Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) udělila před dvěma lety licence šesti novým televizím. Vypadalo to, že éra digitálního televizního vysílání může začít. Pak ovšem přišly rozsudky soudce Jana Ryby a jeho kolegů. Odůvodnění rady, proč neúspěšní žadatelé nedostali licenci, je prý nedostatečné. Jako jakýsi vedlejší produkt sporu neúspěšných žadatelů s radou pro vysílání ovšem Městský soud v Praze sebral licence i těm úspěšným. V digitální éře, kdy v dotčených multiplexech byla i po udělení šesti licencí další volná kapacita, je to nesmyslné rozhodnutí. Stačilo vrátit radě k novému rozhodnutí případy těch neúspěšných. Už tehdy jsem napsal, že takový rozsudek je vadný, ba přímo hloupý, a že ho vyšší instance, v tomto případě Nejvyšší správní soud, nepochybně zruší. Přesně to se také stalo. Městský soud navíc neměl celou věc rozhodovat rozkouskovanou do několika případů, ale jako jeden celek. Mezitím ovšem běží měsíce a roky.

Tragedie je v tom, že hnidopiší námitky ohledně toho či onoho slova nebo věty ve správních rozhodnutích RRTV jsou vlastně tím vedlejším, o co u městského soudu šlo. Daleko podstatnější je, že rozsudky na několik let zastavily rozvoj celého jednoho podnikatelského odvětví a zlikvidovaly nástup televizní konkurence. Zatímco šestici nových televizí, jejichž jedinou „vinou“ byl úspěch v licenčním řízení, způsobily finanční ztráty v řádu stamilionů, stávajícím televizím – Primě a především Nově – přihrály miliardy zisku navíc a petrifikovaly jejich dominantní postavení na trhu na několik dalších let. Tak vypadá „spravedlnost“ v provedení soudce Jana Ryby a jeho kolegů.

Ronald Lauder blahé paměti nechal u příležitosti návštěvy tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana v USA zveřejnit v amerických novinách celostránkové inzeráty varující před investováním v České republice. Nemohl udělat nic pošetilejšího. Speciálně pro něho je totiž naše republika zemí zaslíbenou. Nejprve inkasoval astronomických téměř 11 miliard korun, protože Špidlově vládě zrovna přišlo politicky vhod s ním neprohratelnou arbitráž prohrát. Nyní mu několik miliard navíc pro změnu přihrály vadné rozsudky Městského soudu v Praze. No, neberte to! (např. zde)

Kdyby se mělo čekat, až zablokovanou digitalizaci svým hlemýždím tempem odblokují ti, co ji vadnými rozsudky zablokovali, trvalo by to několik dalších let. Za této neúnosné situace schválili zákonodárci novelu zákona o vysílání, která naráz řeší dvě věci, jež jedna bez druhé nemají smysl, totiž budování digitálních vysílacích sítí i jejich naplnění obsahem, tedy novými televizemi.

A už je tady opět jeden z neúspěšných žadatelů z digitálního tendru s další žalobou. S neomylnou poťouchlostí nepřistála na stole nikomu jinému než soudci Rybovi. Nabízí se otázka. Čeká nás snad druhá řada zpackané digitální telenovely ze soudního prostředí? Raději si, páni podnikatelé, zase připravte peněženky!

31. 7. 2008, www.petrstepanek.cz