GLOSA: Agent provokatér
Před necelým rokem jsem ve svém příspěvku citoval inspektora Ledvinu z filmu Adéla ještě nevečeřela. „Vědí, tady se všechno rozkecá.“, zněla ta věta. Tehdy šlo o to, že se kupodivu nějak zapomnělo rozkecat ostré cvičení Horské služby. Prokřehlá, televizně novinová reportérka mrznoucí v nečase neměla co reportérovat a byla z toho, chudinka, na mašli.
Na rozkecávání jsem si vzpomněl, když se začalo diskutovat o možnosti užití agenta provokatéra při odhalování korupce. Diskusi, zda je to dobrý nápad nebo ne, nechám jiným. Problému rozumím příliš málo na to, abych se mohl k němu kompetentně vyjadřovat.
Napadlo mě ale něco jiného. Pokud se provokující agenti zavedou, obávám se v duchu výše citované věty, že o tom kdo, kdy, koho a kam půjde provokovat, si začnou brzy cvrlikat vrabci na střechách. Může se ale také stát, že se takové informace stanou předmětem čilého obchodování.
A pak, když budeme mít štěstí, tak si zase z nějakého odkudsi uniklého telefonního odposlechu v Televizních novinách odposlechneme:
„Hele, Franto, ty vole, dej si majzla! Příští tejden se u tebe má stavět strejda s melounama, tak pozor, budou pěkně shnilý. V žádným případě to neber!“
A advokáti pak v soudní síni budou s vážnou tváří vyprávět, že těmi melouny nebyla v žádném případě myšlena nějaká finanční částka, ale že ta a ta osoba má vzdáleného strýce, který melouny na zahrádce ve skleníku opravdu pěstuje a že se mu letošní sklizeň bohužel nějak nevydařila.
