Jedenadvacátý srpen je asi pro každého z mé generace nerozlučně spjat s rokem 1968, s vpádem vojsk Varšavské smlouvy, s potlačením pražského jara a následnou normalizací. Trochu mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že tohle datum nic neříká příslušníkům mladší generace, ale to je běžná (a naivní) reakce staršího člověka, který si automaticky myslí, že to, co je z historie veledůležité pro něj, je důležité i pro ostatní.

Marně jsem však vzpomínala, kdy jsme se ve škole učili o 23. srpnu, nevydolovala jsem z paměti zhola nic. Důležitost tohoto data – nikoli z roku 1968, ale z roku 1939 – jsem odhalila až podstatně později než ve školním věku. Nemohu na to přísahat, protože se opravdu nepamatuji, ale mám silný dojem, že jsme se ve škole o paktu Molotov–Ribbentrop prostě neučili. Ale možná jsem zrovna byla nemocná, někde za školou nebo jsem si zase četla pod lavicí něco, co mě bavilo víc.

Kdybych se narodila jako Polka, asi by se mi to stát nemohlo, i když doklady, co v Moskvě představitelé sovětského a německého státu v noci z 23. na 24. srpna 1939 podepsali, Sovětský svaz tajil až do roku 1992. Nevím, co se o neblahém paktu, jímž si Hitler se Stalinem rozdělili nejen Polsko, ale i další části Evropy, učili moji vrstevníci v polských školách – musím se na to příležitostně nějakých Poláků zeptat. Vím však, že v paměti polské společnosti to datum a pakt pevně tkvěly.

Podrobnosti jsou až zábavné – v Kremlu se tu noc hojně pilo, přípitky byly z dnešního, ale i tehdejšího pohledu dosti pobuřující a oba diktátoři byli velice spokojeni. Vlastně je dodnes spokojen i dnešní pán Kremlu Vladimir Putin – sice pakt označil za „nemorální“, ale pokládá ho za „nutné zlo“, které oddálilo začátek druhé světové války.

Nu, to záleží na tom, odkud se na to člověk dívá. Nacistická vojska vpadla do Polska 1. září 1939, sovětská o 17 dní později. Za začátek druhé světové války to však v Rusku kupodivu pokládáno není – byla to přece smluvní záležitost. I v USA se za začátek druhé světové války zhusta pokládá chvíle, kdy do ní vstoupily, tedy začátek prosince 1941 – v té době se už v Evropě válka dávno vedla. O tom, že pro Poláky začala válka 1. září 1939, však není pochyb. A 23. srpen, který tomu přímo a ne o moc předcházel, je v polské paměti pevně zapsán.

Občas přemýšlím, kdy vlastně začala válka pro nás, české občany. Nevzpomínám si už, co nás o tom učili ve škole, jen si vybavuji, že se v té souvislosti vždycky mluvívalo o Mnichově nebo o vzniku protektorátu. Když se na to tak dívám z odstupu, připadá mi to zajímavé: zjevně neplatí, že určující jsou data, protože ta se nemění, a naopak platí, že určující pro vnímání dějin je interpretace těchto dat. Není to žádný objev, já vím, soudní historici to říkají pořád. Jenže pak je ještě nesmírně zajímavá interpretace těchto interpretací.

LN, 21.8.2020