Kandidoval na starostu z šestého místa kandidátky KDU-ČSL. Získal 4.422 preferenčních hlasů. Nejvíce ve městě. Volil ho každý třetí volič, dokonce i ti Cikáni, kteří na Romech, zneužívajících sociálního státu, sami nenechají nit suchou. Jaký je výsledek volby a jednoznačné vůle voličů? Tristní.

Ve vysoké politice, bohužel, je dnes jen málo lidí, na které něco neprasklo. Nevysvětlitelné majetky, které neodpovídají oficiálním příjmům, účasti na manipulacích s veřejnými zakázkami, které se buď nikdy nedořešily, nebo nebylo shledáno „porušení zákona“, nebo například čilé styky s lidmi z podsvětí. Oproti řadě jiných byl Jiří Čunek proskenován médii takovým způsobem, že o něm voliči ve Vsetíně vědí vlastně úplně všechno. Neřešme dnes to, co se točí z doby minulé kolem Čunka a jeho řešení problematiky neintegrovatelných občanů. Kdyby nic jiného, je zjevné, že nejen příslušníci většinové společnosti, ale i Cikáni, kteří vědí, co znamená význam pojmu „povinnost“, když chtějí ve svém životě používat pojem „právo“, za ním ve Vsetíně prostě stojí. I proto mu dal v komunálních volbách preferenční hlas každý třetí z voličů (celkem 4.422). Mimochodem, bývalá starostka Květoslava Othová (KDU-ČSL) dostala 2.674 hlasů a nová starostka Iveta Táborská (ODS) 2.975. Celkové výsledky u všech nových zastupitelů ve Vsetíně najdete zde.

Jiří Čunek ve volbách přeskočil VŠECHNY ostatní kandidátky VŠECH kandidujících stran. Měl přitom v úmyslu původně kandidovat za stranu Volba pro město, ale když lidovci pochopili, že s jeho podporou ve městě by se nemuseli do zastupitelstva možná vůbec dostat, dali mu šesté místo na své vlastní kandidátce. ODS si nakonec po volbách dala do podmínek pro vnik koalice s KDU-ČSL podmínku, že v čele města prostě Čunek nebude. A lidovci? Jako vždy. Čunek je dostal na radnici a byl za to vlastní stranou potrestán. Košile je prostě tak nějak vždy bližší, než kabát. Lidovci jsou pak právě v tomto oboru přeborníky, pokud jde o zasednutí kdekoli.

Hlavním cílem dnešního článku je polemika nad úrovní současné demokracie a nad sílou hlasu občana České republiky ve volbách. Děje se to napříč Českou republikou. Ti, kterým dali voliči nejvíce hlasů, nevládnou. Ti, které voliči vykroužkovali, protože je nechtějí, jsou poradci těch, kteří se do politiky dostali, nebo zasedli „za odměnu“ v městských firmách. Mají přece své hypotéky a další náklady a byli připraveni na to, že budou mít své jisté i po volbách. Ti, které voliči chtěli za starosty, starosty nejsou, protože politici po volbách ihned, jak bývá zvykem, zapomněli na předvolební rétoriku a své veřejné závazky. Ve Vsetíně (ale i jinde) nejde ve své podstatě při volbě nového vedení o to, že by zvolený postup koalice byl v rozporu s psanými zákony, ale je prostě neoddiskutovaletně v přímém rozporu s vůlí občanů. Je v rozporu s deklarovaným přáním voličů, na které nakonec nikdo nehleděl. Podle mého nejhlubšího přesvědčení je tedy také v přímém rozporu s tolik žádoucími morálními hodnotami, kdy přání občanů České republiky, které je v Ústavě zaručeno jako právo nejvyšší moci, není respektováno.

Pokud chtěli politici ve Vsetíně znechutit voličům účast ve volbách, povedlo se jim to měrou vrchovatou. A jestli mají nějaká města v České republice po komunálních volbách sloužit jako ukázka, jak si lze s vůlí voličů vytřít zadek podle zákona, pak Vsetín je jedním z nich.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora