Politická situace na jaře tohoto roku vyžadovala zásadní politické rozhodnutí, kterým se mělo a také předešlo závažnějším politickým dopadům, které mohly negativně ovlivnit většinu obyvatel této země. I proto je v ústavě článek 6, který říká, že politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním. Co může být výsostnějším důvodem pro politické rozhodnutí než zájem na stabilitě země? Lid, reprezentovaný svými zástupci v zákonodárných sborech, tedy rozhodl právem a přijetím zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny vyjádřil jednoznačně svou vůli. Učinil tak právně konformním způsobem, protože článek 9 Ústavy ČR říká, že ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.

Zákon o zkrácení volebního období se stal součástí ústavního pořádku České republiky, aniž někdo využil legisvakance k podání námitek. Ústavní soud měl být první, protože jako ochránce ústavy má za povinnost zasáhnout v případě, že je narušen právní pořádek země.

Podáním pana Melčáka se tedy Ústavní soud může zabývat jedině na základě ochrany veřejného zájmu. Musí porovnat veřejný zájem na stabilitě státu, s veřejným zájmem na dokončení mandátu jednoho poslance. Zde je třeba říct, že článek 16 Ústavy ČR sice říká, že poslanci jsou voleni na období 4 let, ale nic víc. Nikde není garantováno, že tam poslanec musí ty čtyři roky setrvat. Některé důvody dřívějšího ukončení mandátu jsou uvedeny přímo v ústavě, další důvod je uveden v platném zákoně o zkrácení období poslanecké sněmovny.

Moc ve státě je rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Ti, kdo ji vykonávají, pak nesou odpovědnost právě a jen za tu část výkonu moci, která jim náleží. Zásahy mimo svěřenou kompetenci bez odpovědnosti za následek takových zásahů nemůžou nikdy a nikomu přinést nic dobrého.

Pokud se pan Melčák domnívá, že byl omezen na osobních právech nebo mu byla způsobena škoda, může se svých práv domáhat i jinými právními prostředky, aniž by tím musela být nutně narušována politická stabilita státu.

To, že by do budoucna bylo lepší mít v Ústavě zakotveny všechny eventuality mající vliv na fungování státu a jeho mezinárodní prestiž, je asi pravda, ale tak to nemá žádná ústava na světě. Vždycky se objeví situace, která si vyžádá odůvodněný zásah do ústavy, ale musí to být demokratickými prostředky. I když se tedy podaří změnit ústavu ve smyslu senátního návrhu, tak není vyloučeno, že se i v budoucnu objeví potřeba přijmout politické rozhodnutí k přijetí zákona jednorázového. Proto je v Ústavě České republiky článek 6.