Jan Potůček, redaktor Reflexu a set-top-boxového kvelbu DigiZone, opravdu dovede pobavit. Nejdříve napsal článek Pláčete pěkně, ale na špatném hrobě, ve kterém tvrdí, že nové digitální televize si za své problémy mohou samy. Měly prý předvídat, do čeho jdou. Když se nad tím podivuji v reakci nazvané Pláč nad Potůčkem, vzteká se (zde), že to prý není pravda, cituji:

„...ve svém článku netvrdím, že si za problémy s licencemi mohou digitální televize samy.“

Opravdu to Potůček netvrdí? Podívejme se:

„Jedna celá čtyři desetiny miliardy korun. Tak velká škoda prý vznikla šestici digitálních televizí ... Je to ale stát, kdo jim brání ve vysílání? Nemůžou si za tuto situaci tak trochu samy?“

A o tři odstavce dále:

„Jestliže se i za takové situace přihlásili do soutěže, nemají si držitelé-nedržitelé digitálních licencí na co stěžovat. Rozhodně ne na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která postupovala podle zákona ... Stejně tak si digitální televize nemůžou stěžovat na stát, protože ten nemůže zasahovat do jednání nezávislých soudů. Mohou si stěžovat jen a pouze samy na sebe, protože šly vědomě do rizika, které se ukázalo být příliš velké.“

To je věru veselé konstatování. Digitální televize si prý nemají co stěžovat na Radu pro vysílání. A ty chyby v odůvodnění, proč ti neúspěšní nedostali licenci, chyby, kvůli kterým soud posléze zrušil licence i těm úspěšným, ty udělal kdo, když tedy podle Potůčka bylo všechno podle zákona? To se Fenič s Mrnkou vloupali do úřadu rady a pod rouškou noci změnili do té doby bezchybná správní rozhodnutí rady?

A za hlemýždí tempo soudů snad mohou Balvín s Pařízkem? A za to, že si pan soudce Ryba dobře nenastudoval, jaký je rozdíl mezi analogovým a digitálním vysíláním, mohou Berka s Chrenkem? Vůbec je to zajímavá novinka, že podle pana Potůčka soudy zřejmě nejsou součástí státu.

Potůček také tvrdí, že kromě francouzské Lagardere se tendru nezúčastnila žádná jiná zahraniční společnost. Takže bermudsko-americká CME, která se přihlásila s osmi variantami nováckých programů a nádavkem ještě jako Galaxie sport, je asi z Počernic, že? A Švédové z MTG, kteří si koupili Primu, jež se tendru s několika programy také účastnila, tu jsou zřejmě zapomenutí od třicetileté války.

Vůbec nejsilnější „argument“ v debatě o digitálních televizích ovšem Potůček nasadil v závěru svého komentáře. Prý se přes Kulturní komisi ČR snažím do Rady České televize protlačit tiskovou mluvčí ČTÚ Danu Makrlíkovou. Podívejme, co Potůčka ve skutečnosti trápí! Dokonce až tak, že si vymýšlí (zde), že Kulturní komise ČR je účelově založené sdružení.

Takže – podle Potůčka – docent Pancíř s doktorkou Haslingerovou, zakladatelé Kulturní komise ČR, už v roce 1994 zřejmě věděli, že se v roce 2001 změní zákon o České televizi a že do Rady ČT budou kandidáty navrhovat společenské organizace, a jelikož v roce 2007 budou chtít nominovat Makrlíkovou, tak už v roce 1994 účelově založili Kulturní komisi ČR a stejně účelově již deset let vydávají kulturní revue Fragmenty.

A propos – Makrlíková. Má dvě vysoké školy, 12 let praxe v různých televizích a na rozdíl od popleteného Potůčka nemusí ani přehodnocovat své postoje v době televizní krize.

A tenhle komik od jiných „očekává lepší faktickou přípravu“!

9. 4. 2007, www.petrstepanek.cz