Jedno nelze novému prezidentovi upřít: přesto, že je Miloš Zeman ve funkci pouhé dva měsíce, v malém českém rybníku značně rozčeřil hladinu. Jako jednu z priorit vyhlásil sice boj s korupcí, ale obklopil se na Hradě starými šíbry, kteří se právě v korupčním prostředí cítí jako pstruh v potoce, viz pánové Mynář, Šlouf, Novotný či pan Fulík, bývalý náměstek ministra obrany Bartáka. Vlastně udělal totéž, jako když kdysi skoro současně vyhlásil akci Čisté ruce, ale zároveň vyházel vedení policie, které se snažilo korupci odhalovat.

Navíc láká do České republiky, jak řekl na ruské ambasádě, největší tamější podnikatele, kteří jsou napojení na Kreml a v očích i ruské veřejnosti symbolizují nejen korupci, ale i ruské velmocenské zájmy. Jak už dnešní stav energetiky, o jejíž politické síle napsal prezident Putin diplomovou práci, v Evropě i u nás dokládá: na Rusku jsme závislí kvůli plynu, dodavatelem leteckého benzínu pro Ruzyň je ruský Lukoil a i jaderné palivo kupujeme v Rusku. Úporná snaha ruských firem dostavět Temelín, jen tuto politiku stvrzuje, a jak se zdá, proti této ještě větší závislosti na Rusku prezident nic nenamítá a naopak prosazuje do pozice velvyslance v Moskvě bývalého důstojníka a kosmonauta Remka. Ten je tam napojen na stará mocenská centra. Jak se tito lidé v Rusku chovají, ukázal bývalý důstojník české rozvědky Minařík, který s bývalými kolegy z KGB připravil pojistný podvod, kvůli kterému by měl jít v nejbližší době na čtyři roky do vězení a zaplatit pojišťovně škodu 6,5 milionu korun.

Proto není divu, že se jmenování takového velvyslance ministr Schwarzenberg vehementně brání, vztahy s Ruskem by měly být rovné, a proto na takovém postu by měl být člověk s odstupem k tamnímu prostředí. Rozhodně tedy nejde o pomoc ministrovi, jak o Remkovi hovořil prezident ve Sněmovně. Schwarzenbergovo spaní při jeho projevu pak po dlouhé době nelze vykládat jako nemoc, ale jako politický postoj, protože ministr neměl možnost ve Sněmovně jinak odpovědět. Navíc jde o zcela zásadní věc: Kde se v budoucnu bude dělat zahraniční politika. Jestli v tomto bodě nebude sociální demokracie zásadně podporovat Schwarzenberga a dovolí odsunutí Zaorálka jako stínového ministra zahraničí do Bruselu, mocenské centrum se přesune na Hrad, který bude hájit nikoliv státní či národní zájmy, ale pouze zájmy lovecké družiny, kterou kolem sebe Zeman soustředil a které vděčí za peníze na svou kampaň.

A že by se chování prezidenta na veřejnosti nějak výrazně změnilo, jak ho vyzývají někteří politologové či komentátoři, je v jeho věku a bez léčení asi vyloučené a naopak této lovecké družině vyhovuje: Moc dobře ví, že za toleranci k jeho excesům a neustálé pochlebování jim bude plnit každé přání. Role ministra Schwarzenberga za takové situace je tedy mnohem důležitější, než jak to z počátku vypadalo: Je totiž jediný, který je schopen se Zemanovi vzepřít, a tím pomoci sociální demokracii si ujasnit, co vlastně chce a jak se může chovat po zřejmě vyhraných příštích volbách, které se musí konat nejpozději do 29. května 2014. Jestli to zvládne, nevíme. ODS se do té doby taky těžko vzpamatuje. A protože i prezident je nevypočitatelný už jen proto, jak napsal Thomas Mann, protože nikdo nemůže zvládnout moc, jejímž je sám otrokem, situace je těžko předvídatelná.

Psáno pro Český Rozhlas Plus