To, čeho si média u nás skoro nevšimla, kromě Literárních novin, a sice že uplynulo před pár dny sto let od narození Marshalla McLuhana a padesát let od doby, kdy zavedl pojem globální vesnice, v níž nyní všichni žijeme. Nebo kdy rozděloval média na horká a chladná: horká média byla pro něj ta, která obsahují velké množství informací a nevyžadují intenzivní účast příjemce, a chladná média jsou taková, která naopak takovou účast vyžadují. Například televize je ve srovnání s novinami horké médium. A i McLuhanova slavná věta The Medium is the Messge, která se překládá jako poselství média je samo médium, byla časem stvrzena, ač on sám byl zvláště na počátku považován právě za tyto výroky za fantastu. Jako každý bedlivý pozorovatel ale pečlivou analýzou stavu médií do půlky minulého století dokázal vcelku velmi přesně předpovědět, co nás čeká. V šedesátých letech minulého století už byl tento původně kanadský učitel angličtiny uznávaným univerzitním profesorem a prorokem.

S čím vším profesor McLuhan přišel? O co nás dále obohatil?

Jak právě Literární noviny upozornily, byl třeba prvním vědcem, který firmě IBM sdělil, že nepodnikají v technologickém byznysu, ale v informacích. Tato myšlenka byla zcela revoluční a změnila myšlení nejen celé této formy, ale i řady lidí, kteří v tomto oboru podnikali. William Becker zase upozornil v časopise The Nation, že to byl právě McLuhan, který předpověděl i existenci Facebooku a Twitteru již v roce 1967, třináct let před tím, než byla na světě první webová stránka. Dokonce popsal, i jak tento příval informací bude vypadat: "Půjde o jeden velký proud drbů, který bude poháněný elektronicky komputerizovanou spisovou bankou." Sdělil nám, že právě na takovémto pozadí povedeme naše životy. Jeho jedna z dalších klíčových vět zní: "S každým nástupem nových mediálních technologií se proto budíme do sice neznatelně rozeznatelného, ale zato zásadně pozměněného světa." A dále tvrdil, že ve světě přeplněném informacemi při rozpoznávání podstaty důležitější než fakta jsou obrazce, které pomáhají intuitivně naší orientaci. Proto schopnost porozumění faktům ustupuje intuici, jako základnímu kompasu lidského mozku. Tento stav vyžaduje zcela novou výuku, na což například naše školy ještě nereagují a to může být důvod našeho zaostávání v blízké budoucnosti.

McLuhan ale měl celý život rovněž řadu odpůrců...

A ty má dodneška, i když je už více než třicet let po smrti, žil v letech 1911 až 1980. Samozřejmě, že se i mýlil, ale řada jeho poznatků platí dodneška. I třeba to, že tvrdil: "Knihy se staly první komoditou, která sjednocovala lidi kolem standardizovaných jazyků: vytvářely nová společenství, kterým se začalo říkat národy." Proto hovořil o tom, vlastně opět předvídal, že tribální, tedy kmenová společnost a digitální společnost si jsou velmi blízké, protože i v digitálním světě jako na vesnici každý ovlivňuje každého a myšlenkové obrazce čtení a psaní tím erodují, rozpadají se pod přívalem nových informací. Rovněž upozorňoval, že se v digitální společnosti vytratí soukromí, jako tomu bylo v každé vesnici. Domyslíme-li tuto jeho teorii a konfrontujeme-li ji se současným stavem, je evidentní, že digitalizovaná společnost je ten hlavní faktor, který ruší staré pojetí národa: z Francouzů. Mongolů i Američanů se pozvolna stávají Pozemšťané! Zvláště v naší civilizaci nejspíš nemáme šanci se této proměně ubránit, i kdybychom se ohradili novou Čínskou zdí. Internet a jim šířené informace neznají hranice, a tím vytvářejí nové společenství.

Autor je novinář a spisovatel