Výsledek Svobodných je dobrý i špatný. Je to násobek výsledku z roku 2010, ale stále to nestačí na postup do sněmovny. Ani zdaleka.

Takže nyní je čas, abychom si řekli, co Svobodní mohli udělat lépe. A co by měli dělat, aby se jim příště dařilo lépe. Vzhledem k tomu, že další předčasné volby mohou být kdykoli, času není nazbyt.

Chyba č. 1: Strana hodných chlapců a slušných děvčat

Společnost je naštvána, abychom to řekli slušně. Levice i pravice. Lidé jsou unaveni koalicemi, podrazy v koalicích, přeběhlíky a vším, co je typické pro parlamentní demokracii s poměrným volebním systémem. Lidé chtějí změnu. Lidé chtějí zásadní systémovou změnu.

Někdo varuje, že lidé si přejí vládu pevné ruky, ale není tomu tak. Češi si přejí demokracii. Jsou jen zhnuseni její pokleslou podobou, kterou nám ukuchtili Pithart & spol. po listopadu.http://www.listy.cz/archiv

Svobodní udělali chybu, když se rozhodli poslušně podvolit se režimu, aniž by se pokusili získat si veřejnost pro změnu systému. Přitom Svobodní již před drahnou dobou diskutovali o přednostech většinového volebního systému - když ale ve společnosti vznikla poptávka po změně "polistopadového režimu", Svobodní se nechopili šance. Okamura to udělal a do sněmovny se dostal.

Ještě jinak řečeno: Svobodní se chovají jako strana hlavního proudu, ačkoli nejsou stranou hlavního proudu. Malá strana se nesmí chovat nevýbojně a státotvorně, má-li uspět. Musí nabídnout něco nového, zvláště v přelomové době. Voličstvo chce rebely, vzbouřence, drsňáky, kteří vezmou běh událostí do vlastních rukou. Když nejsou skuteční, uchyluje se k šidítkům typu "punkový Karel".

Svobodní jsou vnímáni jako příliš "prorežimní", konformní, nudní. Velký problém. Voliči chtějí něco radikálně nového. Nikoli jen ideově čistší verzi ODS.

Chyba č. 2: Klausovo stigma

Svobodní ovšem vznikli jakožto ideově čistší verze ODS. To byl problém již od začátku. Pravicový volič si řekl "proč chodit ke kováříčkovi, když je tu kovář - budu volit ODS, můj hlas nebude ztracen". A Svobodní byli mimo hned od svého vzniku.

Když pak ODS začala jít ke dnu, Svobodným to také nepomohlo. Sice nebyli spojeni s žádnými kmotry, s žádnou korupcí ani s jinými skandály, ale pro tu menší část veřejnosti, která o nich vůbec slyšela, byli dlouho jen satelitem ODS. Případně "Klausovou mládeží".

Korunu všemu nasadila Klausova amnestie. Jakákoli spojitost s Klausem není od té doby výhoda, ale zátěž.

Chyba č. 3: Příliš mnoho inteligence

Kdyby všichni voliči četli Misese, Hayeka nebo třeba Šímu, Svobodní by byli hlavní politickou stranou s podporou mezi 20 až 30 procenty. Jako ODS v dobách své největší slávy.

Jenomže typický český volič neví, kdo je Mises, o Hayekovi si nanejvýše myslí, že vymyslel neviditelnou ruku trhu, a o Šímovi také neslyšel. Svobodní mají ve svých řadách nekonečněkrát více kvalitních ekonomů než všechny ostatní strany dohromady (protože ostatní strany nemají žádné). Zpaměti bych jmenoval nejméně půl tuctu ekonomů u Svobodných, vůči kterým mám respekt z hlediska profesního či akademického.

Normální volič (míněno bez hanlivého odstínu) to neocení. Typický volič se v ekonomii vyzná jenom zkratkovitě a schematicky. Vážně neocení diskuse o praxeologii nebo o názoru rakouské školy na bankovní krize a hospodářský cyklus.

Tomu je třeba přizpůsobit program, vystupování, komunikaci, vůbec.

Chyba č. 4: Skepticismus vůči EU ano, ale...

Podle různých průzkumů Češi patří mezi národy nejvíce skeptické vůči EU. Chápu to. Naše historie je plná závislosti vůči cizím mocenským centrům: Vídeň, Berlín, Moskva. Musíme opravdu nyní ve všem bezmyšlenkovitě souhlasit s Bruselem? Tím spíše, když centralizace v rámci EU již vedla k tak velkým hospodářským katastrofám, které jsme mohli pozorovat v řadě zemí od Španělska po Estonsko, od Irska po Řecko? Když si sousední Slovensko musí půjčovat peníze na podporu Řecka?

Samozřejmě, že se můžeme chovat k bruselským mocným méně servilně, než by chtěly "proevropské" strany jako ČSSD, TOP 09, lidovci nebo Zelení. Tyto strany mají bezhlavou poslušnost vůči bruselské vrchnosti přímo v programu. Z podřízenosti si udělaly cíl.

Proč ale Svobodní netáhnou většinu z oněch 71 procent občanů, kteří nepodporují přijetí eura podle výzkumu Eurobarometru z července 2013? (Přijetí eura podporuje jen 25 procent dotázaných.) Proč netáhnou alespoň čtvrtinu nebo pětinu?

Domnívám se, že odpovědí je přílišný radikalismus. Většina Čechů je skeptická vůči Bruselu, vůči ekonomické i politické centralizaci, vůči legislativní smršti, která odtud neustále vane ke škodě všech, ale pro radikální krok - vystoupení z EU - je zkrátka ještě příliš brzy.

Britové mají s Unií mnohem delší a horší zkušenosti než Češi. Přesto stále ještě váhají s referendem o vystoupení. Svobodní mohou tímto způsobem vyděsit své potenciální příznivce. Asi jako když slečna, se kterou se důvěrněji znáte dva měsíce, začne vážně hovořit o sňatku. (Budete souhlasit jen tehdy, pokud jste v tom opravdu až po uši. Ale většina Čechů zatím jen koketuje s myšlenkou vystoupit z Unie.)

Chyba č. 5: Prezentace, komunikace, grafika

Řekněme si to na rovinu: Petr Mach je lepší ekonom než herec. Mnohem lepší. A je to dobře, protože herci jen velmi málokdy jsou dobrými politiky.

Ale politika je kromě jiného také show. Multimediální show, která zahrnuje herectví, rétoriku, tvůrčí psaní, grafiku, fotografii a internet. V jaké z těchto disciplín Svobodní vynikají?

Nepochybuji, že mezi Svobodnými se najdou lidé, kteří mají nadání různého druhu. (Zde mám na mysli hlavně rétoriku a psaní.) Kde chybí vlastní tvůrčí zdroje, je možné si někoho najmout. Není třeba brát si drahé profesionální agentury, které stejně většinou pracují za turbo honorář na půl plynu. Dobrá komunikace se dá pořídit i s velmi omezenými finančními zdroji.