Probíhající soudní řízení s Janou Nečasovou poskytuje pohled do zákulisí práce na Úřadu vlády. Svědci vypovídají o tom, že se Nečasové uklízelo, pralo. Motivy zásahu policie na Úřadu vlády svědci nepotvrzují.

Pád vlády Petra Nečase aspiruje na beletristické či divadelní zpracování. Zásah policie na Úřadu vlády v červnu roku 2013 byl prezentován jako důvodný vzhledem k možnému zneužití vojenského zpravodajství Janou Nečasovou. Svědecké výpovědi podřízených Jany Nečasové však ukazují na něco jiného. Na „obyčejné“ úkolování podřízených Nečasovou na domácí úklid a praní. Údajně museli být podřízení dvacet čtyři hodin k dispozici, k této věci se využívala i služební auta a Nečasová se pak snažila tyto „služby“ zdokumentovat a využít k propuštění nepohodlných podřízených.

Ani výpověď bývalého ministra obrany Alexandra Vondry nepřinesla nic zásadního. Použití vojenské rozvědky nepotvrdil, ani její zneužití pro soukromé účely. Obvinění vojenští zpravodajci svou vinu popírají dlouhodobě a jejich obhájci považují výpověď Vondry za potvrzení toho, že k ničemu nezákonnému ze strany jejich klientů nedošlo.

Celý případ tak nabízí docela obskurní důvod pádu Nečasovy vlády. Jana Nečasová je svědky líčena jako člověk, který nenáviděl první manželku Petra Nečase, a snaží se dokázat její vinu na rozpadu Nečasova manželství. Svědci hovoří o tom, že se Jana Nečasová snažila získat Petra Nečase pro sebe. O tom, že si na Úřadu vlády počínala tak, jako by jí její podřízení patřili, není pochyb. Zneužívala svého postavení pro vlastní potřebu, nutila je u ní doma uklízet či prát prádlo.

Z hlediska zásahu Policie ČR na Úřadu vlády však jsou podobná svědectví bezcenná. Ilustrují sice povahové vlastnosti Jany Nečasové, nicméně nepotvrzují, že by zneužívala vojenskou rozvědku pro své účely. Spíše to budí dojem, že obvinění zpravodajci „pracovali“ pro Nečasovou v obdobném poměru jako její podřízení, kteří jí uklízeli a prali.

Jak se se svědeckými výpověďmi soud vyrovná, je samozřejmě otázkou. Pokud se však zneužití vojenské rozvědky nepotvrdí, padne tak poslední relevantní důvod k zásahu policie na Úřadu vlády. Údajná korupce při obsazování trafik bývalými poslanci ODS již byla smetena jako bezdůvodná. Bývalí poslanci se nyní snaží získat za vyšetřovací vazbu peněžní náhradu. Pád vlády Petra Nečase tak z formálních důvodů stále víc a víc visí v jakémsi právním vakuu.

Policie ČR tak svým zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013 výrazným způsobem zasáhla do politického vývoje v Česku. Demisi Nečasova kabinetu využil Miloš Zeman ke jmenování vlády kamarádů, která úřadovala bezmála půl roku, a volby na podzim 2013 se konaly ve stínu aféry Jany Nečasové a česká pravice v nich utrpěla drtivou porážku. Nic z toho se nedá vrátit ani v případě, že soud s Nečasovou rozhodne v její prospěch. Zůstává jen pachuť z mimořádně špatné práce státního zastupitelství a policie, neboť se policií vznesená obvinění doposud nepotvrzují. Komu pád vlády Nečase posloužil, víme. Velmi pozorně bychom měli sledovat, zda za tuto monstrakci bude vůbec někdo pohnán k odpovědnosti.