Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996HISTORIE: Praotec Čech - jak to bylo doopravdy
Na téhle, snad prapůvodní, i když zřejmě Jiráskem hodně upravené legendě, jsou některé nejasnosti, které by si zasluhovaly vyjasnění i kdyby jen proto, aby našinec ukojil svoji zvědavost po svém původu.
Za prvé, Slované, jakož i ostatní Indoevropané, přitáhli původně z Indie. To je velice dlouhá cesta a pokud cestou pojmenovávali údolí, hory a řeky jmény, na která byli zvyklí ze své prapůvodní vlasti pak řeka Visla nemusí nutně být Vislou z Polska. Tu si tam mohl pojmenovat Vislou mnohem později až bratr Lech. Z nerodné Austrálie vím, že přesně tohle emigranti dělají, aby si připoměli zem, kterou opustili. Proto se to tu hemží různými anglickými jmény jako Richmond, Windsor a Springwood. Konec konců i já sám jsem pojmenoval jednu ulici ve „své“ vesnici Bohemia Court...
Za druhé, proč země charvátská? A když už, proč tedy mezi bratry chybí Charvát, Horvat, Chorvat, nazvěte si ho, jak chcete, ale jedna věc je jistá, Chorvati došli ještě dál na jih než Češi a zem si tam pojmenovali na zem charvatskou, Hrvatska. Proč tedy nepojmenovat novou zem Charvatsko? Však Morava, Rokycany, Lužnice to jsou všechno jména přinesená ze staré vlasti a znovu použitá jako v mém případě Bohemia Court. Emigranti tohle dělají, pokud se jim dá příležitost.
Za třetí, PROČ se najednou ta „četná plemena, příbuzná jazykem, mravy a způsobem života,“ začala sekat a hubit navzájem? Co to způsobilo? Nějaká vražda panovníka? Únos manželky protivníka, jako Heleny do Tróje? Nebo snad jiná podlost, která v holubičím národě vyvolala nepředstavitelný výbuch vzteku a nenávisti? A proč tedy nemáme legendu o tom?
Za čtvrté, KDY se tohle všechno stalo, co vyvolalo tak podivnou reakci, že by se celé rody vydaly na cestu do neznáma? Emigrovat v té době nebylo jen tak a konec konců vybitím mezi sebou bylo vytvořeno „při řece Visle“ volné země víc než dost pro všechny zbylé.
Za poslední, i když určitě ne za nejposlednější, je třeba se tázat, jak to, že v české kotlině nebyl nikdo, kdo by se jim postavil na vážnější odpor než: „.....osad shledali poskrovnu. Byly daleko od sebe a obyvatelé jejich jazyka cizího, kožemi odění, nečetní, ale smělí a srdnatí, stavěli se jim se zbraní v ruce do cesty. Čech a Lech a jejich lid je potřeli a zhubivše jejich chudá obydlí v chatrčích i ve vykopaných jamách, postupovali dále....“
Jestli tohle byli původní obyvatelé, Germáni, kteří přitáhli do Evropy o tisíc let dříve, tedy přemožitelé slavného Říma, kteří najednou žijí ve vykopaných jamách... jářku, Jirásku Aloisi, ještě žes jim ponechal tu smělost a srdnatost! Na druhou stranu... psát, že naši slavní předkové potřeli nějaké sralbotky... inu chápu, chápu, ctěný kmete!
Tohle všechno se stalo „za druhou řekou“ v nehostinném kraji, ale jak srdnatí Slované postupovali dále do české kotliny nestaví se jim na odpor už vůbec nikdo a nakonec najdou krajinu kolem Řípu úplně bez obyvatel, ale s hojností zvěře....
