Jak se z Izraele přenést do vánoční atmosféry? Do české vánoční atmosféry? My Češi milujeme romantiku, zasněženou krajinu, zvonečky, pěkně zabalené dárky, ozdobený stromeček, jesličky a prostřený stůl. I Američané sní o bílých vánocích. Píseň "White Christmas" Irvinga Berlina zpívaný Bingem Crosbym se prý stala nejprodávanějším singlem na světě vůbec. Němci kromě toho investují do výroby adventních kalendářů a věší "Herrnhutskou adventní hvězdu". I mnohé Židy přitahuje vánoční atmosféra, a proto se jí musí obzvláště američtí Židé zuby nehty bránit. Jen před pár týdny jsme stály před ozdobeným stánkem našeho židovského pastora, když jeho manželka poznamenala: "Jako vánoční stromeček!" Hospodin svému lidu přikázal bydlet na podzim týden ve stáncích. Ale nikde jim nezakazuje ozdobit si stánky barevnými žárovkami a blýskavými řetězy.

Kdo spolupracuje s měsíčníky, ví, že vánoční článek je třeba napsat v říjnu. Je konec října, za oknem kvetou pelargónie, na zahrádce růže a gladioly. Nebe je zatažené, ale spíš nějakým prašným povlakem než dešťovými mraky. Nedá se ovšem vyloučit, že je přesně ta pravá doba zabývat se narozením Spasitele. Mezi křesťany i mesiášskými židy jsou tací, kteří jsou přesvědčení, že se Pán Ježíš narodil právě o svátcích stánků. Docházejí k tomu asi takto: Z Lukášova evangelia, a sice od anděla Gabriele, víme, že Mariina příbuzná Alžběta byla v šestém měsíci těhotenství, když k Marii anděl dorazil s radostnou zvěstí. Manžel Alžběty, Zachariáš, byl knězem z oddílu Abiova. Do oddílů rozdělil kněze král David krátce před svou smrtí. Oddílů bylo celkem dvacet čtyři, a Abiův byl osmý. (1.Par 24, 10) Když vyjdeme z toho, že dvacet čtyři oddílů sloužilo po dvanáct měsíců v roce, připadla by na osmý oddíl druhá polovina čtvrtého měsíce. První měsíc je podle Bible na jaře, kdy se slaví vyvedení z Egypta, odpovídá asi našemu dubnu, květnu. Čtvrtý měsíc, Zachariášova služba, by tedy připadl na léto, asi červenec, srpen.

Zachariáš se po skončení služby, tedy v pátém židovském měsíci vrátil domů a jeho manželka, podle předpovědi Gabriele, otěhotněla. Po pět měsíců to tajila, ale v šestém měsíci to anděl Gabriel, který byl přesně informován, prozradil Marii. Jednalo se o desátý měsíc židovského kalendáře, náš leden, únor. Devátý měsíc Alžbětina těhotenství tak připadá na první židovský měsíc. Jan Křtitel se s největší pravděpodobností narodil na jaře. Lukáš nám ještě prozrazuje, že Marie zůstala u Alžběty asi tři měsíce. Dá se očekávat, že zůstala do porodu, aby Alžbětě, která byla stará, trochu pomohla. Zároveň se mohla i přiučit, což jí přišlo později k dobru. Sama byla zase naopak velmi mladá. Počítání měsíců je únavné. Tak už řekněme jen tolik. Marie přišla za Alžbětou už těhotná, zůstala tři měsíce. Pokud navštívila svou příbuznou na samém začátku těhotenství, zbývalo jí ještě pět, šest měsíců, rozhodně ne víc. Pán Ježíš se tedy pravděpodobně narodil na podzim, někdy v září, říjnu. A jsme tady. Vánoční články pro měsíčníky se píšou v úplně přesnou dobu.

Nový zákon datum narození Pána Ježíše neudává. Jednou jsem si povídala o svátcích týdnů - letnic - s židovským přítelem. Židé o něm slaví darování tóry, ačkoliv vědí také jen přibližné období, kdy Mojžíš desky zákona od Hospodina přijal. Dan uvažoval: "Je možné, že neznáme přesné datum této události, protože se jedná o dar shůry, který náš čas vlastně nemůže pojmout." Okamžitě mi blesklo hlavou, že tato geniální myšlenka přesně vysvětluje, proč neznáme přesné datum narození Syna člověka a Syna božího.

Izraelský podzim se vyznačuje proměnlivým počasím. Průměrné denní teploty jsou kolem 25, noční kolem 15 stupňů. Pokud Josefa s Marií nepřepadla po cestě písečná bouře, měli docela příjemné podmínky na cestování, ani vedro ani déšť. Pokud se dá ve vysokém stupni těhotenství mluvit o příjemných podmínkách. Už jste někdy rajtovali na oslu? Já ano. A ačkoli jsem nebyla těhotná, všechno mě potom bolelo. My nevíme, jestli měli Josef s Marií osla, ale doufáme, že měli. O svátcích chodili zjevně s ostatními poutníky do Jeruzaléma pěšky, jak vysvítá z příběhu dvanáctiletého Ježíše. Zlato, které dostali od mudrců, pravděpodobně spotřebovali na dalekou pouštní cestu do Egypta, na kterou si snad opatřili alespoň dva velbloudy. Mimochodem, víte, že kopští křesťané uchovávají na Sinajském poloostrově kámen s otiskem nožičky miminka Ježíše a jsou velmi hrdí na to, že u nich svatá rodina našla útočiště?

"Oslíček s volkem" se do příběhu, písní a jesliček dostali z první Izajášovy kapitoly. Křesťané chtěli Židům naznačit: "Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, Izrael však nezná, můj lid se nepodívá." Možná, že i sníh pochází odtud: "I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh," slibuje Hospodin posléze svému lidu. Sníh je čistý a bílý. Tiše se snáší shůry a přikrývá množství špíny, stejně jako láska množství hříchů. Z toho důvodu sníh patří k vánocům, ať už se Pán Ježíš narodil kdykoli. Sen o bílých vánocích je víc než jen romantika. Je to sen o světě bez hříchu, o pokoji a radosti, o lásce a rodinné pohodě. Je to sen o Spasiteli a my víme, že to není jen sen.