O činnosti tajných služeb toho víme v této zemi málo, což je dobře. Cílem tajných služeb prostě nemá být každý den informovat veřejnost o tom, co dělají. Jsou ale chvíle, kdy je nutné udělat výjimku.

Ředitel BIS, plukovník Michal Koudelka, opět nebude povýšen na generála. Jeho práci sice v zahraničí velice oceňují a vláda jej zaslouženě jmenovala už popáté, prezident Zeman to ale odmítá. Možná se někomu spor mezi hradem a BIS zdá malicherný, osobně to ale vidím spíš jako obrovskou ostudu. Řada ředitelů evropských tajných služeb totiž dosáhla maximálního uznání svých států a vlád. U nás tomu je naopak, ačkoliv existuje hodně důvodů, proč být našim tajným službám zavázaný a proč ocenit jejich práci.

Veřejnosti známý je například případ dvou Čechů odsouzených v Turecku, kdy jsem mohl v době, kdy o případ z České republiky nikdo z českých vysoce postavených politiků nejevil zájem, opakovaně navštívit oba odsouzené ve vězení v Izmíru a ve Vanu, později ve věznici nedaleko Istanbulu. A v té době jsem měl možnost i opakovaně komunikovat s lidmi z českých tajných služeb včetně Michala Koudelky a spolupracovat na vyjednávání. Přestože nemohu zabíhat do detailů, chtěl bych Vám sdělit jediné: Pokud se někdy dostanete ve světě do problému, budete chtít, aby Vaše propuštění vyjednával právě Michal Koudelka a jeho tým.

A důvod? Jsou prostě nejlepší. Ne nadarmo při mých návštěvách Izraele nebo Washingtonu všichni zmiňovali dobré jméno českých „čučkařů“, se kterými spolupracují. Ne náhodou jel do Turecka pro naše vězně osobně právě ředitel BIS Michal Koudelka. Člověk, který dotáhl vyjednávání o návratu do zdárného konce a zasloužil by si za to minimálně státní vyznamenání. Nic totiž samozřejmé nebylo, a kdo věří, že by zrovna Turci nechali jen tak běhat po Turecku podle nich odsouzenou teroristku (a ještě ji nechat bydlet u jiné odsouzené), je naivní jak beruška.

Je to poslání, i tak je potřeba děkovat

Když žijete ve vojenském, hasičském nebo policejním světě, znamená jakékoliv povýšení odměnu za Vaši práci. Tohle ocenění je leckdy hlavní důvod, proč ji mnozí za nepříliš velkou mzdu vykonávají. Ne jinak je tomu u tajných služeb. Řada lidí by na místě pana Koudelky svou službu už dávno opustila, přestože sloužit své vlasti považuje za čest bez ohledu na čas a náročnost práce, kterou svému povolání věnují.

A tak mi dovolte říct to dnes z plných úst: „Plukovníku Koudelko, jste borec! A na mnoho generálů bych chtěl být tak hrdý, jako jsem na Vaši práci. Všichni demokratičtí prezidenti by Vás dávno za Vaši službu ocenili.“

Plukovník Michal Koudelka