Dne 7. listopadu 2019 se senát Radmíra Koudely zlínské pobočky Krajského soudu v Brně začal znova zabývat kauzou, o které jsem v minulosti psal jako o hororovém příběhu od zlínského soudu a dne 12. listopadu pokračovalo dokazování.

Očekávání účastníků nenaplnili dva znalci a čas si nenašel také pan poškozený Pavel Buráň. Z obžalovaných zůstal v soudní síni jen Jaroslav Novotný.

Jako první předstoupil před soud znalec Jiří Bernatík. Uvedl, že trvá na znění svého znaleckého posudku, který doplnil výkladem. Jeho vyjádření se týkalo digitálního zápisu dopisu Pavla Buráně do paměti počítače pana obžalovaného Novotného. Konstatoval, že zápis se uskutečnil 7. listopadu 2014. V tom okamžiku jej předseda senátu přerušil a začal klást otázky. Především se pak tímto způsobem dověděl, že znalec zkoumal originální kopii obsahu paměti dodanou policií. Pan soudce pak chtěl dále vědět, zda má znalec jistotu, že policie stáhla úplný obsah paměti. Znalec to předpokládal, a vysvětlil, co tomu nasvědčuje.

Vystřídal jej bývalý vyšetřovatel případu Libor Zapletal, který již opustil policejní službu. Pan soudce zahájil jeho výslech otázkou, kdo z jeho podřízených zpracovával počítač pana obžalovaného Novotného. Svědek vysvětlil, že všechny věci tohoto druhu, které policie zajistila při domovní prohlídce, převzal analytický útvar, který je zpracoval. Dopis Pavla Buráně nebyl nalezen v „papírové“ podobě, pouze jako záznam na harddisku jednoho ze zabavených počítačů. U každého dokumentu, vloženého do paměti, policie zjišťovala datum vložení. Záznam o vložení dne 7. listopadu 2014 je jednoznačný.

Zmocněnce poškozeného Jiřího Půjčka zajímalo, zda se policie snažila získat originál dopisu. Dověděl se, že se sice snažila, ale neměla úspěch. Filip Opatřil, obhájce obž. Jaroslava Novotného, chtěl vědět, zda se z paměťových nosičů stahují úplná data. Odpověď byla kladná. Nechal si rovněž potvrdit datum vložení kopie dopisu 7. listopadu 2014. Podobným způsobem probíhala i další debata se svědkem. Z velké části usvědčovala debatující z nedostatečných uživatelských znalostí pro práci s počítačem. 

Obhájce Pavla Kandalce zajímalo, zda má bývalý policista přiměřenou kvalifikaci, aby mohl vyhodnotit obsah paměti počítače a dostal kladnou odpověď. Obhájce se jej pak ptal, s jakými verzemi případu policie pracovala při vytváření taktiky vyšetřování. Svědek vysvětlil, že z počátku pracovali s dvěma verzemi: buď mluví pravdu Pavel Buráň nebo Jaroslav Novotný. S nelibostí se pak obhájce setkal, když chtěl pustit ze svého počítače dva krátké odposlechy rozhovorů mezi svědkem a panem poškozeným. Svého nakonec dosáhl. Nelíbilo se také, když se točil na tom, že policie poskytovala |Pavlu Buráňovi výhody poškozeného, i když ho ještě prověřovala. V dalším průběhu vyšlo najevo, že v době, kdy Pavel Buráň přebíral od policie listiny, nevěděl, že je prověřován.

Předsedu senátu zajímalo, zda bývalý vyšetřovatel znal svědka Jůzla. Libor Zapletal připustil, že jej v přípravném řízení vyslýchal, ale jinak se s ním nezná. Vyloučil, že by se někdo pokoušel jej ovlivňovat, nebo že by snad sám někoho ovlivňoval. K dotazu obžalovaného nemohl vysvětlit, jak došlo k vypátrání „zakuklenců“ a na otázku, zda od pošk. Pavla Buráně někdy dostal nějakou pozornost jako klobásky nebo slivovici, odpověděl rozhodným odmítnutím. Otázka má kořeny ve videozáznamu, založeném ve spisu, na němž pan poškozený poskytování drobných dárků přiznává.

Po odchodu Libora Zapletala předseda senátu věnoval pozornost úvahám o dalším vývoji procesu, z něhož je zřejmé, že má zájem vést jej co nejrychleji ke konci, nikoli však na úkor kvality a úplnosti dokazování. Je zjevné, že vývoj hlavního líčení je v mírném skluzu proti jeho původním záměrům. Promítá se to i do mírného napětí v soudní síni v některých okamžicích. Je to výsledek rozdílného vnímání naléhavosti otázek předsedou senátu, obhájci a obžalovanými. Vztahy mezi nimi přesto nevybočily z normy.

Obhájce Filip Opatřil vložil krátkou cestou do spisu dokumentaci k prostorovým podmínkám domu Novotných a v návaznosti obhájce Pavel Kandalec předložil návrh na opravu souvisejícího protokolu z hlavního líčení. Tyto podklady mají posloužit k vyhodnocení věrohodnosti svědkyně Šabršulové, jež tvrdí, že viděla Pavla Buráně v kritickou dobu přijet a vejít do domu Novotných.

Posledním číslem dokazování bylo čtení znaleckého posudku znalce-psychologa na svědkyni Bibianu Kušnierovou, vypracovaného zejména za účelem posouzení její věrohodnosti. Znalce obstaral obhájce Filip Opatřil, který ujistil předsedu senátu k jeho dotazu, že znalci poskytl úplné podklady ze spisu. Osobně se nikdy se znalcem nesetkal. Vyznění posudku bylo pro zkoumanou a její věrohodnost příznivé. Protože ji osobně znám, nezaráží mě to. Ke čtení došlo se souhlasem stran, neboť znalec se nedostavil. Za daných okolností ovšem nebylo možné otázkami jeho vývody zpochybnit. Vzhledem k tomu, že svědkyně hraje v dramatu méně významnou roli, lze přečtení posudku akceptovat.

Pak již následovalo jen projednání organizace pokračování hlavního líčení. Další dějství se odehraje v pondělí 18. listopadu v 9:30 a jeho program bude možná tak nabitý, že bude obtížné jej zvládnout.

=================================================

Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu
ŠKŮDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné.
Kniha je dostupná zde.