Okřídlené rčení "v zdravém těle, zdravý duch" dostalo na frak. Zjištění, že by v České republice mělo být jedenáct miliónů čtyři sta tisíc sportovců, neboli zdravých těl, nejde dvakrát se zdravým duchem dohromady - vždyť tolik nemá náš stát ani obyvatel. Přesto k onomu číslu muselo ministerstvo financí dojít, když sečetlo údaje od jednotlivých sportovních organizací.

Možná je nadsazené jen nepatrně – a všechno, co má ruce a nohy, v tuzemsku chodí do Sokola, Orla, Dělnických tělovýchovných jednot, cvičí, provozuje kolektivní hry nebo aspoň organizovaně plave, běhá a bruslí. Či je nadsazené hodně – buď proto, že se těch pár obdivovatelů Miroslava Tyrše a Pierra de Coubertina věnuje hned několika sportům a je zastřešujícím svazům zároveň, anebo proto, že činovníci sportovních spolků dobře vědí, že velikost členské základny je podstatná pro přidělování dotací. Sport je totiž už nějaký ten pátek obrovský byznys. Vzpomeňme jenom na debaty nad loterijním zákonem, jež byly podbarveny mohutným náporem lobbistů, kteří přesvědčovali poslance a senátory, že bez odvodů z hazardu na bohulibé účely si caparti na trávníku ani nečutnou. Přitom hlavou vrtá podezření, není-li vše trochu jinak a jestli poskytnuté prostředky v míře větší než malé nekončí někde úplně jinde než u energií nabité mládeže a nadšených amatérů. Nadhodnocení počtu sportovců nevyloučil ani čerstvý šéf ČSTV Miroslav Jansta. Tím spíš není od věci chystané velké a objektivní sčítání sportovců a sportovních areálů. Na termín "registr" sice již začínáme být v různých souvislostech lehce alergičtí, ovšem v tomto případě, kdy jde o tučné peníze, se sluší znát živé adresáty.

Ať je to, jak chce, ministerstvo školství, jež připravuje klíč k dotacím, střízlivě odhaduje aktuální počet sportovců na zhruba dva miliony sto tisíc. Pokud na vás ale přesto jako na mně pořád onen rozdíl devíti milionů osob působí absurdně, můžeme ještě společně zapochybovat o gramotnosti sportovních funkcionářů. Coby špatní počtáři, ekonomové a správci se už přece projevili při dozírání na hospodaření Hušákovy Sazky. Třeba by opravdu nebylo na škodu přidat na školách, dejme tomu i na úkor mnohde formálně pojímaného tělocviku, pár hodin matematiky a z ní pak zavést povinnou maturitu. Alespoň pro ty, kteří chtějí v životě pracovat s penězi a organizovat druhé.

Psáno pro ČRo1