Samozřejmě, že většina německých historiků asi tuhle verzi odmítne, ale na druhou stranu i jim chybí dobové materiály, které by odporovaly české legendě a zaznamenaly nějaké hrdinské bitvy, byť i prohrané, neb jak jinak by se ti Češi do země Boiohaemum dostali? A kam zmizeli Bójové? Ach ano, Keltové, málem jsem zapoměl... však pár keltských slov přebrala i čeština, jako Týnec, Vltava. Čili Keltové museli být ještě někde okolo, nebo aspoň keltské názvy, které ovšem musel někdo Slovanům, nyní již jen Čechům, předat. Tak jak to vlastně bylo?
Odpověď na dané otázky se možná nikdy nedozvíme, aspoň ne na všechny, ale na některé už možná odpovědi existují, aniž by si to širší veřejnost uvědomovala. Dovolil bych si poukázat na pořad anglické BBC – As it happened (Tak jak se to stalo) konkrétní program 7567698: Catastrophe – The day the sun went out (Katastrofa - Den kdy slunce nevyšlo).
V tomto pořadu se historik David Keys zamýšlí a zkoumá, co se stalo v osudném roce LP 535. Ze záznamů ve dřevě, konkrétně z pařezů irských dubů je jasné, že stromy najednou přestaly růst. Trvalo to skoro deset let, než stromy začaly zase spořádaně růst a jejich kruhy se vyrovnaly. To se mohlo stát jedině tak, že najednou bylo chladno, vlastně krutá zima a stromy, jak víme, v zimě nerostou. David chce nejprve přijít na kloub „lokální“ záhadě, ale když zjistí, že podobnou informaci lze vyčíst ze všech stromů po celém světě, které v tom roce rostly, je mu jasné, že lokální katastrofa byla celosvětová. Takovou katastrofu mohou zavinit jen tři události. Kometa, asteroid nebo sopka. Prostě ohromný výbuch, který dokáže do atmosféry vyhodit tolik prachu, že jeho částice zakryjí slunce a odrážejí sluneční svit zpět do vesmíru. Planeta se výrazně ochladí, a to na dobu, než se prach usadí, což může být i několik let. Rozdíl mezi výbuchem sopky a komety je ve složení prachu. Pokud se jedná o sopku, bude jí vyhozený prach obsahovat částice síry. Jelikož oba póly této planety ukládají informace o atmosféře do ledu, stačilo Davidovi vyžádat si zprávu od klimatologů, kteří mu potvrdili, že se jednalo o sopku. Protože se sirné částice nacházejí ve vzorcích jak ze severního, tak z jižního pólu, musela se neznámá sopka nacházet v tropické oblasti, jinak by k zamoření obou polokoulí nedošlo. Větry zvané trade, které se točí nad svými polokoulemi, by tomu zamezily. Po delším pátrání se Davidovi podaří vypátrat sopku, která katastrofu vyvolala. Je jí indonézská Krakatoa, která vybuchla přesně v únoru 535 a vyhnala sloup prachu do výše dvaceti mil, tedy třiceti dvou kilometrů. Celá zeměkoule se zatemnila a výbuch bylo slyšet až v Číně, kde toto „hřmění“ zpoza obzoru písemně zaznamenali. Pro všechny civilizace to znamenalo neuvěřitelné dilema. Nic nerostlo, nic se nedalo vypěstovat a lidé mohli přežít pouze ze zásob a z lovu nebo rybolovu. I to však nešlo na dlouho. Vypuká chaos, hlad a bída....
Tak a teď se můžeme přenést zpět k našim Slovanům při řece Visle... ať už byla kdekoliv, ale já osobně bych hádal, že se jedná o jinou řeku než o tu v dnešním Polsku.
Hlad, zoufalství, však slunce svítí jen čtyři hodiny denně a to ještě omžele jako skrz filtr.
Zima, mrzne i v létě a nemá to konce!
...I stalo se, že strhly mezi nimy vády a krvavé boje o meze a dědiny...
Bodejť by ne! Byli to zemědělci a pastevci, jejich dobytek neměl co žrát a každá mez i s uschlou trávou (velice brzy jiná nebyla) jim byla najednou dobrá. Nakrmený dobytek znamenal přežití! Mohl dodávat mléko a maso, když došel chleba. Velice brzo ale mizí i suchá tráva z každé meze a ...
