Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLEMIKA: Stephen Hawking nepotřebuje Boha
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Š. Šafránek 13.12.2015 16:19Míjení. Obhajoba či vyvracení víry vědeckými argumenty je už z principu hloupost. Víra je nezávislá na racionalitě, stejně jako nevíra. Já osobně považuji za nemožné, aby přírodní zákony a Velký třesk vznikly samy od sebe, ale přesto v Boha nevěřím - ne, že bych nechtěl, ale prostě mi to nejde. Natož přijmout dogmata, jakože Ježíš byl Božím synem a vstal z mrtvých, bez čehož se křesťanem nemohu stát, ač by to bylo moc fajn. |
|
|
K. Křivan 11.12.2015 17:54A že to PánBůh udělal tak komplikovaně ? Slunce produkuje energii slučováním vodíku na helium. To dnes ví každé dítě a ve vodíkové bombě to máme vyzkoušené. V praxi to znamená spojení dvou protonů. Protony se nyvzájem odpuzují. Uvnitř Slunce máme teplotu asi kolem 15 milionů stupňů, což ke sloučení dvou protonů je málo. Takže protony do sebe narážejí (teplota je jen kinetická energie částic) a v jednom z 10na18 srážek zapracuje tzv. tunelový efekt, a protony se spojí. Není to krása, jednička s 18 nulama ? Proto sluníčko neshoří moc rychle, ale jen tak si pomalu plápolá. Kruci Pánbůh byl ale koumák. Kdyby Sluníčko bylo těžší, byl by jeho vnitřní tlak vyšší a tím i vnitřní teplota, a terminukleární reakce by proběhla tak rychle, že by život na zemi neměl dost času na vývoj z prvoka. Já jen furt zírám jak je vesmír vymakaný do posledního detailu. |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 18:36Re: A že to PánBůh udělal tak komplikovaně ? Hadam, ze to ma byt argument pro boha super fyzika. Nektera slunicka ovsem jsou tezsi (jina zase jsou i lehci a nikdy nevzplanou) a maji kratky zivot a nejspis na planetach okolo techto slunci zivot nedostal sanci se vyvinout... tak to proste muze byt a urcite i je. My jsme tu taky nemuseli byt, ale jsme. Nikde neni take psano, ze i pri te nahodne prizni velikosti naseho slunicka tu musime byt i zitra, a kdyz skoncime, treba zasahem velkeho asteroidu ktere by vedlo k zaplaveni celeho povrchu zemskeho zhavou lavou, tak proste skoncime, vesmir pojede dal, jako by se nic nestalo, jako by se nechumelilo, jakoze by se nechumelilo. |
|
|
M. Pivoda 11.12.2015 17:38Stephen Hawking není třeba k potvrzení nebo vyvrácení Boha Proč? Kolem roku 2030 umělá inteligence (UI) se vyrovná svým výkonem inteligenci lidské. Kolem roku 2045 (díky exponenciálnímu tempu vývoje IT technologie) bude již UI výkonnější než všechny lidské mozky na této planetě dohromady. Naskočí UI v této situaci i sebeuvědomění (na což spoléhají dnešní průkopníci UI), tzn. stvoří člověk myslící bytost a tím se prokáže nexistence Boha? Nebo naopak se to stvoření umělé myslící a cítící bytosti definitivně a prokazatelně nepodaří, a to bude důkazem existence Boha a existence lidské duše (kterou nelze na počítači odsimulovat). Jako vědecký pracovník musím přiznat, že správnou odpověď v tomto případě neznám (moje víra je nepostatná), ale vím, že naše děti již odpověď budou znát. To mi stačí, názor Stephen Hawkinga pro tuto situaci není podstatný. Stačí počkat si - asi tak 30 let. P.S. V dobách reálného socialismu na tribuně hřímá jeden soudruh: "Soudruzi, my sice již ne, ale naše děti, naše děti budou již žít v komunismu!" V první řadě posluchačů zvedne ruku jeden dědeček a komentuje takto: "A já myslím, že je to tak správné. Vždyť oni ti chuligáni si ani nic lepšího nezaslouží!" |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 17:51Re: Stephen Hawking není třeba k potvrzení nebo vyvrácení Boha Zatim se ovsem 'nevyrovnava', ani co by se za ten prislovecny nehet veslo. Pocitace a lidske vedomi jsou kazde uplne neco jineho. Stycna plocha mezi nimi sestava z pouheho napodobovani jednoho druhym. Pocitac se muze tvarit jako clovek a clovek kdyz se schova do bedynky a bude reagovat na tlacitka, muze napodobit do jiste miry pocitac. Ale obe napodobeni budou jen a jen napodobenim, s realnym priblizenim se jeden druhem to nema nic spolecneho. Asi jako kdyz se papousek nauci mluvit a clovek se na oplatku nauci skrehotat jako papousek. |
|
|
M. Pivoda 11.12.2015 18:46Nejste v obraze dnešní doby Již dnes existují problémové situace, kdy je nesmírně obtížné rozpoznat, zda hovoříte s člověkem (přes internet) nebo s počítačem. Za třicet budoucích let se IT technologie zdokonalí do té míry, že ten rozdíl mezi člověkem a počítačem (umělou inteligencí) určitě nepostřehnete. Co pak? Kdo to rozhodne? |
|
|
V. Vaclavik 12.12.2015 10:29Re: Nejste v obraze dnešní doby Neni to spise problem toho, jak blbe lide dnes komunikuji, takze je mozne pomylit si je s pocitacem? Neuznavam ten test, jestli clovek neco postrehne, nebo nepostrehne, a ze v tom druhem pripade uzname pocitac za cloveka, ci umelou inteligenci. Osaleni cloveka o nicem nevypovida. Inteligence neni opiceni po cloveku, jakkoli sofistikovane. Inteligence je schopnost tvorit pojmy a uvazovat v nich. A pocitace se pojmu zatim ani nedotkly, a hrubou vypocetni silou ani nikdy nedotknou. Myslim ze my dva jsme na toto tema meli diskuzi nekdy snad minuly rok. Tricet let tu nejspis jeste budu, vy snad taky, a pak doufam, ze nebudete hovorit o dalsich triceti letech. Zni to totiz jako tricetiletky, v jaderne fuzi se myslim pouzivaji padesatiletky, to jen zatemelym komunistum stacily peti, ci desetiletky. |
|
|
M. Pivoda 12.12.2015 11:50Za 30 let se dozvíme podstatné pro současnou diskusi Je mi líto, že musím zopakovat, že bohužel nejste v obraze dnešní doby pokud jde o IT technologii. Nebudu to ale v tomto kontextu (tj. diskusi o existenci Boha) zde dále rozvíjet. Snad jen jednu analogii: Asi jste si všiml, že dnešní umělé létající prostředky, letadla, nemávají křídly jako ptáci (kteří tuto schopnost přirozenou cestou získali od přírody), a přesto ta letadla létají. A navíc (svou hrubou silou) přepravují i to, co by se přírodním ptákům nikdy nepodařilo. Za třicet let již budeme vědět, zda ve vesmíru existuje jen jeden jediný stvořitel, nebo zda k této funkci postupně dospěl i člověk. Tou dobou budeme již vědět, zda inteligentní život může existovat jen na biologickém hardware, nebo i na křemíku, či jiném materiálním základě. Nevím, jak to dopadne, ale v každém případě bude následovat velký společenský otřes. Buďto pro církve nebo pro ateisty. Hoďte si korunou, jsou zde dvě možnosti. Toto Stephen Hawking nevyřeší. |
|
|
