To je otázka, na kterou budou muset odpovědět Piráti a jejich šéf Ivan Bartoš v souboji s majitelem ANO Andrejem Babišem, který z tohoto kraje vytěsnil levici a proměnil ho v baštu své voličské základny spolu s SPD a KSČM.

A Piráti, kteří mají ambice v koalici se Starosty vyhrát volby, si proto vybrali Ústecko, kde je jejich soupeř nejsilnější, jako symbolické místo. Nahrává jim ta okolnost, že tento kraj je jeden z nejpostiženějších regionů a situace se i pod vedením ANO, které má uvnitř dnes již víc sporů než vztahů, nijak za poslední léta nezlepšila.

Jenže Babiš, úspěšný a bohatý státní úředník v perfektním obleku, se rozhodl proti Bartošovi, v pomačkaném obleku s dredy na hlavě, vytasit hlavně strach: O zbídačených lidech totiž jeho marketingový tým moc dobře ví, že vnímají ztrátu silněji než zisk a pak už nezáleží na tom, jestli ta ztráta je skutečná nebo fiktivní, a proto je bude strašit tím, že Piráti by přivedli do regionu cizince, muslimy, kteří by je ohrožovali a sebrali by jim peníze na podporu.

Pan Bartoš naopak, podle toho, co zatím říká, se chce soustředit hlavně na pozitivní program, odmítá hrát s kartou „antibabiš“, otázku lživých výroků premiéra nechá řešit soudy. Rovněž na další vlnu pandemie, která by v září ukázala na neschopnost vlády, spoléhat nemůže, ta se rozběhne zřejmě až po volbách. Proto je třeba se dál ptát, jakými slogany slibujícími naději mohou Piráti přehlušit strach, který bude jejich soupeřem u lidí, kteří programy nečtou a tradičně mají úctu k vrchnosti. A to v době, kdy se komunikace výrazně změnila, jak předvedl před pár lety Trump, který ovládl společnost tweetováním, tedy zkratkovitými výkřiky, které vždy pouze útočí a nic pozitivního nepřinášejí. A pokud navíc u nás nemá výkon moci nějaké meze, a to nejen formální, ale i obsahové. To otevírá prostor pro rvačku bez pravidel, v níž naděje je vždy popelkou. A touha po střídání, která evidentně ovládá jiná města, v této lokalitě, kde na lidi doléhají kruté exekuce a je tam těžko dostupná zdravotní péče, nebude nejspíš fungovat.

Proto asi nezbývá nic jiného, než místo na marketéry se obrátit v takovéto situaci na sociology, kteří tvrdí, že v zapadlých krajích, kam Ústecko patří, je nejbolestivějším momentem deficit spravedlnosti, jak sociální, tak veřejné. Proto zásadní otázka zní: Lze takový deficit artikulovat srozumitelnými slogany vyjadřujícími jejich pocity, s dostatečným emocionálním nábojem, který se postaví proti strachu? Kdyby se to Pirátům podařilo, měli by vyhráno. Taková vítězná bitva o Ústecko by mohla být pro ANO bitvou u Lipan.

Napsáno pro ČRo Plus