Zadavatel připraví zadání výběrového řízení. Kromě standardních požadavků stanoví takzvané další kvalifikační předpoklady. Stanoví je vhodně, aby jejich splnění nebylo možné prokázat zcela jednoznačně. Musí být takové, aby prakticky umožňovaly vyloučit ze soutěže každého uchazeče, který je schopen nabízet poptávaný produkt.

Po odevzdání nabídek a otevření obálek nastává oficiálně hodnocení splnění dalších kvalifikačních požadavků. Ve skutečnosti někdo fundovaný provede simulaci bodového hodnocení všech nabídek. Nezíská-li předem dohodnutý uchazeč nejlepší bodové ohodnocení, jsou u uchazečů, kteří mají výhodnější nabídky, nalezeny důvody nesplnění dalších kvalifikačních předpokladů a jejich nabídky jsou z dalšího hodnocení vyřazeny.

To, že některé z dalších kvalifikačních požadavků nesplňují ani další účastníci soutěže, nelze prokázat. Nenalezení takového nedostatku nelze považovat za úmyslné a navíc nikdo další je nezkoumá a v podstatě z důvodů utajení ani zkoumat nemůže.

V dalším kole probíhá regulérní hodnocení nabídek komisí, která vybere ke spokojenosti všech nejvhodnější nabídku.

Uvedený postup je osvědčený, bezpečný a vypadá zcela věrohodně. Problém nastává v případě, že předem dohodnutý vítěz odevzdá nejméně výhodnou nabídku. Vybírající musí pro dosažení kýženého výsledku výběru vyřadit ze soutěže všechny ostatní uchazeče. Taková situace je mediálně nepříjemná, zvláště jsou-li ve hře vyšší částky, ale právně je vše zcela v pořádku. Vyřazení uchazeči nemají šanci u soudu prokázat své neoprávněné vyřazení, protože oprávněné bylo. To, že vítěze bylo z podobných důvodů možné vyřadit ze soutěže také, nikdo nezkoumá, ani to není možné, protože způsob splnění požadavků nemůže nikdo nezávislý ověřovat…