aneb Stále převažují úplatky voličům

Nedávná programová konference ČSSD měla relativně očekávatelný průběh. Pokud bylo něco překvapující, pak snad jen přiznání Bohuslava Sobotky, že "ne všechno půjde vrátit". Byl to právě předseda ČSSD, který až donedávna zarputile razil tezi, že pokud se ČSSD chopí moci, vrátí všechny změny provedené pravicovými vládami do stavu, v jakém byly v roce 2006.

To, na čem ČSSD dosud stále trvá, je stručně řečeno směs úplatků skupinám voličů, od nichž strana očekává hlasy. Jde zejména o různé sociální dávky, které mají mobilizovat tyto skupiny voličů, aby konečně přišly k volbám a daly socialistům hlas. Co se důchodové reformy týče, někteří představitelé ČSSD hovoří stále o zrušení vládou schváleného nepovinného spoření do soukromých fondů. Další potom spekulují o blíže neurčeném "snížení významu" tohoto pilíře.

Zdravotní reforma je v podání experta ČSSD Davida Ratha "zcela špatná" a to jediné, s čím již se socialisté smířili, je poplatek za pobyt v nemocnici. Ten by se měl ovšem opět vrátit na úroveň 60 Kč, byl by ale časově omezen a někteří pacienti by podle ČSSD neplatili nic.

To daňová reforma připravená vládou na rok 2014 by zřejmě doznala změn v návratu na sníženou sazbu DPH na 5% pro potraviny a další, pro socialisty "citlivé skupiny zboží". Výše uvedené úplatky svým voličům by hradily podle představ ČSSD firmy, jejichž daň by se vrátila na 21%, vyšší zdanění vyšších příjmů a obecně zdanění bohatých.

V této souvislosti se musím zmínit o trendu, který přichází i zpoza oceánu. Profesor ekonomie Nouriel Roubini z Newyorské univerzity vcelku velmi výstižně charakterizuje současnou situaci nejen v USA jako velmi labilní zejména ze sociálního pohledu (viz Vezměte bohatým a přidejte chudým) Současnou ekonomickou krizi hodnotí tak, že se zejména dotkla nižší střední třídy a chudých. Řešení, které je zkratkovitě uvedeno v titulku jeho statě, však ve skutečnosti žádné řešení není. V žádném případě totiž není řešením to, pokud se málo majetným rodinám zvyšují dotace ze státního rozpočtu. V Evropě tento typ "pomoci" vedl po nástupu krize ke zjištění, že státní pokladny už nestačí tyto výdaje krýt, aniž by se razantně nezvyšoval dluh státu. Stejně je na tom v řadě případů i ekonomika USA. Naši socialisté jsou pevnými zastánci takového postupu a stále nabízejí řešení, která vycházejí z modelu štědré ruky státu.

Jediným možným řešením současné celosvětové situace je opětovný důraz na výrobu v Evropě a US,A, tj. na tvorbu nových pracovních příležitostí ve výrobě. Jestliže je dnes rozvojový svět, zejména Čína "dílnou světa" konkurující vyspělým státům nízkými pracovními náklady a nedodržováním ekologických standardů platných v Evropě a Severní Americe, přesun výroby běžného spotřebního zboží do rozvojových zemí nepřináší z pohledu celosvětové ekologie žádný pokrok. Přesunul pouze znečišťování planety z tradičních výrobních zemí do nových ekonomik. Jenom lidé žijící v dnes postižených regionech Číny, Vietnamu či Indie mohou zvýšit tlak na tamní vlády, aby se i tam začaly ekologické standardy uplatňovat. A i vyspělý svět musí vyvíjet na tyto země tlak formou dovozních cel. Evidentní a drastické poškozování přírody nakonec stejně vede k tomu, že se nebezpečné látky dostanou úplně všude, tj. i k nám.

Přesto je nutné připomenout, že náprava v této oblasti není řešením na měsíce, spíše na mnoho let. Z pohledu konkurenceschopnosti Evropy i USA je navíc nutné zvyšovat i podíl špičkových technologií ve výrobě. Bezpodmínečně je však nutné zastavit růst dluhu evropských států. A v současných podmínkách toho lze dosáhnout vlastně pouze snižováním neproduktivních státních výdajů, tj. sociálních dávek. Ty nemohou v žádném případě zůstat tak štědré, jak bývaly. Lidi je prostě nutné smysluplně zaměstnat a ne je uplácet dávkami. Proto je plán našich socialistů více zdanit bohaté, aby se mohly zvýšit sociální dávky, nesmyslný. Pokud si navíc dá člověk tu práci a přečte si články Roubiniho opravdu poctivě, žádné takové levičácké recepty podobné zkratce v titulku tam ani nenajde.