To je otázka, s kterou se v půli minulého týdne obrátil v dopise předseda Senátu Milan Štěch a předseda ústavně-právního výboru Miroslav Antl na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten pak koncem týdne, jak mi sdělil, postoupil podání místně a věcně příslušnému státnímu zastupitelství, kterým je Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1, k dalšímu opatření, jež bude projednáváno v tomto týdnu.

Důvody k tomuto podání jsou zřejmé: Předseda vlády, jak sám přiznal, amnestijní rozhodnutí vládě nepředložil, ta ho neprojednala, přesto rozhodnutí spolupodepsal, i když vláda dle ústavy je za svá rozhodnutí zodpovědná jako celek. Bohužel podobně se zachoval Petr Nečas i koncem minulého týdne v jiné věci, když neprojednal návrh na nového ministra obrany se všemi svými koaličními partnery, i když to veřejně slíbil: Karolínu Peakce ignoroval.

Podle autorů dopisu se v případě amnestie může jednat i o zneužití pravomoci úřední osoby. V dopise doslova stojí: "Tímto jednáním předseda vlády znemožnil posouzení dopadů amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky a projednání vládou, čímž překročil svou pravomoc, a rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky." Dodejme, že je tomu tak proto, že prezident dle ústavy je za své činy nezodpovědný. Mírnější kvalifikace v případě premiéra by se mohla zabývat nedbalostí, ale i tu lze dle autorů klasifikovat jako skutkovou podstatu maření úkonu úřední osoby.

A že nejde o maličkost, dokazuje konečný účet za amnestii, který byl rovněž zveřejněn v těchto dnech. Zatímco v lednu odhadovalo ministerstvo počet osvobozených na 32 tisíc, ve skutečnosti je jejich počet téměř o 20 tisíc vyšší. A zastavení starých kauz se týkalo 3121 případů. Připomeňme, že problém této amnestie je spojen s jejím druhým článkem, kvůli kterému jsou amnestovaní aktéři asi osmnácti velkých korupčních kauz, v nichž se škoda pohybuje od 300 milionů do 1,75 miliardy korun. V sedmnácti případech již státní zástupci podali stížnost proti rozhodnutí o amnestii, mimo jiné také proto, že poškození po takovém rozhodnutí už mají pramalou šanci získat své peníze zpět a naopak na zloděje je třeba se dívat po takové amnestii jako na netrestané. Laicky řečeno: Amnestie jedny lidi vyvinila a druhé okradla podruhé, i když - jako třeba v případě H-Systému - do stavby rodinných domů většina stavebníků dala veškeré své úspory nebo se zadlužila u bank. Takové chování totiž taky vzbuzuje podezření, jestli nedošlo k propojení moci výkonné s podsvětím, tvrdí někteří právníci.

Jedno je ale zřejmé, jak napsal profesor ústavní filozofie Jiří Přibáň z Cardiffu: "Došlo k totálnímu selhání předsedy vlády během spolupodpisu amnestie, které jen potrdilo selhání vlády jako ústavní brzdy prezidentského aktivismu." Nejvyšší státní zástupce, jak mi sdělil, se k tomu oficiálně vyjádřit nemůže, protože nechce ovlivňovat další průběh věci.

Psáno pro Český rozhlas Plus