25.10.2021 | Svátek má Beáta


ÚVAHA: Radostně k volbám!

9.8.2021

Jako senior jsem si posloužil heslem, které naši generaci provázívalo k trapnému momentu nazývanému volby. Nabízely se čtyři politické strany sdružené do „Národní fronty“; tři z nich jako dekorace a filiálky Komunistické strany Československa. Ta rozhodovala o jejich kandidátkách. Takže volební lístky nebyly takový svazek jako dnes, ve volební místnosti sice plenta stála, ale skromně v rohu. Ono ani nebylo vhodné za ni jít, bylo by to považováno za provokaci, a ostatně nebylo koho škrtat. Tedy, jedině snad celý lístek.

Potud vzpomínka. Dnes je to zapeklité, kandiduje prý kolem třiceti stran a hnutí. Nejsem politolog a přiznám, že například nevidím nějaký podstatný rozdíl mezi hnutím a stranou. Třeba ANO je hnutí. Jediné, co se v tomto firemním podniku pana premiéra hýbe, jsou ruce poslanců a poslankyň zvedající se podle instrukcí pana Faltýnka. Ten tlumočí názory šéfa. Takže – má cenu číst jejich volební program? Sotva. Premiér je znám tím, že často mění názor, a to dost rychle. ANO nechť volí ti, jimž vyhovují střídavé výroky ministerského předsedy, z nichž si mohou vybrat ty přitažlivé sliby. Je jich ostatně dost, ale raději nepátrat, zda se to opravdu provede, nemluvě o tom, kdo to zaplatí.

Toto hnutí je navenek monolitní, ale teď se ozvaly hlasy, mám dojem z Vysočiny, že kandidátka, kterou sestavily místní organizace prý už v květnu, se najednou, den před uzávěrkou, změnila dost výrazně – objevily se snad dokonce nové tváře, ty předchozí, zvolené v tajné volbě, se posunuly dolů. Prý je to podle stanov možné. Takže kdo bude na Vysočině volit ANO, nevolí kandidáty, které vybrali místní politici, ale dodala Praha. Patrně majitel firmy ANO. Ozvaly se údajně hlasy pochybující o vnitrostranické demokracii.

Ale podívejme se dál. Tady platí jediný názor, ten majitelův. Jiná je strana, která by se ráda ujala vlády – ODS. Přiznám se, že ačkoli se snažím trochu sledovat politickou scénu, zde nemám jasno. Je ODS pro Evropskou unii? Například europoslanec Zahradil nejednou zatracuje EU, jindy ji snad reformuje, ale nevím jak. Další europoslanec Vondra je někdy vysoce kritický, jindy pak, četl jsem jeho články, jako věřící člověk je docela jiný. Podobně je neprůhledný Marek Benda, který snad ve sněmovně zapustil kořeny. Zůstává otázka, jaká je oficiální linie ODS. Ví to alespoň její vedení? Předseda, profesor Fiala, mi připadá, že žije v ilegalitě; rozhodně ho není často vidět a slyšet. Je podle všeho slušný člověk, což se dnes nenosí. Oponentům se nadává. Tohle píšu jako běžný konzument zpravodajství, nikoli televizního, televizi nemáme.

ODS je v trojspolku s dalšími stranami, z nichž nejvíc, alespoň opět pro běžného občana, je slyšet a vidět mladá dáma, předsedkyně TOP 09. Mají i další členové této strany stejné názory? Tady nevím, nepochybuji, že budu poučen (prosím ale slušně). Konečně lidovci, o nichž mám v poslední době dojem, že neprosazují tolik křesťanské hodnoty, na nichž vznikli. Ale patří ke stranám, které se nikdy neztratily.

Dlouho se neztrácela sociální demokracie, ale vypadá to, že je na cestě do zapomnění. Nevolil jsem ji, ale bylo by jí škoda. Červená mikina páně předsedova hodně vybledla, boje o místa na kandidátce se dostaly do medií. Takže nejenom v ANO. V sociální demokracii dochází ke zmrtvýchvstání, které bychom čekali spíš u lidovců. Objevili se například pánové Škromach, Hašek. Druhý jmenovaný patrně spoléhá na to, že se zapomnělo na jeho proslulé zapírání schůzky s prezidentem. Zapřel ji, tuším, jedenáctkrát. V tom lidovecká křesťanská víra dost zaostává, protože svatý Petr zapřel Krista za noc jen třikrát. Sociální demokracie je vratkým plavidlem, kde točí kormidlem více osob, směr a výsledek plavby je v mlze.

Michal Hašek není zdaleka jediným politikem spoléhajícím na to, že lidská paměť je krátká. Nemýlí se. Zvlášť v dnešní době, kdy příval informací vytlačuje z naší paměti po krátké době i to, co bychom si měli pamatovat. Jen tak se může stát, že zaznívají hlasy, jak to bylo za minulého režimu lepší. Vystál jsem tehdy mnoho front před obchody a marně jsem se pokoušel získat proslulý příslib devíz, abych se mohl podívat aspoň do Jugoslávie. Tyhle hlasy zaznívají z KSČM, kde si jistě nejeden starší soudruh vzpomene na volební idylku, z komunistického hlediska, jakou jsem naznačil na začátku. Nebylo třeba přemýšlet, strana sestavila kandidátku a bylo to. Jen, zdá se, to některé strany napodobují. Třeba zmíněné ANO.

