Jiří Paroubek je s konečnou platností usvědčen ze lži ve věci zpronevěřených fondů PHARE. Daňové poplatníky to bude stát několik set milionů korun. Evropská komise zaslala v minulých týdnech české vládě dopis, ve kterém nesmlouvavě klade za vinu České republice, že „značná část fondů nebyla řízena v souladu s principy zdravého finančního řízení a povinnostmi vyplývajícími z finančního memoranda“. Text rozhodnutí jasně ukazuje, že Jiří Paroubek je osobně zodpovědný za to, že Česká republika musí do osmého srpna vrátit Evropské komisi zatím čtvrt, výhledově zřejmě až půl miliardy korun.

Evropská komise v odůvodnění svého rozhodnutí výslovně obviňuje Ministerstvo pro místní rozvoj z toho, že mezi rokem 2004 a 2005 prodalo fondy, které měly využívat peníze EU, „aniž obdrželo odpovídající finanční hodnotu, a tudíž nerespektovalo pravidla zdravého finančního řízení fondů původně stanovená Evropskou komisí“. Ministrem, který osobně zakázal převzít připravené akcie a prostředky z uskutečněného prodeje fondů, byl Jiří Paroubek. Všechno ostatní je pouze důsledkem tohoto fatálního kroku.

Ve světle rozhodnutí Evropské komise jsou všechny jeho dosavadní výmluvy shledány plytkými. Jeho povinností jako ministra bylo především zaručit fungování z unijních peněz placeného mechanizmu podpory malého a středního podnikání. Všechno ostatní mělo počkat. Osobně zajistil pouze absolutní opak. Šest měsíců odmítal, aby ministerstvo převzalo kontrolu nad finančními prostředky fondů a využívalo je podle dohodnutých pravidel Evropské komise. Fungování a další transformaci fondů podle předchozím vedením ministerstva schváleného plánu úplně zastavil. Soustředil se výhradně na uspokojení pochybných nároků vyhozené poradní společnosti, která vyprodukovala pouze ztráty a namísto, aby si standardně vypočítávala odměnu ze zisku, celou čtvrtinu prostředků věnovaných Unií spotřebovala na svoje odměny.

Čtenáři tohoto blogu vědí, že pozdější premiér Paroubek pak pro jistotu nechal ještě utajit podmínky dohody o arbitráži s touto společností, která nakonec v lednu 2007 získala od České republiky v mimoarbitrážním vyrovnání třicet pět milionů korun. Materiály příslušného vládního usnesení z března 2006 jsou utajovány dodnes. MMR odmítá podat návrh na odtajnění, přestože informace o užití prostředků veřejných rozpočtů utajovány být nesmějí. Ministerstvo financí proto nemůže zprostit mlčenlivosti právníka, který v mnichovské arbitráži zastupoval Českou republiku a který by jistě uměl objasnit protiprávnost postupu poradenské firmy, ostatně vysvětlenou hned v několika právních posudcích.

Pozoruhodně alibistický a nekorektní je však i postup Evropské komise. Ta vydala svoje rozhodnutí v době, kdy její vlastní protikorupční služba OLAF stále ještě vyšetřuje možný podíl představitelů delegatury EK v Praze na rozkrádání fondů PHARE v letech 1998-2002. Pokud se toto podezření potvrdí, proč by měla Česká republika platit celou škodu sama? A proč se rozhodnutí EK ostentativně vyhýbá tomuto stejně problematickému období, kdy hodnocení, že „značná část fondů nebyla řízena v souladu s principy zdravého finančního řízení a povinnostmi vyplývajícími z finančního memoranda“ je více než namístě? Evropská komise si navíc ve svém rozhodnutí pomohla i velmi nespravedlivým kurzovým přepočtem, podle kterého, díky posílení koruny, hodlá získat až o třetinu vyšší hodnotu, než jakou měla původní suma, převedená do Prahy v polovině devadesátých let.

Pozice České republiky je však neudržitelná především kvůli neochotě Ministerstva pro místní rozvoj přiznat chyby a zodpovědnost z minulosti. Ministerstvo, jak známo, raději otevřeně lhalo vládě i Evropské komisi, když v minulých měsících tvrdilo, že nelze dohledat žádné dokumenty k těmto fondům, neboť celý archív ministerstva zničily povodně v roce 2002. Česká televize vzápětí ministerstvo usvědčila ze lži.

Je smutnou realitou české politiky, že raději zaplatí půl miliardy z peněz daňových poplatníků, než aby otevřeně šla do sporu se stejně vinnou Evropskou komisí, jejíž představitelé až do roku 2002 podle příslušných memorand spolurozhodovali a spolupodepisovali všechna rozhodnutí týkající se fondů. Je to jako v oné pohádce o kohoutkovi a slepičce. Dokud nepřestane Ministerstvo pro místní rozvoj lhát, utajovat a krýt selhání Jiřího Paroubka, nemůže jednat ani Ministerstvo financí. A bez toho nemá Česká republika vůči úředníkům EK sebemenší šanci.

Podle dostupných informací je to vůbec poprvé, kdy je nová členská země EU donucena vracet Unii peníze z rozkradené předvstupní pomoci. Nejpozději ke konci roku, kdy se naši politici budou horečně připravovat na převzetí předsednictví Evropské unie, vydá Evropská komise rozhodnutí o druhé polovině stejně špatně spravovaných fondů. S největší pravděpodobností bude stejné, a tak se bude mluvit o předsednické zemi, která tunelovala i fondy EU. Poděkujme Jiřímu Paroubkovi. Daňoví poplatníci mají dovoleno zatleskat a přijít k volbám…

Psáno pro Hospodářské noviny

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)