Časy se mění. Když exministryně Daniela Kovářová oznámila záměr zrušit detašovaná pracoviště Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, aby vrchní státní zástupkyně měla všechny pracovníky svého malého úřadu denně na očích, nekompetentní předseda úřednické vlády Jan Fischer ji kvůli tomu hulvátsky napadl (viz zde). Nejspíš jej inspirovali postižení žalobci, jimž by skončily blahé časy života téměř "na volné noze", podporovaní Pospíšilovou "pátou kolonou" na ministerstvu.

Jiří Pospíšil jde nyní dále než jeho předchůdkyně: jak oznámila média, rovnou zruší obě vrchní státní zastupitelství a současně zřídí specializované státní zastupitelství pro boj s korupcí. Zatím jej nikdo kvůli tomu nenapadá.

Způsob předložení záměru veřejnosti je typicky pospíšilovský: píše se o tom tak, že běžný čtenář nemá pochyb o tom, že o oznámené změně je neodvolatelně rozhodnuto, zcela jistě nastane a její uskutečnění má Jiří Pospíšil pevně ve svých rukou. Ministr se opět předvádí jako rázný a statečný hoch, jímž ovšem není. Tentokrát zásadním zásahem do struktury státního zastupitelství zařídí zlepšení úrovně jeho řízení.

Od Jiřího Pospíšila jsme ale již víckrát slyšeli, že se stane něco skvělého, co vymyslel aočem rozhodl, ale pak se to nakonec nestalo. Příkladem budiž se stejnou určitostí oznámené rozhodnutío vybudování další věznice v "přebasovaném" Západočeském kraji (zde). Od tohoto průhledně klientelistického záměru se nakonec jako od nesmyslu ustoupilo. Také halasně oznámená malá novela zákona o státním zastupitelství se nakonec nedočkala ani projednání ve vládě (zde)

Ani v případě oznámených organizačních změn ve státním zastupitelství není věc zdaleka hotová. Ministr, netrpící nezřízenou potřebou veřejně předvádět svou skvělost, by národu pouze věcně oznámil, že má v úmyslu v nejbližších měsících pustit do legislativního procesu novelu zákona, kterou mimo jiné dojde ke zrušení vrchních státních zastupitelství.

Víc nic totiž zatím jistého není. Příslušný zákon ještě ani není v paragrafovém znění, takže jej čeká dlouhá a trnitá cesta legislativním procesem. Jak jsme se přesvědčili na současném vývoji událostí na pražském magistrátu, v této zemi není žádné překvapení vyloučeno. Takže není vůbec jisté, zda v době, kdy bude novela zralá na předložení vládě, bude ještě Jiří Pospíšil ministrem, zda v době, kdy bude připravena k postoupení parlamentu, bude ještě u moci Nečasova vláda, a posléze, zda ji poslanci skutečně schválí.

Sám záměr je ovšem chvályhodný. Nechce se mi vůbec věřit, že s ním Jiří Pospíšil skutečně přišel, a neskrývám, že jsem tentokrát s vývojem jeho myšlení spokojen. Když nezbytnost zrušení vrchních státních zastupitelství uvedl spolek Šalamoun v návrzích na reformu státního zastupitelství, které 18. a 31.10.2011 předložil ministrovi spravedlnosti, nedělali jsme si naděje na úspěch. Ostatně Jiří Pospíšil na podání vůbec nereagoval. Později nás povzbudilo zjištění, že podobný názor má také "kontroverzní" náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí n.L. Lenka Bradáčová a nakonec i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Součástí naší koncepce je navíc sladění územní organizační struktury státního zastupitelství a soudnictví s uspořádáním policie: tam, kde je krajské policejní ředitelství, by mělo být krajské státní zastupitelství a krajský soud. Dožadujeme se také zásadních změn ve stylu činnosti státního zastupitelství, včetně zavedení soudního dohledu nad přípravným řízením.

Pro úplnost uvádím, že se stavíme odlišně k organizaci soudnictví: nepodporujeme záměr na zrušení vrchních soudů. Došlo by jím k rozsáhlým personálním přesunům a k rozbití specializovaných senátů na vrchních soudech. Stálo by to spoustu peněz a došlo by k rozkolísání justice, z něhož by se vzpamatovávala řadu let.

Od října r. 2010 došlo ale ve spolku Šalamoun k dalšímu názorovému vývoji. Nadále uznáváme, že odstranění vrchních státních zastupitelství jako bariéry mezi nejvyšším státním zástupcem a podřízenými složkami umožní posunutí vnitřní struktury řízení v soustavě státního zastupitelství blíže k systému řízení prokuratury, čímž se vytvoří podmínky ke zvýšení výkonnosti žalobců.

Současné státní zastupitelství považujeme za nejdokonaleji zachovaný skanzen zbytků výkonné moci totalitního režimu. Nevěříme, že jeho osazenstvo - tvořené z více než z jedné třetiny bývalými prokurátory protiprávního režimu držícími převážnou část vedoucích míst, se zakořeněnými pracovními zlozvyky, přinesenými zčásti z předlistopadové minulosti, zčásti vypěstovanými v uplynulém dvacetiletí nízkých nároků na výkonnost a kázeň, s prokorupčními vazbami na zbytky "starých struktur" rozptýlené v advokacii a leckde jinde - po organizační změně provede bleskový obrat v chování o 180 stupňů. Jsme přesvědčeni, že navrhované změny nejsou dostatečné, nejdou tak daleko, jak by bylo třeba. Účelnější by bylo státní zastupitelství rozpustit a vedle něj založit "na zelené louce" prokuraturu. Výhody: účinnější systém vnitřního řízení a možnost konečně se zbavit "rudých" prokurátorů.