Dostávám do emailové pošty, stejně jako bezpochyby mnozí z vás, nevyžádané materiály. Většinu, přiznám se, nečtu, nicméně i v této korespondenci se občas najdou užitečné informace.

Jedna z těch, které jsem obdržel v posledních dnech, se týká kauzy finské křesťanské političky, poslankyně parlamentu a bývalé ministryně vnitra Päivi Räsänenové, progresivistickou finskou prokuraturou nesmyslně obviněné z podněcování proti menšinové skupině osob. Srozumitelně: proti homosexuálně orientované minoritě. Skutku se měla dopustit tím, že veřejně hájila tradiční křesťanské principy založené na učení Bible, že manželství je vztah mezi mužem a ženou a homosexuální intimní styk že je podle Bible hřích. Kriticky se také vymezila proti tomu, že její domovská luteránská církev vyjádřila podporu akcím typu LGBTQ+ Pride, tzv. Pochodům hrdosti. P. Räsänenová soudí, že tato podpora ze strany církve je v přímém rozporu s tím, co o homosexuálních praktikách učí Bible.

Navzdory právu na svobodu slova a vyjadřování stanula P. Räsänenové před soudem; po třech stáních byla v březnu 2022 shledána Distriktním soudem v Helsinkách nevinnou. S tím se ovšem žaloba nespokojila, a tak v srpnu 2023 čeká P. Räsänenovou – z hlediska zdravého selského rozumu jde o člověka absolutně bez viny – další soudní stání.

Jelikož tento případ sleduji a na českém internetu jsem o něm psal, byl jsem mile překvapen, když jsem v nevyžádané poště našel tip na pořad, o jehož existenci sice vím, ale dosud jsem mu nevěnoval pozornost. Jde o relaci „Aby bylo jasno“ vysílanou na kanále YouTube. Moderátorka Jana Bobošíková pozvala k on-line rozhovoru vzácného hosta – Päivi Räsänenovou.

Z toho, co P. Räsänenová řekla mě zaujala pasáž, během jejíhož poslechu jsem si uvědomil, že mám „v bledě modrém“ stejnou zkušenost. Jde o výsledky propagandy aktivistů tzv. cancel culture. P. Räsänenová zavzpomínala, že asi před sedmi lety byla pozvána do jednoho kostela na křesťanské setkání, na němž měla posloužit asi 10minutovou přednáškou o manželství. Týden před akcí byla ale informována, že církevní rada rozhodla, že se této akce zúčastnit nesmí. S šokujícím zdůvodněním: prý by tím ohrozila bezpečnost církve.

P. Räsänenová říká, že zpočátku tomu argumentu nerozuměla. Už proto, že ještě před několika měsíci působila ve funkcí ministryně vnitra a byla zodpovědná za bezpečnost Finska. Záhy ale tento koncept pochopila; je to koncept cancel culture (kultury rušení, tj. ostrakizování nepohodlných názorů – LS), přičemž nejde o bezpečnost, ale o zúžení svobody slova, aby nebyli do stejného prostoru puštěni ti, kdo mají na danou záležitost jiný názor.

V tom okamžiku jsem si uvědomil, jak hluboká je to pravda, neboť jsem tím sám, byť ne v tak drastické podobě, nedávno prošel. Od prosince 2020 jsem působil na pozvání tamní administrace jako bloger na serveru Blogosféra.cz. Když jsem ale začal psát informativní články o problematice LGBTQ+ nikoli z progresivistického, ale tradičního křesťanského hlediska, dostal jsem se s administrací do názorového nesouladu, který vyvrchol tím, že jsem byl požádán, abych smazal článek pojednávající o tom, že v jednom sboru Jižních baptistů na Floridě byli jeho členové vyzváni, aby písemně stvrdili svoji víru, že Bůh tvoří lidi ke svému obrazu, a to jako muže nebo ženy, a že toto stvoření je neměnnou podstatou biologie člověka a nikoli záležitostí individuální volby. Dále měli věřící podpisem vyjádřit souhlas s tím, že manželství je ustanoveno Bohem, nikoliv vládní mocí, přičemž jde o vztah jednoho muže a jedné ženy; takovéto manželství je také jediný způsob, jak realizovat sexuální touhu a intimní styk. Vedle toho, a to je závažnější, mi bylo zakázáno psát na serveru Blogosféra.cz na téma LGBTQ+ (což jsem „vyřešil“ tím, že jsem z Blogosféry okamžitě odešel).

Přitom nejde o to, jestli administrace Blogosféry měla či neměla právo požadovat, abych se zdržel psaní článků na nějaké téma. Samozřejmě že měla – její blog, její pravidla. O tom není sporu. Současně je ale nutné říci i ono „B“. Vyloučením konzervativního pohledu na problematiku LGBTQ+ mimo její internetový autorský prostor se majitelé Blogosféry chtě nechtě zařadili mezi aktivisty směru cancel culture. Ostrakizace legitimního názoru (biblický pohled na manželství a vztahy mezi pohlavími nepředstavuje žádný extremismus, který by měl být důvodně vytlačen ze společenského diskursu jako cosi nepatřičného, škodlivého či nebezpečného – to bychom pak museli zakázat všechny církve, které se důsledně drží biblického učení v této věci včetně denominace nejpočetnější, římskokatolické) je v přímém protikladu s principem fungování otevřeného svobodného pluralitního systému. Věřil jsem, že doby, kdy legitimní alternativní názory byly zakazovány a v horším případě postihovány máme za sebou. Zjevně jsem se mýlil. P. Räsänenová má tedy pravdu – a je úplně jedno, jestli ji říká ve finském veřejnoprávním rozhlase Yleisradio nebo v českém soukromém pořadu Jany Bobošíkové na YouTube.

V každém případě jde o omezení svobody slova ve prospěch jedné ideologie. A to považuji pro fungování svobodné společnosti za zhoubné.