19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Klouzavý mandát – není to zbytečnost?

23.6.2021

Zavedení klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou v pátek 18. června těsně schválila dolní komora Parlamentu ČR. Novela ústavy byla schválena hlasy poslanců a poslankyň z hnutí ANO, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Zbylé strany se zdržely. Zajímavostí je, že jediný proti byl Václav Klaus mladší, který v politice končí.

Co je to vlastně klouzavý mandát? V zásadě se jedná o to, že za ministra, který je současně poslancem, nastoupí tzv. náhradník. Další součástí klouzavého mandátu je skutečnost, že po případném odchodu z vlády by se ministr mohl vrátit do poslanecké lavice, kterou by „poslanecký náhradník“ musel povinně uvolnit.

Připomeňme, že klouzavý mandát mají v současnosti například na Slovensku, jež je nám právně, politicky a historicky velice blízko. Dále například v Belgii, Nizozemsku nebo v sousedním Rakousku.

Naopak v kolébce parlamentní demokracie, ve Velké Británii, ministr musí být zároveň poslancem.

Má „neposlanec“ ministr imunitu?

Jistým (neřešeným) nebezpečím při zavedení klouzavého mandátu je fakt, že zákonitě vyvstává otázka, zda také ministr je chráněn poslaneckou imunitou, i když není dočasně poslancem. Z povahy věci být nemůže. Kdo se vzdá, byť jen na omezený čas, svého poslaneckého mandátu, aby se stal součástí moci výkonné, tedy ministrem, musí počítat se všemi aspekty z toho plynoucími. Tedy i s případnou ztrátou imunity.

Jaké jsou klady? Zaprvé by naše dolní parlamentní komora při hlasování nemusela tolik strádat neúčastí „dvojitých agentů“ ministrů/poslanců, což by procesně fungování Poslanecké sněmovny PČR pomohlo.

Zadruhé by se pravděpodobně více aktivizoval pomyslný vnitřní život našich politických stran a hnutí. Logicky více jedinců s diagnózou „politik“ by dosáhlo na poměrně atraktivní (placené) politické posty. Tudíž by se mohli věnovat politice takříkajíc naplno, tedy jako svému hlavnímu povolání. Je jasné, že se politice můžete „zaslíbit“ plnohodnotněji, pakliže jste zabezpečen poslaneckým platem, než když ji vykonáváte jen jako „neuvolněný“ politik po večerech, kupříkladu mimo svou práci neurologa anebo manažerky v továrně na hračky.

A zatřetí, hlavní pozitivum zavedení klouzavého mandátu autor tohoto komentáře spatřuje v tom, že by se ze systémového pohledu posílila oddělenost jednotlivých mocí ve státě, tedy moci zákonodárné a výkonné. Rozhodně není smysluplné, pakliže tatáž postava stojí současně jednou nohou v poli moci výkonné (post ministra) a druhou setrvává v sektoru moci zákonodárné (funkce poslance).

Přepisování ústavy těsně před volbami je nemrav

Na závěr musí tvůrce předloženého komentáře konstatovat, že je sice v teoretické rovině umírněným zastáncem institutu klouzavého mandátu, avšak pokládá za opravdu nevhodné, že se takto před volbami sahá do naší „normy norem“ – do Ústavy ČR.

Jde sice o relativní drobnost, nicméně trend měnění ústavních zákonů pár měsíců nebo týdnů před volbami jako právník ze systémového hlediska vskutku nevítám. Spíše bych v budoucnu kvitoval právní úpravu zakazující změny ústavních předpisů minimálně šest měsíců před volbami do poslanecké sněmovny.

Autor je právník a publicista

 LN, 21.6.2021