Jde o čtyřstránkový zápis, který předseda ČSSD Paroubek v sobotu nejprve představil účastníkům zasedání Ústředního výkonného výboru strany (označuje ho v jakési zkratce Kubice2) a poté zveřejnil na internetových stránkách ČSSD. Jak čtenář snadno zjistí, je to legrační podvrh, připomínající zároveň Protokoly sionských mudrců a zápis z pracovní porady vedení socialistického podniku. Expremiérovi ho předal tajemný člověk, připomínající poněkud černého hosta, jenž si kdysi objednal u umírajícího Mozarta Requiem. Pokud jde o autorství, Paroubek dnes na ČT1 vyslovil podezření, že by za dokumentem mohli stát nějací bývalí zaměstnanci tajných služeb. Bohatý výčet jmen nejrůznějších českých i cizích podnikatelů a údajných „příslušníků mezinárodně organizovaného zločinu“ vyvolává u laika, jako jsem já, dojem, že to musel psát člověk, který se v problematice policejního charakteru dokonale orientuje. Toho, kdo si dokument - přirozeně nepodepsaný - objednal, Paroubek neuvedl (samozřejmě ho nezná), ale i minimálně podezíravý člověk vycítí za tím vším kostnatý pařát modré totality.

Pokusme se spekulovat, k čemu takový materiál může sloužit, co jím tajemný černý host nebo lépe řečeno ti, od nichž ho získal nebo jimž ho uzmul, vlastně zamýšleli. Jedna možnost je vytvořit jakýsi doprovod k aféře s Topolánkovými akciemi a zaměstnat premiéra, jeho lidi a ODS tak říkajíc na dvou frontách najednou.

Velmi podivné je, že v druhé části dokumentu, totiž v „zaúkolování“ médií, jsou vlastně uvedeni (kromě Blesku) jenom tři investigativní novináři: Sabina Slonková z Aktualne.cz, Jaroslav Kmenta z MfD a reportér Janek Kroupa z Novy. Pana Kroupu neznám (neměl něco společného se spuštěním aféry „pět v českých na stole“?), naznačovat o paní Slonkové nebo o panu Kmentovi, že jsou úkolováni ODS, prozrazuje ovšem dost velkou neznalost české mediální scény: oba jsou zaměřeni spíše pravdoláskovně a pan Kmenta se v tomto duchu kdysi podílel na kampani za „debulvarizaci“ MfD. Všichni tři ale shodou okolností působili v poslední době panu Paroubkovi jisté nepříjemnosti.

Ve zprávě se mj. píše: „Slabina (projektu) spočívá v obavách novinářů, patrně důvodných, z odplaty bratrů Kočkových či jejich společníků vůči jednotlivým novinářům. Tyto obavy, tedy osobní strach, byly jednoznačně brzdou některých novinářů již v průběhu volební kampaně do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Umocněny byly zvěstmi o násilnických jednáních obou bratrů a jejich okolí.“ V souvislosti s tím mne napadá lehce paranoidní myšlenka: nebylo snad záměrem tajemného černého hosta, jemuž naletěl důvěřivý předseda ČSSD, či těch, co ho vyslali, upozornit tu plejádu lidí v dokumentu jmenovaných: pozor, hoši, tihle tři se chystají strkat své všetečné nosy do vašich záležitostí?

Pokud by tomu tak bylo, řekl bych, že např. paní Slonková je teď v nebezpečí asi tisíckrát větším, než když jí kdysi údajně usiloval o život ten vrták Srba.

9. září 2006

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz

Publikováno s laskavým svolením autora.