UDÁLOSTI: Volby zkusmo a občanská odvaha
Nevím, zda je ta akce po čistě formální stránce úplně domyšlená: volit měli jít i osmnáctiletí a devatenáctiletí, tedy ti, kteří buď v tom roce půjdou k opravdovým volbám, nebo už dokonce jednou volili. Proč?
A za druhé: organizátoři předpokládali, že skutečné volby budou už loni v říjnu nebo listopadu, ale co čert nechtěl, Ústavní soud s Paroubkem rozhodli jinak a volby zkusmo padly doprostřed nejzuřivější volební kampaně. ČSSD spustila křik, že jde o propagaci politických stran na školách, kterou zákon zakazuje. Přidali se i lidovci.
Odhlédněme teď od toho, že motivace obou stran byla průhledná: správně tušily, že ve volbách zkusmo nejspíš propadnou. Pro naši středoškolskou mládež je pan Paroubek podstatně atraktivnější jako terč pro disciplinu vrh vejcem než jako ministerský předseda. Průměrný věk členů v KDU-ČSL je 63 let. Odhlédněme velkoryse i od toho, že jak pan Paroubek, tak i jeho největší konkurent Petr Nečas vesele objíždějí střední školy a besedují se studenty: pochybuji, že by mezi nimi šířili osvětu, pokud jde o bezpečný sex. Když tak učiníme, stejně nám nezbude než dát ČSSD v tomto případě za pravdu. Ne z důvodů, které uvádí (že by šlo o propagaci politických stran), ale protože se vlastně jedná o průzkum veřejného mínění, jenže ten průzkum je proveden na obrovském a přitom zcela nereprezentativním a z hlediska sociálních demokratů účelově vybraném vzorku (podstatná část „respondentů“ ještě nemá ani aktivní volební právo).
Po sociálně demokratickém nátlaku dalo ministerstvo školství od akce ruce pryč. Nato dr. Rath napsal ředitelům škol varovné dopisy a předseda asociace krajů, brněnský hejtman Hašek, si prý dokonce nechal vyhotovit ze všech krajů seznam škol s vyznačením těch neposlušných, které přece jen chtěly volby uspořádat. Díky těmto opatřením klesl počet těch školních ústavů, které se rozhodly v experimentu vytrvat, z 200 na 140 (ve Středočeském kraji údajně zůstaly pouze tři).
Člověk v tísni se pokusil o rozumný kompromis: volby proběhnou sice nyní, ale výsledek bude vyhlášen až poté, co skončí volby „skutečné“. Poté se zuřivost sociálních demokratů sice zmírnila, ale volby zkusmo probíhají jen někde, a protože je vedení škol často neorganizuje, s malou studentskou účastí.
K tomu je nutné podotknout: to, že stížnosti ČSSD byly oprávněné, je můj osobní názor. Řada renomovaných právníků, kteří se k problému vyjádřili v tisku, ho nesdílí. Věc je sporná. V demokracii je spousta věcí sporných. Demokracie vzniká tím, že o sporné věci se politickými prostředky bojuje. Nevzniká naopak tím, že si vrchnost zadupe a všichni se podělají. Znamenitá kniha Johna Kennedyho o politické odvaze stojí na jednoduché tezi: k hodnotě demokracie přispívají i lidé, kteří statečně a vytrvale hájí mylné názory. Například už jenom tím, že nutí své oponenty, aby svou argumentaci vylepšili a učinili přesvědčivější.
V našem případě se podělalo nejprve ministerstvo, následně čtvrtina škol. Přitom protestovala jedna velká strana (ne ta, co jmenovala ministryni školství) a dva krajští hejtmani. Člověk aby se bál, co se bude dít po volbách: vyhraje je Paroubek, bude vládnout s podporou komunistů. Bude mít k dispozici přesvědčivou parlamentní většinu, vládu včetně nejen ministerstva školství, ale i ministerstva vnitra. Zůstanou mu všechny krajské samosprávy, navíc osud té jediné, kterou ČSSD ještě nezvládla, pražské, je nejistý, rozhodne se o ní v podzimních komunálních volbách. O demokratický vývoj České republiky bude třeba svést politický zápas za velmi ztížených podmínek. Pokud se nenajde dost lidí, kteří umějí stát na svém, změní se naše vlast poměrně rychle v jakési luxusnější Bělorusko.
Pokud bychom záležitost s volbami zkusmo brali jako generální zkoušku na tuto zcela novou situaci, je třeba s lítostí konstatovat, že výsledek není příliš povzbudivý.
27. listopadu 2010
Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.