Když tak píšu na přeskáčku, vybavuje se mi hnutí páně Okamurovo, ale tady je každý komentář zbytečný. Kdysi jsem slyšel, že má tolik členů jako poslanců. Asi to není tak docela pravda, ale ono je to opět obecnější – jak vypadá členská základna různých stran? Tedy kolik lidí se hlásí k nějaké straně a nějak pro ni pracuje? O tom jsem nečetl, neslyšel. Snad to někdo ví. Někdy je výsledkem, asi dost často, že není z koho vybírat kandidáty a pak na volebních lístcích čteme, že ten či onen, nebo ona, kandidují jako nestraníci za danou stranu. Doufám, že k ní aspoň chovají sympatie, což přinejmenším vypovídá o jejich stanoviscích.

Co Piráti? Kam míří jejich plavidlo? Jsou terčem útoků, občas právem, když v mladistvém zápalu řeknou něco, co se dá snadno obrátit proti nim. Za tu dobu, co jsou na politické scéně, by je měl kapitán Bartoš trochu usměrnit. K němu dodám, že mi vůbec nevadí účes politika, a mám pocit, že z některých kritiků hovoří závist těch, jejichž hlava je už skoro bez vlasové pokrývky. Spíš tedy vědět, co je pod těmi dredy; také u jiných politiků, co se skrývá pod řídnoucí čupřinou. Piráti mají smůlu, že se občas snaží uvést volební program konkrétněji, takže jsou pak pro své oponenty jednou „zelení“, jindy mají barvu od oranžové po rudou. Snad se časem poučí, že volební programy téměř nikdo nečte, a na plakátech bývají hesla, na která platí slavné Werichovo: „To je blbý, to se bude líbit!“ Je to obecné a nadčasové.

Na pirátské lodi se plaví také starostové, a jak nedávné průzkumy ukázaly, právě jim věří snad největší procento populace. Asi jak kde, ale obecně jsou patrně jediní v tomhle státě, kdo znají skutečný život obyčejných lidí. U nás ve vesnici si nemohu stěžovat, naopak mohu upřímně chválit. Poslanec žije v jiném světě, o premiérovi a ministrech nemluvě. Páně Babišovo extempore v pražském metru s jízdenkou, kterou si ve svém věku nemusel kupovat, je výmluvné a vypovídá o jeho informovanosti. I když je prý „jeden z nás“.

Když tak vzpomínám na volby posledních desetiletí, ať komunální nebo parlamentní, je tu jedna zásada – neříkat pravdu, ale vymýšlet si. Že to nesplníme, nevadí. Připomínám výše zmíněnou slabou paměť. Která strana za ta léta neslibovala boj s korupcí? Výstavbu silnic a dálnic? Zlepšení bytové situace? Mohou tedy letos něčím překvapit? I mísa koblih už tu byla, jako verze předvolebních gulášů první republiky. Potraviny jako komodita, za kterou, se dá člověk koupit, jsou staré jako lidstvo. Jsme společnost ateistická, proto připomenu Starý zákon, kde podle První knihy Mojžíšovy (25:30) prodal Ezau svému bratru Jákobovi prvorozenství za mísu čočky. Také dost levně. Jen čočka je zdravější než sladké koblihy.

Ale vážně. Zvykli jsme si, že před volbami slyšíme to, co bychom chtěli slyšet, pokud vůbec nasloucháme, a přitom víme, že se sliby z valné části nesplní. Sotva se najde politická strana, která by před volbami sebevražedně deklarovala pravdu, ukázala na problémy, třeba na hrozbu dluhové pasti našeho státu. Jinak řečeno, že státní rozpočet je ve špatném stavu a budeme muset šetřit. Dříve nebo později, ale v každém případě. A možná hodně. Když ne my, tak naše děti a vnoučata. A my, voliči, bychom se měli kandidátů (pokud vůbec vyrazíme na předvolební shromáždění) ptát, například z čeho se zaplatí to všechno, co slibují. Tedy – počítají s úsporami, zvýšením daní? Teď by se mnohé dalo vysvětlit a omluvit velkými výdaji v souvislosti s pandemií. Ale nebyly někdy přehnaně vysoké? Sotva se najde politik, který by dokázal něco takového prohlašovat. Musela by to být skutečně silná a výrazná osobnost, kterou snad všechny kandidující strany postrádají. A kterou by drtivá většina z nás zcela jistě nezvolila. Takže – koho vybrat?



Advantage Consulting, s.r.o.
Mistr údržby s vyhláškou 50 (40000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 38 000 - 40 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.