Je velmi pravděpodobné, že pejsek s kočičkou svátek 28. října neslavili. Kočička, což o to, ta by slavila docela ráda, protože kočičky mají rády slavnosti a parádu a muziku a fábory a byla by to pro ni příležitost vystrojit se mašlí a vykračovat si po náměstí a koukat kolem sebe, zdali ostatní koukají, jak jí to sluší. Jistě v tom bránil pejsek, osoba rozumná a s rozhledem. Pejsek by to kočičce vysvětlil, proč oslav netřeba.

"Není co slavit, kočičko," vykládal by jí. "Osmadvacátého října devatenáct set osmnáct vznikl státní útvar, který dnes neexistuje a střízlivě uváženo, existoval jen chabá dvě desetiletí. My žijeme v České republice a ta vznikla prvního ledna devatenáct set devadesát tři. Kdybychom tedy měli nakrásně slavit vznik naší republiky, museli bychom si obléct kabáty a nazout válenky a kolem krků uvázat šály a na hlavu narazit čepice a vyrazit do ulic na Nový rok." "A proč to neděláme?" divila se kočička.

"Protože k tomu chybí tradice a tradičně se u nás slaví 28. říjen." "Aha," řekla mnohoznačně kočička. A tvářila se velmi smutně. Pejska zabolí vždycky u srdce, když se kočička takhle kouká, a snažil se ji utišit.

"To neznamená, že musíme zůstat doma, kočičko. Je přece jen státní svátek a den volna a to je dobrá příležitost, jak veřejně vyjádřit své občanské postoje. A k tomu máme plno příležitostí.""Tak přece jen si mám vzít mašli?" zaradovala se kočička.

"Nevím, jestli by to bylo vhodné. Tak například bychom mohli demonstrovat proti nepřizpůsobivým občanům."

"Jestli myslíš Cikány, pejsku, tak oni jsou na mě hodní a dávají mi sušenky." "Dobře, tak se přidáme k průvodu hnutí Antifa, které se dnes chystá na výpravu proti holým lebkám s baseballovými pálkami a motocyklovými řetězy."

"Holé lebky? Kdo to je, pejsku? Oni také neslaví 28. říjen?"

"Právě že ho slaví. Vykřikují při tom Nic než národ a přejí si vyčistit tento geopolitický prostor od cizorodých elementů." "Taky od kočiček a pejsků?" Na to se pejsek zamyslel.

"To máš pravdu, ani ty ani já nejsme zrovna čistokrevní Slované, natož pak Češi. Tak bychom se mohli připojit k demonstraci gayů a lesbiček usilujících o naprosté zrovnoprávnění homosexuálních svazků, včetně práva adopce dětí."

"Oni by nás ale asi nechtěli, pejsku," strachovala se kočička. "Bojím se, že my jsme typicky heterosexuální pár."

"Pak ovšem nám nezbývá než se připojit k akci hnutí Hare Krišna, které chce dosáhnout na peníze ze státního rozpočtu a získat právo oddávat."

"Hare Krišna mám ráda. Oni zpívají a brnkají na bubínky. Ale pejsku, měj rozum, mohli bychom s nimi přijít do konfliktu." "S těmi mírnými lidmi?" "Oni jsou vegetariáni a nevím, co by tomu řekli, kdyby mě nachytali s myší v tlamě."

Takže nakonec přece jen vyjádřili svůj občanský postoj. Připojili se k těm dobrým lidem, kteří v Dobroníně natřeli narůžovo kříž vztyčený na památku Němců postřílených po válce revolučními gardami. Pejsek se při tom zamazal od barvy, ale kočička mu to odpustila.

Má ráda růžovou barvu i silné občanské postoje.

LN, 31.10.2011