PRAHA: Líbí, nelíbí
To je základní kriterium, podle kterého jsou lidé, které zajímá návrh Národní knihovny, rozděleni do dvou táborů. Věc však není tak jednoduchá a stojí za to se na ni podívat i pod jinými zornými úhly a zrekapitulovat události s tím spojené.
Na počátku roku 2006 svolal ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek tiskovou konferenci a vyhlásil vypsání architektonické soutěže. Zde je úryvek z oznámení, které na základě zveřejněných podkladů, zveřejnila v dubnu 2006 ve svém bulletinu Česká komora architektů tuto soutěž:
Oslovení architekti: I když se nebude jednat o vyzvanou soutěž, osmi světovým architektům bude zaslán dopis s informací o soutěži. Mezi oslovenými bude i světově proslulý autor českého původu Jan Kaplický.
Mezinárodní porota: Předseda britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, významná osobnost současné architektury a nositelka Pritzkerovy ceny, která se v oblasti architektury považuje za obdobu Nobelovy ceny. Členy sedmičlenné poroty jsou francouzský architekt Dominik Perrault, autor nové francouzské národní knihovny (jednání poroty se později neúčastnil, pozn. autora), britská architektka českého původu Eva Jiřičná. Protože se bude stavět na hranici památkového území, bude v porotě zástupce UNESCO, dále primátor Pavel Bém, ředitel NK a český architekt Petr Bílek. Jan Kaplický zatím mezi svými realizacemi knihovnu nemá; v soutěži na pařížskou knihovnu byl druhý. Praha by podle něj potřebovala několik skutečně moderních staveb. Pokud by se Kaplický soutěže zúčastnil, přinejmenším v předsedkyni poroty by měl svého příznivce. Zaha Hadid se netají tím, že je jeho velkou obdivovatelkou. Radikální a progresivní architektonické, typicky oblé a organicky vyhlížející tvary Kaplického staveb znají Britové - atelier Future Systems, který v roce 1978 založil, stojí za známým a ceněným novinářským centrem Lord´s na londýnském kriketovém stadionu, slavný je i jeho obchodní dům Selfridges v Birminghamu. Ač je nyní Kaplický spolu s Jiřičnou v zahraničí nejznámějším českým architektem, v Česku nic nepostavil. Soutěžil o památník na Újezdě, ale vypadl v prvním kole. Předložil i projekt na schody do parku na Letné, ale úředníci jej zamítli.
O dalších oslovených architektech ani slovo,
Otázka: Je obvyklé před vyhlášením soutěže vydávat takováto prohlášení? Je normální do poroty jmenovat blízkou přítelkyni architekta, o kterého stojí vyhlašovatel, aby se soutěže účastnil? Je obvyklé, aby do poroty byla dále jmenována slavná architektka, o které se ví, že dotyčného obdivuje a dokonce vydala knihu jeho skic. Líbí se to nebo nelíbí?
V souvislosti s vyhlášením záměru vypsat soutěž vydala Národní knihovna i zákres do fotografie uvažovaného staveniště, ve kterém je znázorněn jednoduchý kubus, který má symbolicky znázornit, jak asi velký bude reálný objem uvažované stavby. Jak později soutěž prokázala, byl výsledný obestavěný prostor mnohonásobně větší. Byl v tom úmysl, aby myšlenka stavby nové budovy lépe prošla, nebo nedostatečně připravený investiční záměr? Obojí je špatně. Je normální, aby byla vyhlášena soutěž na pozemek, který nemá investor smluvně zajištěný? Je v pořádku na takto exponovaném místě nevyhlásit výškovou regulaci a nevyžádat si stanovisko Národního památkového úřadu? Líbí nebo nelíbí?
Třebaže sporný průběh soutěže a její vyhodnocení byly mnohokrát popsány a mnohokrát bylo konstatováno, že i Mezinárodní unie architektů po počátečních rozpacích přiznala, že porota překročila při svém posuzování závazné soutěžní podmínky, veřejnost i tisk z velké části nebere tento fakt na vědomí. Neuvědomují si, že to je vážný právní problém a stále se jenom opakují dohady o tom zda se někomu vítězný návrh (který nedodržel závazné podmínky a měl být i podle podmínek UIA ze soutěže vyloučen) líbí nebo nelíbí. Skutečnost, že valná většina účastníků, kteří podmínky dodrželi a právem se cítí poškozeni, nikoho nezajímá.
V poslední době do hry vstupují politici a mnoho jich vystupuje proti vítěznému návrhu. Někteří ho odmítají absolutně, jiní pouze proto, že je na nevhodném místě. Architekti jsou pobouřeni a tvrdí, že politici by neměli rozhodovat v odborných otázkách. Ze svého pohledu mají pravdu. Argumentace některých politiků je někdy opravdu směšná. Někteří dokonce popírají svá původní prohlášení a tvrdí najednou pravý opak. To je ovšem velké zjednodušení. Politik je totiž demokraticky zvoleným zastupitelem občanů a při hodnocení kvality projektů by se měl obracet na odborné expertizy. Posouzení by měli vypracovat nezávislí architekti, urbanisté, odborníci na dopravní infrastrukturu, pověření pracovníci památkové péče a také ekonomové. Politik, který rozhoduje o použití veřejných financí by se neměl tedy řídit pouze estetikou stavby.