V. Vaclavik 12.12.2015 21:22Re: Za 30 let se dozvíme podstatné pro současnou diskusi Vase vira (stvoritel, tricet let) vas u me diskvalifikuje. Mel jsem si toho vsimnout jiz drive. Nemam dal co argumentovat, s nostradamusem to proste nema zadny vyznam. Mimochodem, ja nediskutuji o existenci nejakeho boha, to byste vy, nebo autor clanku, musel nejdrive prinest nejake kladne dukazy svedcici o jeho existenci. O zadnych takovych nevim, proto jen argumentuji, ze svet se bez bohu a buzku lidstva obejde, nepotrebuje je k nicemu, ani ke klidu duse, stesti, nebo potreby moralniho kodu. To vse muzeme nalezt v tomto prirodnim svetskem svete, jestlize do toho hledani zapojime rozum nezkorumpovany nejakou virou v mysticke nadprirozeno. |
|
|
M. Pivoda 12.12.2015 22:47Nejste vědec, ale demagog Vážený pane, jste demagog. proč? Já jsem vysloveně řekl v diskusi výše, že moje víra je zde nepodstatná, že zde hovořím jako vědecký pracovník. Zatím není vědecky prokázána ani existence ani neexistence Boha. V této situaci vědecký pracovník musí pracovat s oběma možnými alternativami. Jestliže vy výhradně věříte v neexistenci Boha (v situaci, kdy nic není prokázáno), pak se zde jen oháníte jakýmsi vlastním náboženstvím. Tím se tedy podstatně lišíme. Moje předpovědi se opírají o prognózy technologického vývoje Ray Kurzweila, jehož předpovědi v minulých 30 letech se naplnily z 86%. Určitě tedy nejde o předpovědi Nostradama. Kosmolog Stephen Hawking říká, že Bůh nebyl zapotřebí z pohledu dosavadního vývoje vesmíru, ale nevylučuje, že by přesto mohl existovat. |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 17:38Potreba boha Verici lidi nezajimaji fakta, rozum, argumenty na nem zalozene, tedy logicke, oni citi potrebu a pred tim vse ostatni bledne, vlak pres to nejede. Jde o obdobu potreby 'poradku', ktery je vyznacny hlavne u malych deti, ktere prave zcerstva poznaly svet, do ktereho se narodily a vyzaduji aby vsechny veci byly na svem miste, kam 'spravne' patri, konkretne je to napriklad aby kabat byl na vesaku, nikoli na operadle zidle, apod., proste chteji aby veci, vse v jejich malem vesmiru - tedy domacnosti ve ktere vyrustaji, melo svuj rad. Jde o zdravou potrebu zdraveho vyvoje malych deti. V sirsim smyslu a v pozdejsim vyvoji pak jde o potrebu mit vse podchycene, vse vysvetlene, aby vse melo sve misto, aby nic nebylo, ci nezustalo nevysvetlene. Jde o nezdravy vyvoj, o psychickou nedospelost jinak fyzicky dospelych jedincu. Boha psychologicky potrebuji, jako male deti psychologicky potrebuji sve rodice. Vskutku nejde o nic jineho, nez psychologickou nahradu rodicu bohem, v pozdejsim veku zivota. Ten televizni porad jsem take videl, nahral jsem si ho a zhlednul i podruhe. Hlavne se me na Hawkingovi libila odvaha, jak ta osobni, soukroma, tak ze s tim vysel ven na verejnost a dokonce v tv poradu, nikoli jen treba knizne. Takhle 'nazivo' to vyzaduje vetsi odvahu, nez 'jen' knizne, dle meho nazoru. Jinak co me tyka, nijak Hawkinga jako vedeckeho myslitele nejak zvlast neobdivuji, spise naopak. Ale tohle uznavam. Samozrejme ze jinak v takovem tv dokumentu budou veci a zjednodusene argumenty, analogie, nad kterymi se lze lehce usklibat, kazdy kdo se dostal do rukou nejakeho filmare, nebo o tom ma jen potuchu, bude Hawkingovi stezi