Prázdniny ještě neskončily a už tu máme další vládní krizi. Ministr (zároveň též první místopředseda vlády a předseda TOP09) Karel Schwarzenberg se vyjádřil k působení Ladislava Bátory na ministerstvu školství. Reagoval tak na jeho postoj k festivalu homosexuálů. Prohlásil, že pan Bátora se na ministerstvo hodí „s odpuštěním jako pazdeří k jisté části těla“.

Napadený reagoval ve svém profilu na Facebooku: „Chudáček starej… to se mu to bezostyšně prská, když ho minimálně ze tří důvodů nemůžu vyzvat na souboj.“

Na Bátorův výrok reagovali dnes na schůzi vlády ministři za TOP09 : hned na začátku jednání prohlásili, že odcházejí a vrátí se teprve tenkrát, až se ministr školství pana Bátory buď zbaví, nebo sám podá demisi.

Situace se vyvinula tak, že vypadá tak trochu jako parodie na Vítězný únor 1948: tehdy šlo o to, jak KSČ neomaleně obsazuje vedoucí pozice v „SNB“, dnes takové problémy zatím nemáme, takže se řeší otázky cti.

Slovní přestřelka ministra Schwarzenberga s panem Bátorou vypadá tak trochu jako soutěž ve sprosťáctví. Pan ministr zjevně chtěl použít výrazivo srozumitelné prostému lidu, zároveň je přesvědčen, že si podobné výrazivo může vzhledem ke svému postu dovolit. Mýlil se v tom smyslu, že pan Bátora ho hravě přebil. Zvlášť mne zaujalo označení „chudáček starej“. Je to když ne pozitivní, tak aspoň učesaný ekvivalent k lidovému a přímočarému „dědek plesnivá“. Pan Bátora citlivě postihl, že česká veřejnost v podstatě stářím hluboce pohrdá. Být starý je něco opovrženíhodného až nestoudného, nebyla by na místě „asistovaná euthanasie“?

Pan Bátora ovšem strojí před určitým dilematem. Je zjevné, že jeho svoboda projevu (zejména vzhledem ke specifickému způsobu, jakým ji uplatňuje) se poněkud tluče s jeho postavením sekčního šéfa na ministerstvu školství. Jsou u nás dokonce tací (a musím se přiznat, že k nim patřím), kteří se domnívají, že tam nemá co dělat. Vzniká konflikt, který se rozhodně nedá řešit tím, co navrhuje místopředsedkyně VV Karolina Peake, totiž že by se pan Bátora za výrok omluvil. TOP09 totiž nežádá omluvu, ale odchod pana Bátory, nebo ministra Dobeše. Naštěstí je tu možnost, která se otevřela jaksi sama od sebe. K problému se vyjádřil prezidentův tajemník Ladislav Jakl, prostor mu poskytl sám jeho nejvyšší nadřízený na svých internetových stránkách: „Pan Bátora je už půl roku terčem sprostých útoků, lží, urážek, zesměšňování, pomluv a nátlaku. Sám se ale, zdá se, bránit nesmí.“ To není přesné, pan Bátora se jistě bránit smí, otázka je, zda při způsobu jeho sebeobrany je ještě únosné, aby byl zároveň sekčním šéfem na ministerstvu. Všechno by se ovšem elegantně vyřešilo, kdyby si pan prezident vzal pana Bátoru k sobě. Věřím, že do společenství, které kolem sebe shromáždil, by nová posila ideálně zapadla.

Takže heslo zní: Bátora na Hrad! (zatím jen jako poradce, samozřejmě).

Lidovky.cz 17. srpna 2011

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.