5.5.2024 | Svátek má Klaudie


FEJETON: Mediální roj

20.8.2009

Minulý týden jste mohli zaznamenat zprávu o tom, že na noční obloze budou vidět Perseidy. Je to meteorický roj pozorovaný na Zemi už dva tisíce let. Viděl jsem je pouze jednou v životě. Bylo to před několika lety, kdy byly noviny Perseid plné. Zrovna vrcholila okurková sezona, nedělo se zhola nic a noviny zveřejňovaly nesmyslné fotky znázorňující meteorický roj o hustotě novoročního ohňostroje. Realita byla prostší, a přece to bylo zajímavé noční divadlo. Meteority kmitaly oblohou nepravidelně, z různých stran. V naprostém tichu. To ticho mě fascinovalo nejvíc. Dnes se neděje nic v tichu.

Letos žádný humbuk kolem Perseid nebyl. Srpnové noci jsou jasné, takže kdo chtěl, mohl se zadívat do oblasti souhvězdí Persea, odtud jakoby ty meteory vylétají. Zvídavější pozorovatelé mohli snadno zjistit, že Perseidy jsou kosmická tělesa oddělená od velkého těla Swift-Tuttleovy komety. Je pojmenovaná po pánech, kteří ji nezávisle na sobě objevili v roce 1862. Je to pořádný kus hmoty, tahle kometa. Má v průměru sedmadvacet kilometrů, kdežto kometa, která prý vyhubila dinosaury, měla podle výpočtů průměr desetikilometrový. Buďme tedy rádi, že na nás posílá jen Perseidy.

Dřív nikdo nic o Swift-Tuttleově kometě nevěděl. Nicméně i dávným pozorovatelům jevu bylo také jasné, co to je. Byly to slzy svatého Vavřince. To nebe oplakává mučednickou smrt římského arcidiákona. K smrti ho nechal utýrat v roce 258 císař Valerianus, protože arcidiákon raději rozdal církevní poklad chudým, než aby ho odevzdal tam, kam mu císař nařídil, rozumí se do císařské pokladnice.

Plačící nebe anebo rozpadající se kosmické těleso s oběžnou dráhou kolem Slunce jedenáctkrát delší, než je oběžná dráha Jupitera? Každá doba má svoje vysvětlení, svoji soustavu příčin a následků. Epocha obydleného nebe předpokládala zájem nebešťanů o pozemské záležitosti, takže bylo logické, že nad některými jevy mohlo i nebe zaplakat. Současná epocha předpokládá nebe lhostejné k lidskému hemžení. Nic, co se na nebeské báni odehrává, ať ve dne nebo v noci, se našich záležitostí netýká. I kdybychom vymřeli, v nocích mezi 11. a 13. srpnem budou Perseidy přilétat.

Nemusí to tak být navždycky. Už brzy se může ukázat, že údajné Perseidy nejsou nic jiného než zkázonosná letadla financovaná půl napůl CIA a Pentagonem, roznášející choroboplodné zárodky. Copak jste si nevšimli, že letní angíny vrcholí právě v létě? Jistě všimli, tak vidíte, je to důkaz. Pro tištěná média je ale příliš hypotetický.

S Perseidami a Swift-Tuttleovou kometou lze ale mediálně pracovat i jinak. Astronomové pátrali v historických záznamech a došli k závěru, že kometu pozorovali Číňané, nejdřív v roce 69 před Kristem a pak roku 188. Ze záznamů se dá stanovit stálost dráhy komety a dále pak lze predikovat, jak a kudy se bude těleso pohybovat v budoucnu. Jak? Rychlostí 60 km/sec, to je vcelku jasné. V roce 2126 se fatálně přiblíží Zemi, pokud ji netrefí, bude mít příležitost v roce 4479. Podle astronoma Gerritta Verschuura je to „nejnebezpečnější jednotlivý objekt, jaký je lidstvu znám“. To už stačí pro zvýšenou mediální pozornost, ne?

Určitě. Ale někdy jindy. Teď je na takové úvahy moc horko, nechme konec světa někdy na zimní měsíce.

LN, 17.8.2009