pripisovat vse, jako kdyby sam byl samojedinym tvurcem celeho dokumentu, spise prave naopak. |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 17:39Re: Potreba boha Muj nerespekt k Hawkingovi prameni napriklad z toho, ze se myslim stale drzi teorie velkeho tresku a tudiz singularity ve fyzickem smyslu, co je dle meho soudu naprosty fyzicky nesmysl. Osobne stojim jednoznacne za teorii cyklickeho, tedy pulsujiciho vesmiru, ktery beru, jako ze tu vzdy byl. Samozrejme to neresi tu kardinalni otazku, kde se to vsechno vzalo, ale jde o jednoznacne racionalnejsi nahled na vec, nez postulovat neco z niceho. Nekonecno jako takove fyzicky neexistuje, nemuze existovat, protoze vse co existuje je konecne, musi byt konecne, z principu veci. Nekonecno je pouha abstrakce (lidsky vymysl, hlavne funkcni v oboru matematiky, odkud se tento pojem rozsiril do obecne mluvy), jde o nastroj matematiky, ktery ma v matematice sve pravoplatne misto, ovsem je pomylene, vztahovat tento pojem na realnou, fyzickou skutecnost. Rozpinajici se vesmir, at uz z bludu singularity, anebo jako cyklicke rozpinani a smrstovani, nechava otevrenou otazku, do ceho se ten vesmir, tedy prostor, expanduje, anebo jak to prijde, ze vubec je, odkud se to vsechno vzalo. To je otazka, na kterou nemam odpoved (abych poctive mluvil jen za sebe) a ani nemyslim, ze nekdy nekdo tu odpoved mit bude, i kdyz 'kdo vi'. Potrebu postulace nejakeho boha, jako vse vysvetlujici berlicky, to ve me nevzbuzuje, i kdyz evidentne jde o epistemologicky sach-mat, ktery ve me vzbuzuje uzas, celist me pri tom pomysleni pada, jak s rika v anglickem svete. Chtel bych tim rici, ze my neverici vedci jsme vericimi lidmi malovani jako arogantni naprosto falesne. Jde o stejnou podpasovost, jako kdyz je hrdost zamenovana za pychu, jak taktez casto verici tak radi na vedce utoci. |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 17:40Re: Potreba boha Kdyz si ve fantazii zkusim predstavit neco vne vesmiru, protoze puvod neceho logicky musi byt zvnejsku toho neceho, tedy nasi universe, tak tam do toho vstupuji dve veci. Jedna je, jestlize by neco vne naseho vesmiru bylo, co jej stvorilo, dalo mu vzniknout - jak to ono samo vzniklo, co tomu onu dalo z vnejsku onoho ona vzniknout... Jednoznacne jde o staveni 'zelvy na slona, na jejimz krunyri spociva nas svet, nase zemekoule...', tedy o nekonecnou regresi, o logicky sach-mat, ktery si proto muzeme hned v prve instanci usetrit - tedy postulaci neceho vne vesmiru, vne vseho, co existuje - tady jsem zamerne nenapsal 'naseho vesmiru, protoze to implikuje jiny vesmir 'nekoho jineho', o cemz nic nevime ani vedet nemuzeme. Z tehoz soudku dalo by se rici - co 'z naseho pohledu' existuje, ale zadny jiny, nez nas pohled na vec neni, neexistuje. Tou druhou veci, ktera do toho vstupuje je empiricky odpozorovany fakt fyzickych ved, ze v prirode a vesmiru jak jej zname, se nic na ruznych urovnich neopakuje, tedy napriklad ze soustava atomu nekopiruje soustavu slunecni, jako jeden z mnoha prikladu. Priroda je v tomto smyslu velice vynalezava, vse na kazdem meritku je jedinecne, tedy unikum. Proto je take fyzika tak nesnadna veda. Buh stvoritel neni nic jineho, nez obdoba cloveka (s)tvoritele, jen jsou jeho schopnosti dovedeny v lidske fantazii do absurdnich a proto nerealnych extremu. |