„Vstal rod na rod, příbuzní bojovali proti příbuzným a hubili se navzájem...“
A možná i pojídali, ale rozhodně si zabíjeli dobytek a ten svůj střežili jako oko v hlavě a bránili jej až do těch hrdel. Na pastvu bylo dál a dál, protože spasená tráva znovu nevzrostla. Takže nezbývá než se spakovat a vytáhnout do kraje. Tma, zima, ale občas se ještě nějaká suchá tráva pro dobytek najde. Občas se najde i pár zoufalců, kteří jsou jen v kožích a „srdnatě a směle se jim staví se zbraní“. Ono jim také nic jiného nezbývá, kdo koho potře ten se i nají... Načež je naši Slované „potřou a zhubí jejich chudá obydlí v chatrčích i ve vykopaných jamách“...
Dovedu si živě představit, jak zoufale hrabou holýma rukama v jamách a hledají cokoli, co tam ti v kožeňácích mohli ještě mít zakopaného a co by bylo k snědku. Není to lehká doba a v pohybu je celá Evropa. Celý svět! Nezapomeňme, že podobné podmínky existovaly globálně a hýbají se všichni. Z toho samého důvodu! I Bójové brzo spasou vše kolem dokola a musí vyrazit, hledajíce nové pastviny, aspoň trochu trávy pro dobytek, nějaké to travní semínko, zapomenuté obilné zrno, lesní plody, cokoliv... Bandy pastevců různých národů se plouží se svými stády kolem dokola, ale hlavně se drží řek. V řekách se ještě občas dá něco ulovit a lidé pletou sítě ze suchého proutí a s jejich pomocí nahánějí ryby na mělčiny. Suchého dřeva k topení je všude víc než dost...
Časem se ale přece jen trošku oteplí, i světla je už přes den více a po několika letech živoření naše skupina narazí na první trávu, která se opět ujmula a zazelenala. Jdou dále a než dojdou k Řípu, je místní krajina opět zelená a plná zvěře. A navíc... nikdo tu není! Všichni dávno odtáhli, zrovna tak jako nikdo není u Visly, od které odtáhli naši předkové...
Stromy začaly růst kolem roku 542, ale LP 545 už byly zase dřevěné kruhy letopočtů normální a slunce svítilo. Prach se usadil...
Ale prach po historických vysvětleních a dopadu těchto událostí na pohyb národů se neusadí ještě dlouho, hádám. I v Anglii budou muset přehodnotit svou historii. Waste land krále Arthura se vždy vykládala mytologicky a ač já její vysvětlení nijak nesnižuji, ani nechci (naopak!), pravdou zůstává, že Arthur žil v šestém století kolem letopočtu 540 a wasteland (zmařená zem) tím dostává i jiné, mnohem praktičtější, zabarvení.
Takže na otázku, proč se hnuli naši předkové a proč vklouzli do Evropy takořka nepozorovaně a bez bojů, by „teorií Krakatoy“ jakási odpověď snad existovala. V té době byli všichni tak zbídačení, že už neměli ani čas ani chuť, ale hlavně sílu, aby se o něco podobného příliš zajímali a také, jak tvrdím já, byli všichni jinde, jen ne doma, odkud je vyhnala zima a nedostatek píce...
Snad na jedinou otázku, pokud platí vše předcházející, můžeme odpovědět poměrně přesně, a to KDY přišli Slované do Evropy. Ze záznamů a z kronik jsme vždy usuzovali, že v pátém až šestém století. Správně, ale Krakatoa a zakrnělé letopočty irských dubů to snad pomohou osvětlit přesněji. Anabáze začala někdy v roce 535, nejpozději 536, když se podruhé neurodilo a tma byla i přes den, a to už skoro přes rok. Praotec Čech pak stanul na Řípu někdy v letech 542 až 545... Lidé v „kožeňácích“ se do Boiohaemum vrátili až mnohem později, ale to už je jiná historie....