Velmi málo se také hovoří o technických nedostatcích vítězného návrhu, tak je podrobně analyzoval například architekt Martišek. Pro vyvrácení jeho námitek měla být vypracována oponentura. Zastánci návrhu Jana Kaplického upozorňují, že na soutěž již bylo vynaloženo 25 milionu korun a tedy, aby tyto prostředky nebyly promrhány, je v zájmu věci v projektu pokračovat. Původní odhad nákladů stavby byly 2 miliardy korun, dnes ředitel knihovny hovoří již o 3, 25 miliardách a je velmi pravděpodobné, že pokud bude realizován vítězný návrh, že se náklady o mnoho zvýší. Zkušenosti s jinou Kaplického stavbou střediskem novinářů NatWest Media Centre na kriketovém stadionu v Londýně něco napovídají. Soutěž tedy zatím stála necelou jednu setinu, možná dvousetinu, předpokládaných nákladů. Je správné, pokud jsou o vhodnosti této varianty velké pochybnosti, pokračovat a pochybně vynaložit dalších devadesát devět setin uvažované částky? Líbí nebo nelíbí.
Vraťme se k současnému chování politiků. Ve velké většině jejich jednání připomíná stav české obrozenecké společnosti v druhé polovině 19. století. Tenkrát chtěli Národní divadlo, dnes se volá po Národní knihovně. Před veřejností ušlechtilá snaha a politické body. Jenomže co když je to trochu jinak? V Praze 6 v Dejvicích v areálu ČVUT se staví velká budova Technické knihovny. Sem budou přemístěny po jejím dokončení fondy Technické knihovny dosud umístěné v Klementinu. Uvolní se velké prostory a nikde nebylo zveřejněno, zda byly zpracovány kapacitní úvahy na přemístění některých provozů Národní knihovny do těchto míst. Zatímco studenti a Universita Karlova žádají, aby areál Klementina byl ponechán pro vzdělávací účely, pro které byl v 17. století jezuity postaven, ředitel Národní knihovny mezitím představil své plány, jak po dokončení nové stavby bude Klementinum částečně využívat ke komerčním a turistickým účelům. I toto se líbí? Nebo nelíbí?
23.10.2007
Autor je architekt
Na počátku roku 2006 svolal ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek tiskovou konferenci a vyhlásil vypsání architektonické soutěže. Zde je úryvek z oznámení, které na základě zveřejněných podkladů, zveřejnila v dubnu 2006 ve svém bulletinu Česká komora architektů tuto soutěž:
Oslovení architekti: I když se nebude jednat o vyzvanou soutěž, osmi světovým architektům bude zaslán dopis s informací o soutěži. Mezi oslovenými bude i světově proslulý autor českého původu Jan Kaplický.
Mezinárodní porota: Předseda britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, významná osobnost současné architektury a nositelka Pritzkerovy ceny, která se v oblasti architektury považuje za obdobu Nobelovy ceny. Členy sedmičlenné poroty jsou francouzský architekt Dominik Perrault, autor nové francouzské národní knihovny (jednání poroty se později neúčastnil, pozn. autora), britská architektka českého původu Eva Jiřičná. Protože se bude stavět na hranici památkového území, bude v porotě zástupce UNESCO, dále primátor Pavel Bém, ředitel NK a český architekt Petr Bílek. Jan Kaplický zatím mezi svými realizacemi knihovnu nemá; v soutěži na pařížskou knihovnu byl druhý. Praha by podle něj potřebovala několik skutečně moderních staveb. Pokud by se Kaplický soutěže zúčastnil, přinejmenším v předsedkyni poroty by měl svého příznivce. Zaha Hadid se netají tím, že je jeho velkou obdivovatelkou. Radikální a progresivní architektonické, typicky oblé a organicky vyhlížející tvary Kaplického staveb znají Britové - atelier Future Systems, který v roce 1978 založil, stojí za známým a ceněným novinářským centrem Lord´s na londýnském kriketovém stadionu, slavný je i jeho obchodní dům Selfridges v Birminghamu. Ač je nyní Kaplický spolu s Jiřičnou v zahraničí nejznámějším českým architektem, v Česku nic nepostavil. Soutěžil o památník na Újezdě, ale vypadl v prvním kole. Předložil i projekt na schody do parku na Letné, ale úředníci jej zamítli.