|
|
V. Vaclavik 11.12.2015 17:43Re: Potreba boha Ale budiz, pripustme na okamzik, ze treba to tak doopravdy je, ze nejaky buh stvoritel vsehomira nejak zazracne existuje. Otazkou pak je, proc by z toho vseho melo nejak vyplyvat nase poklonkovani jemu, proc by mel byt nejakym mravnim rozhodcim ve vecech lidske moralky - kdyz ta prece vyplyva z faktu existence fyzickeho sveta, ve kterem se nechazime a ktereho jsme soucasti, z faktu skutecnosti co je clovek a jakym zpusobem na teto zemi preziva a nejen to, prosperuje... prece moralni je vsechno to, co je racionalne, objektivne vzato pro zivot a nemoralni vse iracionalni, vse co je objektivne vzato proti zivotu. Moralni jednani je pak takove jednani, ktere v dlouhem behu vede k udrzeni zivota cloveka, jeho prezivani coby racionalni bytosti. Kdyz se clovek chova iracionalne, tedy nemoralne, nepotrebuje zadneho boha ani dabla s jeho peklem, potresta ho sama fyzicka skutecnost, ted a tady, za jeho zivota na teto zemi. Potresta ho nejen co se preziti tyka, ale i trapenim svedomi, ktere ani nejake vyzpovidani se nejakemu bohovi neodstrani. Zadny clovek totiz pri vyrustani nemuze uniknout poznani, ze aby clovek prezil, musi se chovat jistym zpusobem - a pokud se tomu zpusobu v dospelosti prohresi, bude ho svedomi trapit, nekdy ho to dovede az k sebevrazde. Ale o nejakem bohovi to nic nevypovida, vypovida to jen a jen o fyzickem svete, do ktereho jsme se narodili a ktery od nas vyzaduje pouzivat nas rozum coby lidskeho naradi, pomoci ktereho na tomto svete prezivame. |
|
|
J. Vintr 11.12.2015 22:09Re: Potreba boha Reaguji pouze na ten váš poslední odstavec. Napadlo vás někdy, odkud se bere to poznání, jak se má člověk chovat? Když se rozhlédnete po naší planetě a různých kulturách, tak to poznání, jak se má člověk chovat, je někdy velice rozdílné. Nejde tedy o něco, co by nám bylo vrozeno z naší živočišné podstaty, ale přebíráme to, co nám předávají generace našich předků. A nezformovalo se to nějakou biologickou evolucí, ale poznáním, ke kterému ty generace našich předků došly nebo se jim odněkud dostalo. V našich končinách bylo cca tisíc let hlavní autoritou v oblasti etiky křesťanství ... |
|
|
V. Vaclavik 12.12.2015 13:28Re: Potreba boha Poznani mezi kulturami je rozdilne, protoze proste a jednoduse az do nedavneho casu, byly kultury vice mene velice izolovane, co se mozne interakce tyka. To je jedna pricina, dalsi je, ze pokrok v poznani neni nic nejak daneho, tedy muze byt pomalejsi a rychlejsi a to v zavislosti, jak je prostredi te ktere kultury pokroku, novym idejim, priznive. Tady samozrejme hraje velkou roli officialni vira te ktere kultury, rekl bych, ze nase recko-rimske dedictvi nam umoznilo prekonat to treti krestanske dedictvi, vymanit se z jeho podruci. Je taky treba rici, ze krestanstvi neni az tak znicujici ve svem vlivu na psychiku lidu, jako jina nabozenstvi. Souhlasim, ze prebirame od nasich predku, stavime na jejich zkusenostech, neni v tom zadna genetika, nebo nejake biologicke dedictvi. Ovsem ohledne toho tisicileteho vlivu krestanstvi mam rozdilny nazor (jestli spravne rozumim te vasi posledni vete) - krestanstvi jsme museli