Slovenský server Pravda.sk informoval 13. července o vyjádření šéfa strany „Směr“ Roberta Fica, které se týkalo budoucího členství Ukrajiny v NATO.

R. Fico, jehož partaj je setrvale v čele předvolebních preferencí (v období květen – červen mezi 18 a 21,3 %), řekl o členství Kyjeva v alianci toto:

„Je to v rozpore s našimi národnými záujmami, pretože nechceme žiť v regióne, ktorý môže byť zdrojom obrovského vojenského konfliktu. Preto veľmi dopredu a jasne oznamujeme, že v prípade účasti Smeru vo vláde budeme mať zásadný problém, ak bude na stole otázka súhlasiť s členstvom Ukrajiny v NATO.“ (ZDE)

Co k tomu dodat? Zdrojem obrovského vojenského konfliktu není ani tak region, jako spíše agresor s nezřízenými choutkami po cizím území; chce-li pan Fico příklad, pak v první linii najde V. V. Putina. Kromě toho: Slovensko se tak jako tak nachází v těsném sousedství velkého vojenského konfliktu, jaký nemá na kontinentu po skončení světové války s výjimkou válek na Balkáně obdoby. Tento vojenský konflikt způsobilo Rusko v čele Putinem, jehož cílem je dobýt Ukrajinu a ustavit tam prokremelskou loutkovou vládu. Tím by se agresor dostal na samotné slovenské hranice. S tím by pan Fico problém neměl?

Jeden z účinných způsobů, jak ruské rozpínavosti zabránit, je pozvat Ukrajinu do NATO. Vím, že to nemůže být zítra, ale čím dříve, tím lépe.

Říká-li p. Fico, že dostane-li se „Smer“ po zářijových volbách do vlády a na stůl otázka souhlasu s členstvím Ukrajiny v Severoatlantické alianci, bude s tím mít jeho partaj zásadní problém, pak si nemohu odpustit následující poznámku. Vím, že za to budu plísněn, protože takové věci se nedělají (říkat voličům v zahraničí co mají dělat, snad mi to bude pro jednou dovoleno), leč v takovém případě by bylo možné Slovákům bratrsky doporučit, aby Ficovi dali u volebních uren najevo, že oni zase mají zásadní problém s jeho účastí ve vládě. Tím by ho jeho zásadního problému elegantně zbavili.

Některé věci lze totiž v demokracii vyřešit velice snadno. Stačí jen dobrá vůle.