Sen o integraci pravice před sněmovními volbami 2021 se zvolna rozplývá. Zatím poslední hřebíček do pomyslné rakve zatloukli v sobotu lidovci.

Před třemi týdny avizovali samostatnou pouť Piráti. Od nich se ale účast ani nečekala. Vymezují se totiž jak proti hnutí ANO, tak proti tradičním politickým stranám.

Vážnější bylo poselství kongresu ODS. Předseda Petr Fiala sice připustil, že do voleb nepůjde pět kandidátních listin středopravých partají zastoupených v dolní parlamentní komoře, ale tři. Jedním dechem ale dodal, že občanští demokraté možná zkusí štěstí sólo. Věří si a spojování klidně nechají druhým.

Špičky KDU-ČSL dosud o potřebě společného postupu hovořily často. Je ale s kým? TOP 09 mají mnozí lidovci stále za zrádcovský projekt. Rozvod se Starosty a nezávislými ještě nepřebolel. Zbývala ODS. Programovou blízkost s ní zmiňoval minulý předseda Marek Výborný a hovoří o ní i současní místopředsedové Jan Bartošek a Tomáš Zdechovský.

Jenže nový předseda Marian Jurečka odmítá stavět vzdušné zámky, když koalicím nepřeje volební zákon a když princip hostování na kandidátkách není příliš populární. Kromě toho nejde Jurečkovi pod vousy ODS, její historie a někteří její reprezentanti. Před týdnem se kvůli tomu dostal do otevřeného střetu s Výborným.

To, že jej delegáti mimořádného kongresu s výrazným náskokem před Bartoškem zvolili, lze chápat i jako souhlas s jeho viděním lidovecké budoucnosti. Zejména na Moravě je KDU-ČSL odjakživa sebevědomá.

Jurečka chce, aby hlavu zvedla celá strana. Doporučuje jí, aby vystoupila z opozičního houfu a profilovala se vlastními recepty na neduhy společnosti. Od bydlení, přes důchody až po ochranu přírody. Ve své kandidátské řeči byl nezvykle konkrétní. A také v rozhovorech pro média nastínil některá témata, kvůli kterým by klidně zaklepal i na dveře premiéra Babiše.

Výhodou společné středopravicové listiny by bylo rozdělování sněmovních mandátů. Úspěšná megastrana by těžila z toho, že zákon nadržuje velkým. Naopak součet křesel pro pět stran tak nadějně nevypadá. Mnoho občanů má navíc za prioritu porážku Babiše, a proto by ocenili, kdyby se opoziční spektrum netříštilo.

Ovšem na druhé straně by hrozilo, že voliče strany A by koketování se stranou B nebo C mohlo odradit. Sladit programy je obtížné. Ještě těžší ale je vytvořit přátelskou a družnou atmosféru mezi členy těchto týmů.

Není žádná ostuda jít do voleb sám. Zvlášť když máte voličům co říct a když jste otevření povolebním jednáním. Ne náhodou se Jurečka snaží, aby byli lidovci hlasitěji slyšet při předkládání konkrétních řešení a aby disponovali co nejširším koaličním potenciálem. Spolupráce středopravicové opozice taky nemusí mít jedinou formu. Může se třeba projevit pravidelnými konzultacemi, politickými i odbornými, nebo vzájemným předvolebním neútočením.

Zajímavější je, že od Pirátů, ODS i KDU-ČSL už zaznívají hlasy připouštějící licitování s hnutím ANO. Tak jako se dnes vláda profiluje levicově, protože ji k tomu tlačí program ČSSD, zítra může prezentovat pravicové postoje, o to by se právě postarali občanští demokraté nebo lidovci.

Rozhýbání české politiky by se hodilo, ale demonstranty z Letné, Václaváku a dalších náměstí by ruce podané Babišovi zaskočily.

Pro začátek úplně postačí, když vzniknou některé koalice pro krajská klání v letošním roce a když se partaje před nimi či po nich v jednotlivých regionech nesežerou zaživa.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)