Korupce a jiné nekalosti tohoto světa musí chvíli počkat. Policejní elity už opět vysiluje poziční válka o křesla. To ale nejspíš nikoho nepřekvapí. Policejnímu prezidentovi Petru Lessymu přibývá nepřátel. Již se stihl porafat s podřízenými i se samotným ministrem vnitra. Jeho střety s údajnými šibaly v uniformě můžeme hodnotit obtížně. Co však doslova bije do očí, je míra zpolitizovanosti policejního prezidia. Náměstek Husák vesele popíjí kolu s jedním křídlem rozkmotřených pražských občanských demokratů. Politické preference dalšího náměstka Červíčka korunuje soukromý vztah s jistou poslankyní. Viděno zdálky má Lessy ve svém úřadě pěkný nepořádek. Je to ale jenom jeho vina? V neprůhledné houštině policejně-politicko-ekonomických vazeb totiž působí zemitý severomoravský imigrant Lessy stále ještě jako zjevení. Možná je těžkopádný, možná na svoji práci nestačí. Ovšem když zvažujeme, jestli pohnutky pro tlak na jeho odchod jsou adekvátní, musíme zároveň přemítat, kdo by jej asi tak mohl nahradit a zda by si tím česká policie pomohla. Vždyť personálně destabilizovaná je víc než dost a třetí policejní prezident během jednoho roku by tuto mizérii toliko umocnil.

Lessyho skalp si žádá ministr vnitra Jan Kubice, kterému se nezamlouvá prezidentův přístup k reformě policejního sboru. K tomu však dodejme, že Kubice nijak zvlášť za peníze pro svůj podfinancovaný resort ve vládě nebojoval. Kromě toho se již pár pátků povídá, že i pod ministrem se kymácí židle. Je snad jeho nynější přetahovaná s Lessym zápasem "kdo s koho"? Vůbec přitom není povzbudivé, že politické obecenstvo se rozdělilo do dvou vyrovnaných táborů. Na jedné straně stojí ODS a TOP 09, na druhé pak Věci veřejné, sociálně demokratická opozice a část policejních odborů. Hlavami mnoha politiků se navíc určitě honí pochybnost, bylo-li moudré uzákonit neodvolatelnost policejního prezidenta vládou. Šéf policistů je teď formálně zcela nezávislý a nemusí se ohlížet ani na názory ministra vnitra. Máme, co jsme chtěli. Je to tak ale opravdu správně? A má být stejná nezávislost poskytnuta nejvyššímu státnímu zástupci?

Myslím, že důvody pro kladné odpovědi těsně převažují. Kdyby měly špičky orgánů činných v trestním řízení žít v nepřetržité nejistotě, že mohou být odvolány i pro pouhé manažerské neshody, sotva by hledaly odvahu jít proti větru v důležitějších případech. A politici si třeba konečně uvědomí, že jmenování policejního prezidenta není totéž co výběr resortní toaletářky.

Psáno pro ČRo1