Jsme sice s "detaily" tohoto typu konfrontováni téměř každý den, ale někdy se jich nahromadí až moc najednou. Začátek posledního březnového týdne byl v tomto ohledu mimořádný.

U nás téměř nebyla komentována děsivá zpráva o 529 rozsudcích trestu smrti v Egyptě. Jindy se politicky korektní média mohou přetrhnout, když je jeden takový případ, ale teď je to jen malá zpráva. Proč? Je to výraz špatného svědomí? Špatného svědomí lidí, kteří jásali nad arabským jarem a nad pádem Mubáraka? Lidí, kteří přispěli k narušení složité – v mnohém nijak pěkné, dlouhá léta či staletí se utvářející – rovnováhy sil v arabském světě? Lidí, kteří věří (po tisící mylně) v úspěch exportu demokracie do libovolného politického, kulturního, náboženského prostředí? Lidí, kteří v principu vítají každé narušení statu quo, aniž by připouštěli, že může dojít k dalšímu zhoršení již tak špatné situace?

Nešťastné výroky politiků obvykle nebývají promíjeny. Ukrajinská expremiérka Tymošenková (kterou jsem naživo viděl jen jednou, při pohřbu prezidenta Kaczyńského v krakovské katedrále) řekla, že "je třeba se zbraní v ruce bít do těch zatracených Rusáků včetně jejich vůdce", "ať je sakra postřílejí atomovými zbraněmi", "zapojím celý svět, aby z Ruska nezbyla než spálená země." Vždy jsem věděl, že dělám správně, když jsem s ní jako politik nikdy nechtěl jednat. Nevěděli to ostatní politikové? Může tyto výroky "demokratický, humánní, vyspělý a civilizovaný" Západ přehlédnout? Nebo je ochoten se ve svém špatném svědomí z toho, že rozbil Ukrajinu, spojit s kýmkoli? A může prominout cokoli, což ostatně udělal i v Kosovu? Já mám problémy podat ruku dnešním kosovským vůdcům, naposledy letos na konferenci ve Vídni.

Naše paní ministryně spravedlnosti (zejména tohoto resortu!) udělala neuvěřitelný výrok o protektorátu. Několik politiků sice zareagovalo (kriticky), ale jinak se nic neděje. V jiné zemi by v takové situaci politik skončil. Může se u nás všechno? Ač je ministryní za ANO, může něco takového zkousnout sociálně demokratický premiér? Je jeho straně jedno, s kým jsou v koalici? To ale není detail, mne v tomto kontextu zaujal jiný "detail". Ukázalo se, že paní Válková bydlí v bavorském Pasově, nikoliv v České republice, ač je její ministryní. Nesouvisí její neuvěřitelný výrok o vině, resp. nevině Němců za protektorátu (a o odsunu sudetských Němců z tehdejšího Československa) s tím, že bydlí tam a ne tady? Stejnou zkušenost jsme měli s panem Schwarzenbergem, bydlícím ve Vídni, a já musím sebekriticky říci i s panem Grušou, bydlícím v Bonnu. Jeho jmenování ministrem školství bylo z mé strany velkou chybou.

Psal bych o věcech velkých (typu rozhodnutí vlády přistoupit k evropskému fiskálnímu paktu), ale i tyto "detaily" problém naší země a naší doby naznačují více než jasně.

Právo, 26.3.2014