GLOSA: Hlava Jiřího Hanáka
Komentátor Jiří Hanák napsal ve středu 1. srpna v deníku Právo, že "odcházející prezident … si osvojil mravy kavkazského emíra: Zachce se mi, hlavu uřežu. Nezachce se mi, a hlavu neuřežu!"
Hanák tím v nejčistší podobě předvedl absolutní úpadek té části české žurnalistiky, která se už dávno nezatěžuje fakty a argumenty, ale vystačí si s nadávkami a pošklebováním.
Těžko říct, kolik kavkazských emírů poznal Hanák zblízka, ale jistě ví, o čem mluví. Českého prezidenta však zblízka zcela jistě nepoznal, protože ten hlavy neřeže, a to ani obrazně. Kdyby tomu tak bylo, dost možná, že by zrovna Hanák chodil bez hlavy už dvacet let, tedy od doby, kdy se svými sprostotami na adresu Václava Klause tenhle bývalý komunista začínal. I když je otázkou, jestli by absence hlavy byla na jeho článcích znát.
Ne, v emirátu nežijeme. Žijeme v zemi, kde lze jen tak urážet prezidenta nebo kohokoli jiného, a to bez jakékoli odpovědnosti. Novináři tohoto typu se sami uchvacují nad svými větami, ukazují je vesele svým soudruhům a pochvalují si: to jsem mu to ale natřel. A nalijí si další sklenku.
Ne, nikdo jim hlavy řezat nebude. Ani je nikdo nenaučí psát věcně, psát pravdu a psát podložené názory. Ale čtenáři si už o těchto zlostných křečovitých psavcích a jejich větách určitě myslí své.
Právo, 3.8.2012