O dalších oslovených architektech ani slovo,
Otázka: Je obvyklé před vyhlášením soutěže vydávat takováto prohlášení? Je normální do poroty jmenovat blízkou přítelkyni architekta, o kterého stojí vyhlašovatel, aby se soutěže účastnil? Je obvyklé, aby do poroty byla dále jmenována slavná architektka, o které se ví, že dotyčného obdivuje a dokonce vydala knihu jeho skic. Líbí se to nebo nelíbí?
V souvislosti s vyhlášením záměru vypsat soutěž vydala Národní knihovna i zákres do fotografie uvažovaného staveniště, ve kterém je znázorněn jednoduchý kubus, který má symbolicky znázornit, jak asi velký bude reálný objem uvažované stavby. Jak později soutěž prokázala, byl výsledný obestavěný prostor mnohonásobně větší. Byl v tom úmysl, aby myšlenka stavby nové budovy lépe prošla, nebo nedostatečně připravený investiční záměr? Obojí je špatně. Je normální, aby byla vyhlášena soutěž na pozemek, který nemá investor smluvně zajištěný? Je v pořádku na takto exponovaném místě nevyhlásit výškovou regulaci a nevyžádat si stanovisko Národního památkového úřadu? Líbí nebo nelíbí?
Třebaže sporný průběh soutěže a její vyhodnocení byly mnohokrát popsány a mnohokrát bylo konstatováno, že i Mezinárodní unie architektů po počátečních rozpacích přiznala, že porota překročila při svém posuzování závazné soutěžní podmínky, veřejnost i tisk z velké části nebere tento fakt na vědomí. Neuvědomují si, že to je vážný právní problém a stále se jenom opakují dohady o tom zda se někomu vítězný návrh (který nedodržel závazné podmínky a měl být i podle podmínek UIA ze soutěže vyloučen) líbí nebo nelíbí. Skutečnost, že valná většina účastníků, kteří podmínky dodrželi a právem se cítí poškozeni, nikoho nezajímá.
V poslední době do hry vstupují politici a mnoho jich vystupuje proti vítěznému návrhu. Někteří ho odmítají absolutně, jiní pouze proto, že je na nevhodném místě. Architekti jsou pobouřeni a tvrdí, že politici by neměli rozhodovat v odborných otázkách. Ze svého pohledu mají pravdu. Argumentace některých politiků je někdy opravdu směšná. Někteří dokonce popírají svá původní prohlášení a tvrdí najednou pravý opak. To je ovšem velké zjednodušení. Politik je totiž demokraticky zvoleným zastupitelem občanů a při hodnocení kvality projektů by se měl obracet na odborné expertizy. Posouzení by měli vypracovat nezávislí architekti, urbanisté, odborníci na dopravní infrastrukturu, pověření pracovníci památkové péče a také ekonomové. Politik, který rozhoduje o použití veřejných financí by se neměl tedy řídit pouze estetikou stavby.
Velmi málo se také hovoří o technických nedostatcích vítězného návrhu, tak je podrobně analyzoval například architekt Martišek. Pro vyvrácení jeho námitek měla být vypracována oponentura. Zastánci návrhu Jana Kaplického upozorňují, že na soutěž již bylo vynaloženo 25 milionu korun a tedy, aby tyto prostředky nebyly promrhány, je v zájmu věci v projektu pokračovat. Původní odhad nákladů stavby byly 2 miliardy korun, dnes ředitel knihovny hovoří již o 3, 25 miliardách a je velmi pravděpodobné, že pokud bude realizován vítězný návrh, že se náklady o mnoho zvýší. Zkušenosti s jinou Kaplického stavbou střediskem novinářů NatWest Media Centre na kriketovém stadionu v Londýně něco napovídají. Soutěž tedy zatím stála necelou jednu setinu, možná dvousetinu, předpokládaných nákladů. Je správné, pokud jsou o vhodnosti této varianty velké pochybnosti, pokračovat a pochybně vynaložit dalších devadesát devět setin uvažované částky? Líbí nebo nelíbí.
Vraťme se k současnému chování politiků. Ve velké většině jejich jednání připomíná stav české obrozenecké společnosti v druhé polovině 19. století. Tenkrát chtěli Národní divadlo, dnes se volá po Národní knihovně. Před veřejností ušlechtilá snaha a politické body. Jenomže co když je to trochu jinak? V Praze 6 v Dejvicích v areálu ČVUT se staví velká budova Technické knihovny. Sem budou přemístěny po jejím dokončení fondy Technické knihovny dosud umístěné v Klementinu. Uvolní se velké prostory a nikde nebylo zveřejněno, zda byly zpracovány kapacitní úvahy na přemístění některých provozů Národní knihovny do těchto míst. Zatímco studenti a Universita Karlova žádají, aby areál Klementina byl ponechán pro vzdělávací účely, pro které byl v 17. století jezuity postaven, ředitel Národní knihovny mezitím představil své plány, jak po dokončení nové stavby bude Klementinum částečně využívat ke komerčním a turistickým účelům. I toto se líbí? Nebo nelíbí?
23.10.2007
Autor je architekt
