Od prezidentských voleb uplynul víc než týden a je zřejmé, že český politický rybník zůstává rozčeřen a zřejmě tomu tak bude i nadále. Sociální demokraté mají 18. a 19. března 2013 sjezd, na kterém se bude volit předseda: Bohuslav Sobotka je sice zatím jediným kandidátem a má většinovou podporu členské základny, jenže jak z knihy Miloš Zeman Zpověď informovaného optimisty vyplývá, 27 zrádců, kteří před deseti lety zapříčinili, že nebyl zvolen prezidentem, si moc dobře pamatuje. Mezi těmito zrádci jsou právě pánové Sobotka a Zaorálek, tedy šéfové ČSSD a nově i sociálnědemokratický kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier mladší, který o Zemanovi řekl, že není levicový politik a který bude na sjezdu obhajovat funkci místopředsedy. Příznivci Miloše Zemana mezi sociálními demokraty proto s největší pravděpodobností budou chtít mít kromě Michala Haška další své lidi ve vedení, jako jsou například plzeňský hejtman Milan Chovanec či Jaroslav Foldyna, které musí dle stanov doplnit ještě nějaká žena. Rozhodovat se bude mezi Alenou Gajdůškovou a Marií Benešovou. Obě jsou příznivkyně Miloše Zemana. Šance pánů Dienstbiera i Zaorálka proto mohou být oslabené.

Situace v ODS vře nejen kvůli stále slábnoucí popularitě vlády - podle průzkumu STEM z prosince minulého roku ji důvěřuje 17 procent a podle CVVM už jen dokonce 13 procent dotázaných respondentů. A Miloš Zeman hovořil dokonce o osmi procentech, ale tento údaj se mi nepodařilo nikde ověřit. Zřejmě i proto se podle CVVM z konce minulého týdne ODS propadla až na čtvrté místo s 13 procenty, zatímco TOP 09 získala 16 procent. Sociálním demokratům naopak stouply preference až na 38 procent. S komunisty, kteří získali 17,5 procenta, by získali pohodlnou většinu. Z toho evidentně vyplývá, že ODS o hlasování o nedůvěře vládě zájem mít nemůže, zatímco o změně vedení ODS se tam hovoří již delší dobu. K odvolání Petra Nečase totiž nepotřebují svolávat stranickou konferenci, tedy sjezd, jako to musí udělat ČSSD. Odvolat ho může výkonná rada, která má 42 členů. Premiérem by pak mohl sice zůstat, ale stranické vedení by získalo větší moc. Do čela by se mohl dostat někdo jiný. Spekuluje se o dvou kandidátech: Martinu Kubovi a Jiřím Pospíšilovi. Tito muži však představují úplně odlišné tendence: Kuba má blízko k tzv. knížeti z Hluboké Pavlu Dlouhému a Václavu Klausovi, což by nejspíš zabetonovávalo současný bezvýchodný stav, i když už je taky zřejmě zoufalý. Právu řekl, že jeho ochota obhajovat věci, které nemůže změnit, někde končí. Pospíšil naopak představuje zřejmě - jak ukázaly již krajské volby, v nichž jako jediný kandidát ODS zvítězil - otevřenější přístup k současným problémům a tudíž pro veřejnost by jeho zvolení mohlo signalizovat sympatičtější změnu. Zatím si ale v minulých dnech znovu přijetím bývalého pražského primátora Pavla Béma do ODS u voličů svoji pověst spíše opět pošramotila.

O předčasných volbách se nejvíce spekuluje po minulém týdnu v souvislosti se stranou TOP 09, a sice proto, že by mohla mít chuť využít sympatií více než dvou milionů voličů, kteří odevzdali hlas Karlu Schwarzenbergovi. Tyto sympatie totiž rychle vyvanou. Lze tak usuzovat i z výroku Kalouska, že není-li Schwarzenberg prezidentem, mohl by být premiérem. Soudí se na to ale i z toho důvodu, že Miroslav Kalousek odmítá podepsat koaliční smlouvu bez podpory fiskálního paktu Evropské unie, který jsme odmítli jen z vnitrostranických nikoliv z věcných důvodů. Problém však je v tom, že platí staré zlaté pravidlo: kdo předčasné volby vyvolá, nikdy je nevyhraje.

Ve hře je však ještě odvážnější varianta: jak víme, Zeman v kampani sliboval konec současné vlády a premiéra by mohl zřejmě sám odvolat, což v pondělí 4. února sám připustil. Někteří právníci jako například Jan Kudrna či Pavel Hasenkopf, který radí Hradu, se domnívají, že naše ústava poloprezidentský systém umožňuje. Jiní právníci jako třeba Petr Pithar a Zdeněk Jičínský jsou proti, ale vzhledem k tomu, že Miloš Zeman má vyšší legitimitu díky přímé volbě, chce být aktivní prezident a ústavu chce využívat, jak sám říká, je možné že hned v úvodu nám něco nečekaného předvede, aby ukázal sílu. Vyvolal by tím ale zřejmě ústavní krizi, což by nebyl nejlepší začátek.

Právě ale už jen z této teoretické možnosti může vzniknout zřejmě oprávněná obava, že přímá volba, jak se mnozí domnívali, nepovede k větší prestiži prezidentského úřadu, protože na takový krok by nebyl jednoznačný názor a společnost by se dále dělila právě díky prezidentovi, což by jistě jeho prestiž nezvyšovalo. Ukazuje na to i anketa aktualne.cz, podle níž nový prezident bude lepší jen podle 49,8 procenta a že tomu tak nebude si myslí 50,2 procenta dotázaných. Miloš Zeman má ale pravdu v tom, že vládu drží strana Lidem, kterou nikdo nevolil, a proto se odmítá sejít i s jejími představiteli, což může situaci eskalovat.

Psáno pro ČRo 6