Zprávy o mediálních aktivitách finanční skupiny PPF Petra Kellner, která v minulých dnech prodala společnost PPF Media. Tato skupina vydávala tzv. hyperlokální noviny Naše adresa a po ročním působení je prodala třiačtyřicetiletému Richardu Benýškovi a jeho společnosti OIN (je majoritním vlastníkem) sídlící v Olomouci, do které patří i Krátký film Praha. Tato agentura k 1. září 2010 noviny, které startoval Roman Gallo se šéfredaktorem Petrem Šabatou, zastavila. Všichni už údajně dostali výpověď. Projekt podle aktualne.cz prý stál 200 milionů a o práci přišlo asi 200 lidí. Naše adresa měla čtyři pilotní redakce v okresech Ústí nad Labem, Teplice, Olomouc a Kroměříž, které vydávaly okresní týdeníky. Dalších 40 redakcí mělo začít fungovat právě tento podzim.

Zároveň PPF vlastní společnost Euronews, která vydává týdeník Euro, dnes asi nejdůležitější ekonomický časopis. Jeho prodaný náklad se letos pohybuje mezi 20 a 24 tisíci výtisků. Loni v průměru prodal podle ročenky vydavatelů 23 000. Konkurenční Ekonom jenom něco málo přes 19 000 výtisků. Ale i v časopise Euro dochází k personálnímu zemětřesení.

Proč dochází ke změnám v Euru, které je úspěšné?

Za změnami v Euru zřejmě stojí dlouholeté spory šéfredaktora Istvána Léka s vedením skupiny PPF, která zasahovala do jeho kompetencí a chtěla tento časopis čím dál častěji využívat ke svým obchodním a politickým cílům. Poslední konflikt, který byl nejméně čtvrtý, způsobil údajně příkaz Petra Kellnera, aby se na titulu objevil před kongresem pražské ODS David Vodrážka, a k tomu ještě prý redakce dostala příkaz otisknout text, na kterém se nepodílela. Takhle řídil média naposled ÚV KSČ, což šéfredaktora, jeho oba zástupce, artdirektora, tři editory a dalších osm nebo devět lidí vedlo k okamžitým výpovědím. Dohromady je to více než polovina píšících redaktorů.

Jak tuto situaci redakce a vydavatel bude řešit a nemůže se situace opakovat?

Do vedení Eura se vrátil zkušený Pavel Páral a ten si sestavil a přivedl i nový tým: jeho zástupcem se stal Jan Hrbáček, který tam pracoval jako investigativec a předtím byl redaktorem Radiožurnálu, do funkce hlavního analytika byl jmenován Miroslav Zámečník, který je členem Národní ekonomické rady a na funkci artdirektora povýšil fotograf Tomáš Novák. Hlavní editorkou byla jmenována Božena Hažová, která tam kdysi pracovala a teď se tam vrátila z pozice zástupkyně šéfredaktora Ekonoma. Redaktoři, kteří dali výpověď, opustí Euro k 31. říjnu, takže šéfredaktor má dva měsíce na to, aby si našel náhradu. Na otázku, jestli se může situace opakovat, neumím odpovědět. Pokud ale nebudou přesně rozdělené kompetence mezi ředitelem a šéfredaktorem, tak je to vysoce pravděpodobné. Média nelze řídit jako továrnu, protože tím ztrácejí důvěryhodnost a čtenář nedostatek distance k záměrům vydavatele rychle rozpozná. Ono je taky v evropském kontextu velice nestandardní, že finanční skupina vlastní ekonomický časopis.

A kam odchází stará parta redaktorů?

István Léko zakládá nový ekonomicko-politický časopis pro ještě náročnější klientelu, který by měl nejprve vycházet pouze na webu a od příštího podzimu i v tištěné podobě. Jací investoři za projektem stojí, zatím šéfredaktor neprozradil. Pokud se tak ale nestane, mohlo by to celý projekt už na samém počátku silně poškodit už proto, že by to mohlo vyvolat řadu spekulací o tom, komu projekt má sloužit a proč tedy lidé odešli, když jdou jen sloužit jiným finančníkům. To je nejcitlivější místo nového projektu Ištvána Léka.

Autor je novinář a spisovatel