prekonat, abychom dospeli do dnesniho sveta, a dluzno dodat, porad jeste se ho zbavujeme. Krestanstvi je uz sice odstavene na vedlejsi kolej, co se svetskeho mocenskeho vlivu tyka, ale krestanska altruisticka moralka v nas i nadale preziva, i kdyz kostely uz moc nenavstevujeme a k vire se nehlasime. Dnesni vyhlaseni, ci sebeproklamovani ateiste maji i nadale v sobe zakorenenou altruistickou moralku, dedictvi krestanske viry, a odtud prameni to nase koketovani se socialismem, se socialistickym prerozdelovanim, coz vse je vedeno altruistickou, sebeobetni moralkou nasi krestanske minulosti. Nechci tu ale spekulovat co by bylo, kdyby krestanska vira neovladla risi Rimskou, jen rikam, ze jestli nam, Zapadni kulture nejak pomohla, pak jen v tom, ze nebyla tak znicujici, jako viry ostatnich kultur sveta, co se pokroku tyka. Pokrokem tu minim rozumovy vyvoj lidstva, ktery je zpetnou vazbou posilovany uspechy, ktere rozumny pristup k zivotu prinasi a ktere nase krestanska vira nedokazala uplne udusit. |
|
|
V. Vaclavik 12.12.2015 21:12Re: Potreba boha To poznani, o kterem jsem psal v tom svem poslednim odstavci, je ale poznani jineho druhu, nez prakticke poznani, ktere vede k rozvoji, pokroku. Je to poznani zpusobu, jakym clovek nejen uspesne, ale vubec preziva - v kostce jde o to, ze aby clovek vubec prezil, musi ovladnout prirodu, vydobit si z ni obzivu, to je 'zakon' jak rise zvirat, tak rise zvirete lidskeho. Jediny rozdil je, ze clovek, protoze ma rozum, dokaze ovladat prirodu ke svemu prospechu jinym zpusobem, nez ostatni zvirata. Pokud je clovek v pozdejsim veku zalozenim kolektivista (socialista, komunista, fasista, apod.), stava se jeho cilem nikoli primarni ovladnuti prirody jako takove, ale ovladnuti lidi, presneji receno, ovladnuti jejich usili, prezivani prisvojenim si usili jinych lidi, za ucelem sveho preziti v tomto svete. Jde tu o prinicip preziti jako takovy, nikoli o prakticnost takoveho zpusobu preziti, jestli to lidem i tak vychazi. Prave ten princip preziti je faktor, ktery ma zasadni vliv na psychiku cloveka, jeho vedomi uspesnosti (pocit stesti), nebo neuspesnosti (pocit trapeni), a to naprosto nezavisle na mire blahobytu, bohatstvi jakeho v zivote muze dosahnout. Pokud se proti nemu clovek prohresi, jeho vedomi mu to da poznat formou spatneho svedomi. Proto napriklad nelze 'beztrestne' krast, protoze vedomi kazdeho z nas dobre vi, ze kradez, a je jedno jestli odhalena, nebo uspesna, neni platny mod prezivani - protoze kdyby vsichni kradli a nikdo netezil obzivu z prirody, tak rikajic, nikdo by nakonec neprezil. Vrazda, at uz se tim neco ziska, nebo nikoli, je tim nejvetsim provinenim proti principu zachovani zivota. Vrah tim sam sebe vyradi z lidske rasy, ztraci sve pravo na zivot. Bez ohledu na svetske tresty, v lidskem vedomi je hluboce zaklicovna hodnota lidskeho zivota a zpusobu jeho preziti, kterym jedine muze byt zachovana a cloveka, ktery jedna proti prinicipum preziti, postihne trapeni svedomi. To, ze buh neni tak vubec neznamena, ze clovek muze beztrestne delat co se mu zlibi. |
|
D. Švik 11.12.2015 16:32"Bůh nás všechny miluje, a všechny nás chce zabít", křičel v jednom díle Simpsonových Homer. Lepší definici Boha jsem ještě neslyšel :-) |
