V listopadu 2015 jsem zhlédl v televizi dokument pod názvem Existuje Bůh? Stephen Hawking, jeden ze současných vůdčích teoretických fyziků, v tomto dokumentu populárním způsobem vyjadřuje svůj vztah k vesmíru a nakonec i k jeho vzniku, především ale k Bohu.

Začíná v minulosti prezentací představ prostých lidí a jejich vírou, které porovnává s novodobými představami a hypotézami současných vědců. Použil i tradiční formulku z učiva pro žáky základních škol, dle které „si lidé v minulosti neuměli vysvětlit různé přírodní jevy jako blesky, zemětřesení, různé živelné pohromy, také zatmění Slunce či Měsíce, a tak si proto „sami stvořili bohy“. V dokumentu je pro názornost podmanivě zobrazen strach jinak statečných Vikingů při pohledu na zatmění Slunce apod.

Oproti nevzdělané minulosti staví Hawking novodobé objevy rychle se rozvíjející vědy, která ty dříve nevysvětlitelné jevy objasňuje. A v tomto okamžiku používá „oslí můstek“, kterým staví do jedné řady starodávné bohy různých národů s jediným Bohem, stvořitelem Nebe a Země, kterého se víra současných věřících týká.

A on, s nadhledem vědce, neupírá těmto lidem, kteří i přes všechny úspěchy vědy v Boha stále věří, jejich víru v Boha, ale oproti ní staví jednodušší vysvětlení vědy, že všechno se řídí zákony Přírody, které ale věda dokázala objevit. Říká, že jevy ve vesmíru jsou řízeny přírodními zákony, a žádný Bůh tedy potřeba není, to všechno Příroda sama.

Ale přesto všechno se stále vkrádá myšlenka, že právě skrze ty přírodní zákony Bůh ten vesmír řídí a ovlivňuje. Ale to je nesmysl, ty přírodní zákony jsou přece produktem Přírody, takže opět žádný bůh zde není zapotřebí, je zbytečný a co je zbytečné, tak přece nemůže existovat.

Nakonec se dostává až k Počátku, tedy k Velkému třesku, o kterém on nepolemizuje. Z něj pochází veškerá hmota i energie. Je tam sice matematická nesrovnalost, neboť z ničeho naráz vznikne všechno, tedy vlastně z jediné „Částice“, nekonečně hmotné a nekonečně horké, avšak nekonečně malé, tedy vlastně nulové. On ten matematický nesoulad vysvětluje tak, že tu veškerou energii rozdělil na dvě části, na část záporné energie, která se vtělila do prostoru, a na kladnou část, která je tou naší známou energií. Pro názornost je zde podmanivě ukázáno, jak pracovitý člověk kope jámu (záporná energie) a hlínu vyhazuje na hromadu vedle ní (kladná energie). Díra i hromada mají stejný objem, takže nejenže zde opět není potřeba Bůh (toho kopáče nyní zanedbává, stejně jako i moudrou přírodu, tvůrkyni přírodních zákonů). Hlavně že je tím matematicky stvrzena symetrie, že současný vesmír vznikl z Ničeho. Jak prosté! Podle vzorce 0 = (+E) + (-E).

A na závěr triumfuje. Velkým třeskem, o kterém opět nepolemizuje, teprve počíná běžet čas, tedy před ním žádný čas nemohl být a z toho jednoznačně vyplývá, že ani žádný Bůh nemohl být, neboť nebyl čas, ve kterém by Bůh mohl být (že by Bůh mohl být nad časem, naopak v energii, jak to naznačuje Bible, tak to buď neví, nebo to tají).

Bible začíná větou: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ To přece docela dobře koresponduje z tou Hromadou a Dírou a Stvořitelem té Hromady a Díry.

Pane Hawkingu, ani já vám nechci brát vaši víru v to, že Bůh neexistuje, ale nicméně je to stále jenom víra proti víře! No a na rozdíl od vás já Boha potřebuji.

Zde jsem chtěl skončit, ale dodatečně mi ještě přišlo na mysl, že u tak fyzicky těžce postiženého člověka (a je obdivuhodné, jak se s tím postižením dokázal vypořádat) je asi malá pravděpodobnost, že by mohl věřit v Boha, o kterém se traduje, že je dobrý a spravedlivý.