Čeští řidiči si často stěžují na špatnou kvalitu pohonných hmot u menších čerpacích stanic. Dosud neexistuje spolehlivá možnost, jak si důvěryhodnost konkrétní pumpy ověřit. Někteří to řeší tak, že tankují jen u renomovaných společností, které si nemohou dovolit ztrátu dobré pověsti, jiní raději zajedou pro palivo za hranice k našim západním sousedům.

Nafta je zde od počátku roku v důsledku vyšší domácí spotřební daně dokonce o něco levnější. Od příštího roku by však v Česku mělo být bezpečnější tankovat i na malých pumpách, které se často snaží lákat nižší cenou. Novela zákona o palivech z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu totiž České obchodní inspekci zřejmě přinese možnost zveřejňovat jména pump, u nichž zjistí nevyhovující kvalitu paliva. Dosud mohla inspekce jen udělovat pokuty a veřejnost se nic dalšího nedozvěděla.

Česká obchodní inspekce se podle slov svých zástupců řídí restriktivním výkladem zákona o inspekci, který jí dovoluje zveřejnit jméno podnikatele jen tehdy, pokud by jeho činností bylo bezprostředně ohroženo zdraví nebo životy spotřebitelů. Nedodržení požadovaných vlastností paliv takovým nebezpečím není. Omezení platí z toho důvodu, že v případě neprokázaného obvinění by úřadu hrozily žaloby pro poškození dobrého jména podnikatele a stát by pak musel vyplácet odškodné. Pumpaři si snadno spočítají, zda se jim vyplatí riskovat finanční postih při odhalení nedostatků. Průměrně na ně vychází kontrola jednou za čtyři roky, a i kdyby dostali nejvyšší možnou pokutu pět milionů korun, pančováním si za stejnou dobu vydělají mnohonásobně více. Zvýšit by se proto měla i frekvence kontrol.

Pomyslnou díru na trhu s informacemi o kvalitních palivech se již snaží zalepit podnikatelé sdružení v asociaci petrolejářů a systému Pečeť kvality 2010. Před nedávnem se dokonce objevila zpráva o chystané iniciativě soukromé televize zveřejňovat výsledky nezávislých testů, prováděných certifikovanými laboratořemi za podpory krajských úřadů. Máme-li zde však zákonem zřízený státní orgán pověřený kontrolou výrobků na trhu, měli by se krajští úředníci zasadit spíše o změnu praxe ČOI, aby nebyla stejná činnost prováděna duplicitně.

Přesto se dá i z dosavadních obecně formulovaných výstupů kontrol inspekce vysledovat znepokojující trend. Kvalita paliv na českém trhu podle kontrol prováděných během posledních dvou let setrvale klesá. A jedním z možných vysvětlení je i zvyšování podílu biosložky v palivech. Tzv. metylester řepkového oleje, jehož podíl v motorové naftě by měl činit 6 %, se pro svou snadnou dostupnost a nižší zdanění často v palivu vyskytuje ve výrazně vyšší koncentraci. Je proto otázkou, zda by nebylo rozumné revidovat zákon o ochraně ovzduší, jehož přínosy v otázce ekologických paliv jsou spíše sporné. V tom je třeba dát zapravdu i vůči ekologickým opatřením skeptickému prezidentu Klausovi, který poslední novelu zákona vetoval, aby byl následně poslanci přehlasován.

Připravovaná novela zákona nyní prochází připomínkovým řízením a díky všeobecné podpoře bude pravděpodobně platit už od ledna příštího roku. Sama Česká obchodní inspekce se po změně zákona zveřejňování výsledků kontrol nebrání. Zveřejnění údajů o nepoctivých prodejcích je na internetu otázkou pár minut, reálný dopad však může být při jejich důsledném postihování a medializaci případů obrovský. V konečném důsledku totiž může eliminace nekvalitních paliv s cizími příměsemi zvýšit vedle spokojenosti řidičů i výběr spotřební daně, a to až o několik miliard korun ročně.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6