Ustavující schůze Sněmovny se uskuteční 27. června.
Teprve po ní je možno zahájit normální činnost Sněmovny, předseda vlády musí podat demisi a prezident republiky smí jmenovat předsedu vlády nové.

Bylo v zájmu všech parlamentních stran, aby se svolání neoddalovalo. Podezření, že soc. dem. a dosavadní předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek chtějí termín oddalovat, aby déle přežívala Paroubkova vláda, se ukázalo jako neopodstatněné. Konání ustavující schůze je složitou záležitostí v politickém i organizačním smyslu. Personální obsazení Sněmovny vyžaduje předběžná politická jednání a aspoň elementární dohody, aby tato komora, nově stranicky složená a ze dvou pětin personálně obměněná, mohla zvolit své funkcionáře, tedy předsedu a místopředsedy, dohodnout se na počtu výborů a jejich početním složení. Tento program ustavující schůze je daný a musí být ukončen, aby mohla začít normální činnost Sněmovny a vláda mohla podat demisi.

Politická jednání jsou nezbytná k ustavení volební komise, jež ustavující schůzi předloží personální návrhy. Myslím si, byť jsem to marně navrhoval už v roce 1996, že počet místopředsedů by měl být snížen, i když se v jejich obsazení jistě promítne stranické složení Sněmovny. Šest místopředsedů je prostě moc.

Jsem také přesvědčen o nezbytnosti respektovat proporcionální zastoupení v komoře při obsazení funkcí. Soc. dem. to prosazovala od voleb 1996, kdy teprve v ČR začal normální parlamentní vývoj s jasným rozlišením vládní koalice a opozice. Tento princip se uplatnil i v minulém volebním období.

Bez politických dohod by nebyl zaručen zdárný průběh ustavující schůze. Vzhledem k volebnímu patu se jednání o volbě funkcionářů Sněmovny musí stát součástí širších jednání o složení nové vlády.

Se zřetelem k tomu, že předsedou nové vlády bude zřejmě předseda ODS, měl by se stát předsedou Sněmovny představitel soc. dem. Odpovídalo by to situaci v roce 1996, kdy se předsedou stal Miloš Zeman z opoziční soc. dem., i v roce 1998, kdy byl zvolen Václav Klaus z ODS, jež přešla do opozice. V roce 2002 byli dva kandidáti, Zaorálek a Klaus, přičemž ve druhém kole byl zvolen předsedou Sněmovny soc. demokrat.

A jak to tehdy vypadalo časově? Zasedání bylo svoláno na 21. 6. 2002, schůze se sešla 9. 7. a po prvních bodech programu, zejména po složení slibu poslanců, byla přerušena do 11. 7., kdy byly dokončeny ostatní body programu, tedy volba předsedy a místopředsedů komory i ustaveny výbory.

Voliči dali poslancům mandát a od zvolených představitelů očekávají, že se budou chovat odpovědně. Ustavující schůze Sněmovny bude významným testem zralosti české parlamentní politiky a jejích reprezentantů.

Právo, 20.6.2006

Autor je poslanec za ČSSD