Tedy zatím, řekl bych, ale k věci. „Tak nám zabili Ferdinanda,“ přiběhla říct Švejkovi zděšená paní Müllerová, no a pak vypukla první světová válka a začaly Švejkovy patálie. U nás momentálně žádného Ferdinanda nikdo nezastřelil, to jen ODS ze strany vyloučila Václava Klause mladšího a předpokládám, že žádná světová válka kvůli tomu s velkou pravděpodobností nevypukne. Ono se to dalo očekávat a Klaus ml. na tom usilovně a dlouhodobě pracoval, neboť jako solitér s vyhraněnými názory se nedokáže podřídit týmové práci a jakési té minimální stranické disciplíně, která je pro vnitřní fungování jakékoliv politické strany podle mne nutná. Myslím si, že Klaus ml. by podobným způsobem škodil v každé straně a dnes to již podle mne ví i šéfové ostatních politických stran v ČR. Jedinou možností, jak by to s ním mohlo fungovat, je založení nového politického subjektu, kterému by šéfoval. No a tato možnost se právě podle různých náznaků dala do pohybu.

Václav Klaus ml. se zatím profiloval jako pravicově konzervativní politik, jenž chce prosadit vystoupení ČR z EU (czexit) a to navzdory všemu. I za cenu třetinového zchudnutí občanů ČR: „Nevidím jinou cestu, než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme.“

Pravicový konzervatismus ve spojení s czexitem by jistě mohl oslovit jistou skupinu mých spoluobčanů a to zejména v momentě, kdy se jejich hlasatelem stane mediálně známá a názorově kontroverzní ikonická osobnost typu Václava Klause ml. Pochybuji o tom, že by mohl oslovit občany volící KSČM, kteří jednak nepatří k horním deseti tisícům a zároveň si asi o třetinu zchudnout nepřejí. No a pokud nezmění rétoriku, tak zcela jistě úspěšně nezaloví ani ve vodách příznivců levicové ČSSD. Je patrně na místě, abych si položil otázku, kdo by mohl mít z jeho nové samostatnosti obavy. Okamžitě mne napadají eurofobní pidistrany typu Realisté, Svobodní, DSSS a podobně, které s novou Klausovou stranou snad kromě dlouhodobě etablované DSSS s věrným voličským jádrem asi zmizí do propastných hlubin historického zapomnění.

Zajímavé bude sledovat vzájemné jiskření mezi novou stranou V.Klause ml. a SPD Tomia Okamury. Není vyloučené, že právě zde by mohl mít V.Klaus ml. úspěch a výlov nových příznivců by se mohl docela dařit k současné nelibosti Tomia Okamury. Pokud by k tomu došlo, znamenalo by to rozdělení eurofobních voličů mezi dvě významné strany a v konečném důsledku by to vedlo k procentuálnímu oslabení SPD. Jistou nemalou množinu voličů by Václav Klaus ml. mohl odebrat od ANO, což by vedlo k omezení hegemonie hnutí Andreje Babiše na naší politické scéně a mně osobně by se to docela zamlouvalo. Snad získá i jistou část voličů ODS, ale pochybuji o tom, že by to s ODS otřáslo více než policejní puč proti Nečasově vládě.

Václav Klaus ml. je konečně volný a se svým obrovským mediálním vlivem (není to žádný disident) má budoucnost před sebou. Podle mne se jedná o dokonalou výhru na obou stranách a zároveň se uvidí, nakolik to vše Václav Klaus ml. myslel a myslí vážně a nakolik to byla z jeho strany jen komedie, aby se zviditelnil.

Win Win!

Když to tak vezmu s nadhledem, tak jsem docela rád, že k podobné události u nás došlo, a doufám, že okoření dlouho trvající nudu na naší politické scéně. No a zde je postup, jak od řečí dospět k činům. Článek 50 Lisabonské smlouvy, hodně štěstí:

1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s článkem 218 odstavce 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.
3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.
4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s článkem 238 odstavce 3 písmeno b) Smlouvy o fungování Evropské unie.
5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.