Primátor Bém přirovnal Topolánka ke kapitánovi potápějící se lodi. Topolánek nato kritizoval regionální pantáty, kteří dělají v lodi díru pod čarou ponoru.

Poté si oba braši padli do náručí. Rozdíly mezi nimi sice jsou, ale cca v 5%, z 95% se shodují. Pověsti o napětí a nepřátelství šíří média, která se mezi ně snaží vrazit klín.

Je tu tedy dobrá zpráva: Topolánek s Bémem se konečně dohodli, že aspoň v předvolebním klání přeruší úsilí udělat z ODS kůlničku na dříví. Důvod je zjevný – pražskému primátorovi teče do bot. Je to pragmatický tah, bohužel dosti opožděný na to, aby voliče přesvědčil, že to „myslí upřímně“.

A teď zpráva špatná. Vypadá to, že těch 95% shody spočívá v tom, že na vině jsou média. Snaží se totiž mezi oba potentáty vrazit klín. Předvolební kampaň ODS se nyní zřejmě obrátí oproti médiím. Hrozí nejspíš nebezpečí, že by mohla vyhrát volby. A to by bylo ještě horší, než kdyby je vyhrál Filip.

Nebo je tu možnost, že média někomu „přisluhují“ (říkalo se za totáče). Komu? Paroubek to určitě nebude, i Paroubek se nepochybně shodne s Bémem a Topolánkem z 95%, totiž že za všechno mohou média. Hrozí nám „mediokracie“ (jak by asi řekl prezident Klaus)? Třeba by opravdu Topolánek, Bém a Paroubek mohli vytvořit velkou koalici: totiž proti médiím.

Ve skutečnosti se „problém ODS“ vyvíjí docela jinak: nové vedení má od počátku neustále sílící problém s expředsedou Klausem, který, jak už to u expředsedů bývá, neunesl docela normální situaci, že nové vedení chce dělat v tom či v onom jinou politiku. Je to lidsky pochopitelné, ale víc než nešťastné. Napětí vyvrcholilo poté, co se ODS stala vedoucí vládní stranou.

Za druhé, Václav Klaus, jako každá silná politická osobnost, kolem sebe netrpěl potenciální konkurenty (Topolánek se stal předsedou ODS proti jeho vůli). Za pretendenta si vybral pražského primátora Béma, jehož politická dráha míří momentálně strmě z kopce.

Spory v ODS v roční předvolební kampani hrozí minimálně jejím výrazným oslabením. To by znamenalo faktický rozpad dosavadního politického systému. Připodobnili bychom se stavu, v němž bylo před pár lety Polsko a v němž je nyní Slovensko: sjednocená levice s postkomunistickým přídechem a rozdrobené spektrum konzervativních a liberálních stran.

Vedoucí představitelé ODS si v této situaci nejsou schopni vymyslet nic kloudnějšího než to všechno svést na média. V médiích se uplatňuje (mimo jiné) politická lobby, ale v zásadě jsou pořád ještě svobodná a pluralitní. A tak platí gogolovské: nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu.

Lidovky.cz 19. ledna 2010

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.