24.1.2020 | Svátek má Milena


ROZHOVOR: Nemocnice je klasický měkký cíl

14.12.2019

V ostravské nemocnici vraždil nelegálně ozbrojený střelec. Domníváte se v souvislosti s tímto útokem, že se k nám přesouvá fenomén šílených střelců, který známe např. z USA?

Řeknu jednu věc – my jsme si mysleli, že se to k nám nepřesune, jenže to tu už máme. Chci vyjádřit pevné přesvědčení, že se to tu nerozšíří tak, jako je tomu ve Spojených státech, kde k nějaké střelbě dochází přinejmenším každý týden, když ne rovnou denně.

U nás je to ojedinělé, nikdo zatím neví, zda se v tom nemůže někdo další zhlédnout, to nelze vyloučit, ale doufám, že zde k rozmachu této činnosti nejsou takové podmínky jako v USA.

Je správně, že v souvislosti s tímto útokem policie zesílila ochranu dalších tzv. měkkých cílů na území České republiky?

Správně to je, ale řekněme si, že policie zcela jistě nemá kapacitu na to, aby je ochránila. Když vám připomenu ty dvě falešné výhrůžky střelby ve školách, (dva případy z června, jednou šlo o školu v Praze, ve druhém případě nebyla lokalita specifikována, pozn. red.), tak ke každé škole poslali dva policisty. To samozřejmě není ochrana, to je jen symbolická ukázka ve stylu „jsme tady“. Na to se asi napadený objekt může těžko spolehnout.

Na druhou stranu, policie má limitované síly a prostředky a dělá prostě to, co v dané chvíli dělat může. Ale že bychom mohli mluvit o tom, že všechny měkké cíle jsou v tuto chvíli chráněny, to asi sám uznáte, že je absurdní. Do měkkých cílů můžeme řadit třeba i autobusy.

Roste obecně ve společnosti míra násilí?

Ano, to nepochybně. Lidé jsou k sobě hnusní, agresivní, brutální, urážejí se, jsou nenávistní. Rozděluje se společnost, to je vidět například na sociálních sítích, kde jsou projevy nenávisti jasně patrné. Měl jsem tu možnost se mnohokrát bavit se zdravotnickým personálem v nemocnicích a ti vám řeknou, že vidí přímou úměru mezi obecnou agresivitou ve společnosti a agresivitou pacientů vůči nim.

Domnívám se, že jde o velmi nebezpečný trend, jehož řešení musí začít u politiků, kteří by sami měli přestat s tou plejádou veřejných urážek, dokonce bych to označil za veřejný hnus, který nám dnes a denně servírují. Měli by uvažovat i v intencích toho, že nám svým chováním dávají příklad. Lidé si řeknou: „Když to takhle dělají oni, tak je to asi norma, tudíž my můžeme také.“ Je potřeba hodně přibrzdit a přemýšlet, co to v té společnosti vyvolává. Jde o velmi nebezpečný trend, který se nám nemůže vyplatit.

Příčinu tedy v krátkosti spatřujete v tom, že hrubne politická kultura…

Tam to začíná. Nejsem sociolog, určitě to má širší podtext, je to kulturou zisku, mamonu a prachů. Dnes nikoho nezajímá nic jiného než prachy. Ten pohled je celkově nehezký. Ale někteří politici tomu svým vystupováním bohužel dost napomáhají.

Pokud se vrátíme k tomu útoku z Ostravy, probíhá debata o tom, zda by takovému útočníkovi v činu zabránil člověk s legálně drženou zbraní. Měl by šanci?

To jsou ti stateční Jamesové Bondové, kteří na sociálních sítích vyprávějí, jak by tasili. Jenže si představte, že je 7 hodin 19 minut (přibližný čas útoku, pozn. redakce), jste nemocen, není vám dobře a přijde chlap, kterého vy vůbec nečekáte. Vyndá 9mm pistoli, má v ní 17, 18 nábojů a udělá: „Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest…“ Takhle rychle to jde!

Já si to prostě nemyslím. Jedna věc je umět s tou zbraní dobře zacházet, ale druhá mít ty „koule“, že to dokážete, že ji zvládnete použít. A třetí, že s ní během toho nezastřelíte ještě někoho nevinného. Nemyslím si, že toto je řešení. Ano, v nějakém jiném případě by to možná mohlo pomoci. Nemocnice by podle mě měla být jednoznačně zónou beze zbraní.

