Prezident Miloš Zeman jmenoval nové soudce. Při této příležitosti pronesl projev, který mi po dlouhé době mluví z duše.

Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. „Někdy i my, právní laici, stojíme v němém úžasu před některými rozhodnutími, jako například teď pane ministře (Roberte Pelikáne) v kauze Rath. Skoro se mi zdá, aniž bych se vměšoval do soudního rozhodnutí, že když u někoho najdeme v krabici od vína šest nebo sedm milionů korun, jsou diskuse o jeho vině či nevině poněkud nepatřičné,“ řekl Zeman.

K rozsudku Vrchního soudu, který zrušil v plném rozsahu rozsudek o vině v korupční kauze Davida Ratha, jsem pročetl i stanovisko bývalého ministra spravedlnosti Jana Kalvody. Ten se pozastavuje nad praxí soudců při povolování odposlechů. Naprostá většina povolení se děje údajně tak, že k žádosti státních zástupců o odposlech připojí soudce pouze razítko a podpis a ve věci tak „nerozhoduje“. Úřadující ministr spravedlnosti Robert Pelikán chce naopak podat stížnost pro porušení zákona ve věci zrušení rozsudku nad Davidem Rathem. Tvrdí, že při žádostech o odposlechy nejde o rozhodování v pravém slova smyslu, nejsou například předloženy důvody proti povolení, které se v této fázi každého případu prostě nevyskytují. Není totiž ještě získáno dostatečné množství usvědčujícího materiálu k tomu, aby mohla být zahájena další fáze trestního řízení, tj. zatčení sledovaného pachatele a jeho výslech, v níž už má obžalovaný svého obhájce.

Když aféra Rath, při níž byl tehdejší hejtman ČSSD ve Středočeském kraji zatčen s krabicí od vína, v níž bylo oněch sedm milionů korun v bankovkách, začínala, říkal jsem si, že je to zřejmě první případ svého druhu, kdy se v řetězu státních zastupců a policistů nenašel nikdo, kdo by Rathovi a jeho pomocníkům předal informaci o tom, že jsou odposloucháváni. David Rath byl natolik sebevědomý, že si počínal jako osoba nedotknutelná a pevně věřil tomu, že jeho image „bojovníka“ proti poplatkům ve zdravotnictví dosáhla úrovně, že si proti němu prostě nikdo netroufne jít. Tehdy, v době jeho zatčení, to nezafungovalo, ale česká justice je skutečně ve velmi podivném (možná ještě lépe „žalostném“ stavu), že se nakonec osoba chycená se „sedmičkou vína“ skutečně může dostat na svobodu a nebude možná z důvodu procesních „chyb“ nakonec vůbec odsouzena. Nyní již David Rath hraje vzorně roli obětního beránka, který si bude muset dojít pro spravedlnost „třeba až do Štrasburku“.

I já podobně jako prezident Zeman stojím v němém úžasu nad rozhodováním české justice a říkám si, v čí prospěch bylo toto rozhodnutí učiněno. Vrchní soud se zastal osoby přistižené s velkým finančním obnosem, ještě větší částky peněz byly nalezeny u něj doma. V jisté chvíli se David Rath bránil i tím, že to měly být prostředky pro volební fond ČSSD. Tato linka však později zmizela a nepadlo už o ní ani slovo. V čí prospěch tak zrušení rozsudku nad Davidem Rathem doopravdy je? Dozvíme se to někdy?