Hovno smrdí. Víc hoven víc smrdí. A vonět nebudou, i kdyby jich bylo zto. A třeba i tisíc.

Mohl bych napsat, že nabourat se do cizího telefonu je trestným činem. Mohl bych napsat, že vydávat se za někoho jiného a pod jeho jménem šířit vlastní obsahy je hnusné a zlé. Mohl bych napsat, že tyhle praktiky mohou zničit rodiny, vztahy, podnikání. Mohl bych napsat, že pokud se terčem stanou představitelé státu, může to ohrozit bezpečnost všech. Mohl bych napsat, že kdyby to neudělali mediální miláčkové, hýčkaní všemi hlupáky, kteří chtějí vypadat cool, ale třeba někdo mediálně neoblíbený, byl by zatracen na pět generací. Mohl bych popsat své zhnusení nad tím, že jim to zas projde.

Napíšu ale něco jiného. Že nejvíce neštěstí a ubližování mají na triku nikoli ti, kdo usilují o svou svobodu a přejí ji i druhým. Že největší hrůzy vždy přišly od těch, co rádi očišťují. Například morálku druhých. Třeba jen proto, že ti druzí mají jiný názor. Tak očišťovatelé označí své názory za morální a ty odlišné za nemorální. A začnou volat po morální obnově. Těch druhých. Nejdřív volat, pak si ji vynucovat. I násilím.

A lidé se baví a plácají se do stehen, nazývají tenhle hnus ne surovostí, ale veselou recesí. Jen proto, že tentokrát byl terčem někdo jiný. Ten papaláš v kravatě, co každou chvíli žvaní v televizi. Dobře mu tak.

Média mají karneval a berou to jako bžundu. Zlověstnost takových metod si vůbec neuvědomují. Ne, já nevolám po trestání. To ať si vyřídí, kdo je k tomu kompetentní. Jen se mi nechce mlčet nad nesnesitelnou lehkostí, s jakou je tahle podlost v médiích přijímána.

Ne, to není vnášení "lidského rozměru do politiky". Ne, to není úsměvná taškařice. To je smradlavé zlo. A to zlo nesmrdí míň jen proto, že ho je třeba zto.