|
Z. Frys 11.12.2015 15:27Diskuze ateistů s náboženky věřícími nemá valný smysl. Přesvědčil se o tom i jeden z největších teoretických fyziků všech dob R. Feynman (To snad nemyslíte vážně). Jedním z velkých výdobytků vědy je přinejmenším to, že inteligentní lidé nemusí být nábožensky založení - možná je to pro ně dokonce nemožné. (S. Wienberg) Pravděpodobnost existence (Abrahámovského) Boha je menší než 10E-10. S takovou přesností lze některé významné fyzikální veličiny spočítat a následně měřit (např. atomová spektra). Takový Bůh hraje v našem vesmíru naprosto zanedbatelnou roli. Bůh je neúspěšná hypotéza (V.Stenger). Jsem ateista (silného typu, asi jako Dawkins, Weinberg či Krauss), profesí jaderný fyzik a věřící považuji, a nezlobte se prosím na mě, za poněkud infantilní. |
|
J. Sova 11.12.2015 17:02Re: Diskuze ateistů "Neumím si představit Boha, který odměňuje a trestá objekty svého stvoření, a jehož záměry jsou modelovány podle našich vlastních - zkrátka Boha, jenž není ničím jiným než reflexí, odrazem lidské křehkosti. Ani nemohu věřit tomu, že jednotlivec přežije smrt svého těla, ačkoliv mdlé duše chovají takové myšlenky ze strachu nebo směšného egoismu." Albert Einstein |
|
|
L. Severa 11.12.2015 14:06Dík autorovi článku za zajímavý námět k neméně zajímavé diskusi. |
|
|
J. Cerny 11.12.2015 13:46Otazky, jen otazky Otazkou je, kdo nebo co je Buh. Jsou to ty prirodni zakony? nebo je to, nebo ten, kdo je zodpovedny za nastaveni konstant prirodnich zakonu tak, aby v nasem vesmiru (jako soucast nekonecneho mnozstvi neustale vznikajicich a zanikajich vesmiru v jednom multivesmiru)byl mozny zivot, resp. aby zivot musel nekde zakonite vzniknout, aby vesmir ziskal sveho pozorovatele a nekoho, kdo mu bude rozumnet? Jiste je bezpredmetne se pidit po tom, co bylo pred vznikem vesmiru, nebot v te dobe neexistoval ani nas cas, ten vznikl teprve velice kratce po velkem tresku... dalsim duvodem je problem singularity, jejiz existenci na zacatku vesmiru nezpochybnujeme, ale jeji vlastnosti a zakony, ktere vedly ke vzniku nasich vesmirnych zakonu (ktere pochopitelne nemusi platit pro jine vesmiry) nebudeme nikdy schopny zmerit a presne poznat. Otazkou take zustava jestli existuje nejaky multivesmirny cas, existujici nezavisle na nasem vesmiru, ktery nas cas s tim vesmirnym eventualne synchronizuje a to je opet jedna z otazek kterou asi stejne tak jako tu predchozi nikdy nerozlouskneme, nebot jejich reseni lezi za horizontem udalosti, za horizontem interakce s nasimi smysly. Zodpovezeni techto otazek by vedlo i k zodpoezeni otazky existence Boha (jako nejake velice mocneho a schopneho inzenyra se schopnosti vytvaret podminky pro vznik vesmiru podle jeho predstav). Jedinou jistotou je, ze pokud opravdu existuje Multiversum (jehoz stari na rozdil od naseho vesmiru, ktery je star 13,6 miliard let,je nekonecne) a ne jen Universum tak je moznost existence Boha (at uz v jakekoliv podobe nebo forme) zcela realisticka, byt ne nutne nezbytna. Tento hypotheticky Buh ale nema ale s jakoukoliv cirkvi nic spolecneho. Neco spolecneho by mel s fyzikou a matematikou.... |
|
|
A. Alda 11.12.2015 12:06Credo, via absurdum. Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen čili howgh. |
