Nejen tento týden, ale i ten minulý mě velmi zaujal dokument Martina Vadase Proces H, což byla desetidílná rekonstrukce procesu s vedením tzv. záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové. Každý díl měl dvaapadesát minut a šlo pouze o věrnou rekonstrukci procesu z dochovaných dokumentů doprovázenou komentáři historiků. Je to hrůzné svědectví o tom, jak se nová komunistická moc snažila po roce 1948 zlomit všemi prostředky jakoukoliv opozici, a proto do čela spiknutí postavila Dr. Miladu Horákovou, která se stýkala s předúnorovými ministry Zenklem a Ripkou, kteří byli v emigraci, a která byla známá svými vysokými morálními zásadami: přežila německý koncentrák. Mezi odsouzenými byl i Záviš Kalandra, kterému zase nemohli komunisté odpustit, že jako vysoký funkcionář KSČ v roce 1936 odsoudil podobně vykonstruované moskevské procesy, a Fráňa Zeminová, která věřila v budování socialismu, jen nebyla bezhlavě poslušná.

Předseda KSČM Vojtěch Filip se ale snažil vysílání na poslední chvíli zabránit…

To je pravda a samozřejmě to je důkaz bezostyšné drzosti této strany a její neschopnosti se distancovat od krvavé minulosti. Komunisté obvinili Českou televizi, že je neobjektivní, primitivně antikomunistická, a tvrdili, že vysíláním narušovala volební kampaň. Přičemž datum vysílání jen kopírovalo přesně dny, kdy byl před devětapadesáti lety proces s Dr. Miladou Horákovou a spol. veden. Datum si nezvolila televize, ale sami komunisté, kteří tento umělý proces v tyto dny za pomocí sovětských poradců Lichačeva a Makarova zinscenovali. Své výpovědi se všichni museli naučit nazpaměť a dnes zní velmi absurdně, i když i tehdy zkušenější se v tom uměli orientovat. Pamatuji se, jak mě dědeček s tatínkem v devíti letech nutili proces poslouchat, že jde o zločin, o kterém se jednou budou děti učit.

Pan Filip navrhoval, že by České televize měla zároveň vysílat pořad, který by ukazoval, jak rozhodování politických stran ODS, ODA, KDU-ČSL a dalších vedlo k nevratným škodám, oslabení a neústavního rozbití Československa. Tím ale předvedl starý komunistický argumentační mustr: Když komunistům byly vyčítány v padesátých letech procesy, odpovídali, že Američané taky lynčují černochy. Na současnou Komunistickou stranu Čech a Moravy tedy prozrazuje neschopnost jakékoliv osvobozující sebereflexe a starý způsob uvažování: Vše by řešili nejprve pouze zakazováním, pak vyhazováním z práce a nakonec vězněním. Dokument zároveň usvědčuje velice přesvědčivě paní Ludmilu Polednovou-Brožovou, bývalou prokurátorku z tohoto procesu, která nedávno byla odsouzená, že lhala, když říkala, že byla mladá a nezkušená. V procesu hraje, jak jsme mohli vidět, zásadní a velmi agilní roli a její vystupování jasně směřovalo k tomu, aby obžalovaní byli popraveni. Proto je absurdní, že právě v tyto dny, kdy byl pořad odvysílán, žádala o propuštění z vězení. Škoda ale, že Česká televize se nejspíš bojí a celý pořad není na internetu.

Takových procesů ale tenkrát probíhala řada, můžete je trochu přiblížit?

V tomto procesu soud vynesl nakonec pět rozsudků smrti, ač jich navrženo bylo původně sedm. Popravena byla i Dr. Milada Horáková, která se jako jediná neodvolala. V dopise na rozloučenou napsala: „Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co jiného je život než boj.“ Další dostali doživotí či dlouholeté tresty. V následujících procesech vynesl státní soud tehdy deset dalších rozsudků smrti, osmačtyřicet doživotních trestů a mnoho dalších trestů vězení na celkem sedm tisíc osm set třicet let, spočítali historici.

Autor je novinář a spisovatel