Tanec kolem maturit sleduji bez špetky osobního zájmu. Syn má dávno po maturitě a vnučka daleko do maturity, takže to není téma, které bych měl jako špendlík pod nehtem. Sleduji tu melu se směsí úžasu, pobavení a taky trochu pohrdání, jako doklad teze, že všechno, na co tento stát sáhne, se obrací do grotesky. Poslední, co se mi doneslo, je zpráva, že napříště budou jen dva maturitní předměty: matematika a ještě něco. No tak vida, matematika, to bude zase tanec!

Pro povinnou maturitu se vyslovil prezident Klaus a to bude jistě pro mnoho lidí důvod, proč být proti. Vždyť povinností školy, jak se zdá, není někoho něco naučit. Má rozvíjet kreativní síly a uvolňovat osobnost, a máloco slepí a zatíží křídla géniova jako trojčlenka a rovnice o dvou neznámých. Ve zprávách čteme, že se množí žaloby ze strany rodičů na státní orgány. Není divu. Celý ten nový systém byl tak očividně absurdní, až je ku podivu, že výstřelků není víc. V současné generaci středoškoláků si stát vychovává vrstvu občanů, kteří vstupují do života s vědomím, že stát spravuje tlupa pitomců.

Toto kategorické tvrzení se dá dokonce na jednoznačných číslech doložit. Minulý týden byly zveřejněny výsledky takzvaných studentských voleb. Naposledy se konaly před dvěma lety. Přesvědčivě tehdy vyhrála TOP 09, následovala ODS a strana Věci veřejné. Na čtvrtém a pátém místě byla Pirátská strana aDělnická strana, tedy strana krajní pravice.

Letos tomu bylo jinak. Vyhrála Pirátská strana, třebaže ne tak přesvědčivě jako v roce 2010 TOP 09, ta je na druhém místě, zato na třetí místo postoupila Dělnická strana. Následuje ODS a přes pětiprocentní hranici se těsně překulila Strana svobodných občanů a Sociální demokracie. Může ještě někdo pochybovat, že naše politická reprezentace ztrácí mezi mladými lidmi prestiž?

Ta aféra s maturitami se na tom jistě spolupodepsala. A teď si všimněte: státní maturita, to je fiasko. Stála miliardu. Pražské tramvajenky, fiasko. Stály miliardu. Zdravotní knížky, fiasko. Stály miliardu. Předsednictví EU, fiasko. Stálo miliardu. Zdá se, že miliarda se stala měnovou jednotkou na vrty do nádrže s veřejnými penězi.

Toto všechno mladí lidé sledují pozorným okem a ve svých studentských volbách se jejich přízeň přesouvá k protestním stranám. Uvidíme, jak volby dopadnou za další dva roky. Odjakživa platí, že mladý bouřlivák je ve stáru hofrát. Ale je fakt, že aféra s maturitami by udělala bouřliváka i z bedny kytu.

Možná ale, že je v pozadí nějaký dobře utajený záměr. Vždyť maturita, to je zkouška zralosti, má to být práh, který uvádí mladého člověka do života praktického. Je tedy chytré a prozíravé nastavit ten práh tak, aby čpěl nekompetencí, zlou vůlí, byrokratickou tupostí, aby se slovo zde vyslovené vracelo s dunivou ozvěnou blbosti, aby tu kysele smrděl kancelistův kutloch a aby se ze všeho kolem zvedal žaludek.

Copak může být nádhernější a realitě více odpovídající vstup do praktického života?

Vynálezce toho zaslouží odměnu. Nejlépe ve výši jedné miliardy.

LN, 10.9.2012