Kdykoli během pracovního dne na náměstí I. P. Pavlova v Praze, na Kolišti v Brně, na Dlouhé louce v Českých Budějovicích i na jiných křižovatkách velkých měst musí mít běžný občan podivný pocit. V první řadě se tu nedá dýchat, vedle toho je tu strašný rámus a za třetí se nedá nikam dostat, protože čekání u semaforů je delší než kdekoli jinde.

Příčinou jsou ve všech případech nekonečné řady automobilů, které se řítí značnou rychlostí, anebo naopak posouvají po milimetrech, v každém případě kouří, burácí svými motory a povykují svými klaksony. Pak každého, ale opravdu každého napadne klíčová otázka, co tady všechna ta auta vlastně dělají a jestli by nebylo možné se jich zbavit.

Je to kacířská otázka, na kterou rozumní představitelé veřejné správy i ekonomického sektoru s odpovídající vážností odpoví, že omezit automobilový provoz by znamenalo podvázat tepny tuzemského hospodářství. Zároveň se stejně zachmuřenou tváří připomenou, že přece každý Čech rád jezdí autem a nemůže se tedy divit, že jezdí také ostatní, byť se mu nemusí líbit, že tak činí poblíž jeho vlastního domova. Nic se s tím nedá dělat.

Přesto si kacířskou otázku, jak dostat auta pryč z měst, aby se v nich dalo civilizovaně žít, klade značná část obyvatel Česka. Jak v květnu zjistil průzkum Medianu pro Seznam zprávy, je jich dokonce víc než polovina, ve velkých městech v čele s Prahou dosahuje tato mlčící většina až 60 procent.

Stejní lidé si zmíněnou otázku také už zodpověděli. Bylo by načase omezit vjezd automobilů do měst, ať už zavedením mýtného anebo přísných ekologických norem.

Nejvíc takových lidí se ovšem najde ve skupinách, na které mocenské struktury státu a měst obvykle neberou velký ohled, tedy mezi důchodci a nastupující generací. Ať si každý říká, co chce, do svého úřadu budu jezdit autem, říká si takřka každý činitel, který o provozu automobilů ve městech rozhoduje, i všichni lidé v jeho bezprostředním okruhu.

Ignorovat víc než polovinu populace jde ovšem jen určitou dobu. Svědčí o tom početné příklady ze západní Evropy, jak posilují strany Zelených, ať už v Německu, Francii, Belgii, Rakousku nebo Švýcarsku.

Na první pohled to je nepochopitelné, protože tyto strany často vyznávají agresivní levicovou ideologii od požadavku na rovnoprávnost jakýchkoli menšin včetně migrantů přes sociální utopie včetně zaručeného základního příjmu až k tirádám o odzbrojení. Stačí však chvíli postát u pražské magistrály a hned je jasné, proč lidé volí právě takové partaje.

V tuzemsku prozatím dominují podnikatelské strany typu ANO nebo ODS, případně vyznavači všemocného IT, jako jsou Piráti. Kdo z nich dokáže vytvořit program, který hlásá, že města jsou určena především pro život jejich obyvatel, pro toho skončí volby nečekaným úspěchem.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus