Přijede kamkoliv, vstupné se neplatí, vzrušení zajištěno. Novodobý cirkus s principálem a šaškem v jedné osobě je fenoménem současné doby.

Nejviditelnějším politikem současné doby je poslanec Andrej Babiš. Není to z důvodů návrhů zákonů, které by naší společnosti přinesly profit, úlevu od zbytečné zákonné buzerace či třeba zlepšení životní situace občanů. Své sídlo vzdor poslaneckému platu nemá v poslanecké lavici parlamentu, ale za sedadlem kempového vozu, z něhož tu a tam vystoupí na náměstí či návsi, aby občanům vysvětlil, jak on to dělal a bude dělat dobře a jak to ti současní dělají špatně. Své politické protivníky označí za nacisty a fašisty (ví pan Babiš, co ten termín vlastně znamená?), podepíše svou Prchalovu knihu a nechá se vyfotit s několika svými příznivci na mobil. Poté svou káru posune o kus dále.

Na návsi či náměstí se shromáždí dav. Lze jej rozdělit do tří skupin. První bychom mohli pojmenovat „Vyznavači ANO“. Jde o skupinu tzv. „ultras“, kteří budou hájit poslance Babiše i za cenu prolití vlastní krve. Jsou rozhodnuti jej volit, i kdyby jim šlohnul jejich šrajtofli, případně „převzal“ jejich dílničku. Visí mu na ústech a jsou schopni reprodukovat nadšeně jakoukoli i tu sebevětší pitomost, která z úst jejich adoranta zazní. Vše negativní o jejich guru považují za lež, kampaň, provokaci. Je možné, že mají jeho obrázek i nad postelí.

Druhá skupina jsou jeho odpůrci. Lidé, kteří si aspoň rámcově uvědomují, že před nimi stojí sociopat, jedinec, za kterým se táhne stopa mnoha fíglů, které přinesly a přinášejí tomuto muži další a další peníze, na které přispíváme my všichni z našich daní. Jedinec, kterému není stydno do svých hnusných kšeftů a lží tahat i své nemocné děti, který je synonymem vládního chaosu. Jedinec, který lidi dělí na ty, kteří mu slouží (ať už vědomě či z hlouposti) a na nepřátele, na které je třeba vést složky.

Třetí skupinou jsou obyčejí čumilové, kterým jsou ty dvě předchozí skupiny ukradené a kteří se jdou podívat na Babiše jako na medvědáře na pouti. Troufám si říci, že těchto bude daleko nejvíce, protože s přibývajícím časem je jistá šance, že se na těchto cirkusových vystoupeních cosi semele a oni budou tak říkajíc u toho. „Máňo, půjdem kouknout na toho Babiše, ať ho vidíme naživo“ bude nejspíše leitmotivem, proč místo sběru jablek na calvados jdou na náves.

Cirkus Babiš úspěšně koluje po našem malém dvorečku a vše ostatní ustupuje do pozadí. V novinách je na prvním místě, ještě před zprávami z rusko-ukrajinské fronty.

Zbývá odhalit smysl tohoto počínání. Pan Babiš si je vědom, že nezíská nadpoloviční většinu voličů v případném druhém kole, kam by jistě postoupil. Jeho cirkus polarizuje a rozeštvává. Jakýsi „Zeman 2“ se většině obyvatel už zajídá, dalších 5 let s jedincem, kterého kvůli jeho konání upřímně nesnáší značná část národa, bychom těžko strávili. Komunální volby už dávno nejsou o politicích, za nimiž by měla být vidět práce na místní úrovni, ale jakési referendum o současné vládě. Platí to zejména ve velkých městech. Podpora politiků ANO od jeho vůdce by jakýsi smysl mít mohla. Nicméně i tady platí princip odpudivosti těch tří písmen. Andrej Babiš čeká na soudní řízení v září t.r. Je jisté, že bude dlouhé, plné odvolávání se z obou stran atd. Rozsudku se dočkáme (pokud vůbec), za mnoho, mnoho dní. Možná podpora ulice pro svého guru může být rovněž důvodem spanilých jízd.

Pan Andrej Babiš tajemně mlčí. Takže, vítejte v cirkusu Babiš, vzrušení zajištěno, principál i šašek v jedné osobě již brzy na vaší návsi.

Článek Cirkus Babiš se nejdříve objevil na Blogosféra.