Udělal by tedy v takovém případě netrénovaný držitel zbrojního průkazu spíše více škody než užitku?

Nepochybně. Oni se ti chlapci dívají na americké filmy, jak tam ty zbraně tahají od pasu. Jak říkám: „Arizona, ostrých mužů pěší zóna.“ Střílejí, to je ran! Oni si neuvědomují, co ty kulky dělají, jak se v místnostech odrážejí, že pak ještě dokážou zabíjet, a tak podobně. To jsou prostě amatéři, kteří mají nějaké představy spojené s jejich někdy možná nedoceněnými osobními pohnutkami a představami pěti minut slávy někde v reflektorech médií, ale tak to skutečně nefunguje, zbraň, to není žádná legrace. Je důležité, aby si to lidé opravdu uvědomili.

Krajský policejní ředitel řekl České televizi, že muž střílel nelegálně drženou zbraní. Mezitím se ale již rozběhly živé debaty o tom, zda by se mělo zpřísnit držení legálních zbraní. Pokud zde není souvislost, má taková debata smysl? A co o české společnosti říká toto vynášení předčasných soudů?

To je naprosto nesmyslné. Střílel nelegálně drženou zbraní, tak zpřísníme držení legálních? To je přece blbost, ne? To nemůže vymyslet ani úplný idiot!

Nelegální zbraň, to je prostě jiná věc. To, že je tu trh s nelegálními zbraněmi, to je pravda, ale není to tak, že zajdete do Teska jen tak pro pušku. Vzpomeňte si, od roku 2000 pamatuji tři zbraňové amnestie, během kterých se na policii sešly tisíce nelegálně držených zbraní. A nevěřím tomu, že tehdy lidé odevzdali všechny. Takže nelegální zbraně tu prostě jsou.

Co se týče legálně držených zbraní, jsem přesvědčen, že náš zákon o zbraních a střelivu je dobrý a není potřeba ho zpřísňovat a je nutné ho jen regulérně dodržovat. O co bych se přimluvil, to je větší spolupráce lékařů, pokud jde o psychický stav držitelů zbraní. Protože já nyní nabudu zbrojní průkaz a za deset let, až si ho budu muset jít obnovit, se můžu nacházet v úplně jiné psychické kondici. Ale podmínky k jeho získání považuji za dostatečné.

Spekuluje se, že útočník byl psychicky narušený. Nedávno se hovořilo o tom, jak odhalovat jedince, u kterých dochází k nebezpečným změnám osobnosti – může to systém zdravotní péče nějak zachytit, nebo jde o výjimečné případy, kde prevence nemá šanci?

To bychom museli mít společnost jako v Severní Koreji, kde jeden kontroluje druhého, a myslím si, že ani tam to nemají zcela pod kontrolou. Ve svobodné společnosti, pokud ten člověk s někým o problémech nekomunikuje, neprojevuje se jako pomatený, nebo to nezvládneme správně vyhodnotit, se takové případy budou stávat. Vnímám to jako daň za svobodnou společnost. Abychom to měli vše pod kontrolou, tak bychom museli být policejním státem plným udavačů. To asi nikdo nechce, že ne?

Lze se takovému útoku, jako se stal v nemocnici v Ostravě, vůbec účinně bránit? Mohou například nemocnice, školy či jiné instituce přijmout efektivní opatření?

Říkám to stále – nemocnice je klasický měkký cíl, který pokud má sloužit svému účelu, nemůže být stoprocentně bezpečný. A pokud by stoprocentně bezpečný byl, tak nebude poskytovat adekvátní péči.

Pokud budete mít nějakou malou plastickou chirurgii, kde budete dámám upravovat poprsí, tak tam klidně můžete umístit bezpečnostní rám. Ale to není nemocnice, o které se bavíme. V zařízení, ve kterém je velký pohyb pacientů a zdravotnického personálu, toho asi z prevence příliš mnoho neuděláme.

Jistě, můžeme racionalizovat vstupy do nemocnic, mít adekvátní bezpečnostní agentury, nějakou vnitřní zásahovou jednotku, ale to vše je reakce. Ovšem prevence… když se prostě někdo rozhodne, že tam půjde zabíjet, a nebude to předem nikde komunikovat, tak mu prostě nezabráníme.

Brigádní generál Šándor je bezpečnostní expert, bývalý šéf vojenské rozvědky

Ptal se Marek Korejs, PL, 11.12.2019








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.