|
|
P. Princ 11.12.2015 16:23Re: Credo, via absurdum. Naučte se ten Tertullianův výrok pořádně, pak jej obraťte naruby, vztáhněte na sebe a uvidíte jak se Vám uleví. |
|
J. Krásenský 11.12.2015 16:41Re: Credo, via absurdum. Amen |
|
|
V. Čermák 11.12.2015 12:04Autor článku diskutérům. Vážení, děkuji za nejen velmi slušnou, ale i podnětnou diskuzi. Je jasné, že téma "Bůh" naprosto není mrtvé, ale naopak velice živé. Padlo zde i mnoho velmi dobrých otázek, na které mám většinou nějaký svůj názor vhodný k polemice. Dostanu-li zde ještě prostor, odpovím - "po svém" a to i včetně výborné otázky pana Křivana-Proč? Samozřejmě pp. Volarikovi, Hankovi, Langerovi také nezůstanu "nic dlužen". |
|
P. Klouda 11.12.2015 13:51Re: Autor článku diskutérům. Já za sebe děkuji Vám, že se tady na N.P. taky najde autor článků, který se zapojí do diskuse ke svému textu. A jsem rád i za to, že jste netrval na oné Nenávisti (kdyby Vám to už nic neřeklo, pak se to týkalo jednoho pána, co nemá rád křesťanství...) ... 8) |
|
|
H. Balzám 11.12.2015 12:02Naprosto nesmyslná snaha porovnávat výsledky víry a vědy, dvou naprosto odlišně fungujících pracovních nástrojů. Jak je možné polemizovat s někým, kdo jako fakta používá beletrii a ještě říká, že tu nejprodávanější scifi knížku napsal někdo jiný, než ji napsal? Věřící člověk nepotřebuje argumenty, poznatky, fakta, on prostě věří. A proto nikdy nepochopí, že lidé jako Hawking ne že nevěří v Boha, ale doposud se nesetkali s fakty prokazujícími boží existenci. Ve chvíli, kdy bůh rozhrne mráčky a řekne všem lidem na světě "tak, tady mě máte", vědci stejně v boha NEUVĚŘÍ, prostě vezmou jeho existenci na vědomí jako fakt. |
|
|
V. Čermák 11.12.2015 12:21Re: Naprosto nesmyslná snaha Ano, věřící člověk jste vy i já a na základě své subjektivní víry myslíme a jednáme. Ale pozor, ta víra každého nespadla "z nebe". Tu víru si každý člověk od narození postupně buduje, vytváří. Každý člověk je tedy takovým "malým bohem - stvořitelem". A to samozřejmě včetně vědců. Pilnější lidé stále hledají a nacházejí a svoji víru aktualizují. Lenoši nic nehledají a papouškují to, co jim nejvíce vyhovuje. A to na obou stranách, vy kritizujete jen tu jednu. A ano, Bible Je nevětší Sci-Fi, pro mě tedy určitě. Je tak tajemná a plná paradoxů, že je nadčasově přitažlivá pro miliardy lidí a plná otázek, které jsou inspirací pro hledání. A jestli myslíte, že ji napsal ten, či onen, tak to jsou ti, co drželi pero. Autorem, inspirací ale byl Bůh. |
|
|
P. Remeš 11.12.2015 12:29Re: Naprosto nesmyslná snaha Víra je jakási hypotéza o tom, že základní regulativ lidského života leží mimo empirický svět. To je pak ale samozřejmě důvodem, že přírodní věda (která se zabývá právě jen empirickým světem) nemá k této hypotéze co říct. To, že Hawking dojde k Velkému třesku a (jako) fyzikálně dokazuje, že vlastně je normální, že z nic vzniklo něco, stále neodpovídá na otázku, co bylo první příčinou všeho, co fyzikálně nyní je. Bylo tou první příčinou "něco"? Jestliže ale podle něj "před" Velkým třeskem nebylo nic, jak je možné si představit, že "nic" bylo příčinou něčeho? Nic přece nemůže být příčinou ničeho ... Pozor, to není jen hra se slovy, i když to možná na první pohled tak vypadá. |
